Většinou, když přijedu na nějaké výletní místo, všímám si lidí. Nemusím je oslovit, ale trochu sleduji, jak oni to místo vnímají, jestli o tom něco říkají dětem a z toho se dá mnohé odhadnout. Většina lidí vnímá Hostýn jako posvátnou horu, tedy mariánské poutní místo. Věřící tam jdou za jediným cílem - bohoslužba v bazilice, zazpívat nábožné písně, někdo obejde křížovou cestu. Je tam i hodně turistů, mnozí to berou jako túru a zdolání převýšení. Podobně jako my si to celé projdou, nebo aspoň něco, xkrát se vyfotí u té kapličky nebo jiné, pak ještě selfíčko u vrtule a obě skupiny pak zajdou ke stánkům nebo do restaurace na jídlo. Někdo ještě "musí" koupit něco svým rodinným příslušníkům, z takového místa je to významnější. Mimochodem tohle jsem už dávno zrušila a nic nekupuji.
Nechci to nijak snižovat, ale vsadila bych se, že většina návštěvníků ani neví, proč zrovna Hostýn je tím památným poutním místem. Prostě se tam jezdí, tak tam jedeme na výlet nebo na pouť, která se organizuje v kostele a to je vše. Ale musel být přece nějaký důvod, proč to tam celé vzniklo. Proto dám na blog i historii, jak už mám ve zvyku. A začneme hezky dávno, vždyť po Hostýně se kdysi proháněl už pračlověk! Že to nemůže být pravda?
Na vrcholu Hostýna, který je dnes chápán jako tzv. svatá hora, bylo objeveno osídlení už ze starší doby kamenné. Tím se zabývat nebudu. V době keltské zde bylo nejvýznamnější moravské oppidum ( Keltové jsou nejstarším historicky doloženým národem na českém území. Žili v opevněných sídlištích, která Římané nazývali oppida. Keltové zde uprostřed opevnění měli na kamenné podezdívce důmyslné dřevěné stavby, dokonce i studny vykládané kameny a dřevem. Celé hradiště chránily široké hradby z nasucho kladených kamenů. Obránci oppid významně napomáhali bezpečnosti cest v Čechách a na Moravě. Oppida tak pomáhala dálkovému obchodu. Byla však především centrem výroby.)
V době keltské to hostýnské bylo dokonce nejvýznamnější oppidum na Moravě. Z těchto časů se dodnes po obvodu vrcholu Hostýna zachovalo výrazné valové opevnění, které chránilo zdejší sídliště. Torza tohoto opevnění v podobě masivního valu a míst bývalých bran se táhnou po celém obvodu vrcholu Hostýna (736 m.n.m) nedaleko známé baziliky a křížových cest a je možno si je kdykoliv volně prohlédnout.
Hlavní vstup do hradiště zprostředkovávala v jihozápadním „nároží“ situovaná hlavní, tzv. Slavkovská brána (vesnice Slavkov p. Hostýnem). V jejím sousedství se nachází větší prohlubeň naplněná vodou, mohla sloužit jako cisterna. Prvním větším místem přerušení starého valu je starý průkop, jímž dnes prochází známé kamenné schodiště k známé Vodní kapli umístěné vně valů. V sousedství tohoto průkopu se nacházely dvě prohlubně naplněné vodou, o nichž se soudí, že byly původní zásobárnou pitné vody pro obyvatele hradiska, případně, že se právě zde nachází pramen, jehož přemístěním vznikl tzv. zázračný pramen vody – Vodní kaple mimo opevnění. Následuje další starý průkop valem, kterým směřovala cesta k zmíněné Vodní kapli. Mezi tímto místem a vrcholem kopce s rozhlednou se nacházejí další tři staré průkopy, dnes již nepoužívané. Sloužily pro dopravu stavebního kamene na vrchol hory ze starých lomů na sz. úbočí hory.
Na nejvyšším místě Hostýna se nachází rozhledna Františka Josefa I. z roku 1897 a nedaleko ní větrná elektrárna a vodojem. Na severní straně areálu je val opět porušen mělkým průkopem. Vedla tudy starší cesta k místu někdejší těžby kamene. Dalším narušením valu je až místo průchodu červené turistické značky těsně u VII. zastavení nové křížové cesty. Mezi VI. a VII. zastavením nové křížové cesty se nachází průkop tzv. Železné brány. Snad se nejedná o skutečnou bránu, ale spíše se jedná jen o místo valu narušené intenzivní erozí v podobě tekoucí vody. Na jihovýchodě areálu se nachází místo tzv. Rusavské brány – umělého průkopu, který měl objasnit skladbu valu. Nejvýraznějším průkopem hostýnského valu je starý průkop z let 1931–32, kterým prochází asfaltová silnice na Hostýn. Poslední průkop se nachází v jižní části areálu a pochází z roku 1988, kdy zde probíhal archeologický výzkum.
Na travnaté ploše poblíž vrtule bývala akropole keltského oppida, dnes ji obcházejí poutníci kolem Jurkovičovy křížové cesty. Zdalipak o té historii vědí?
Zde je hlavní, tzv. Slavkovská brána hostýnského hradiště nazvaná podle vesnice Slavkov p. Hostýnem. Je to pohled zvenčí dovnitř.
Hani, děkuji za zajímavé čtení. Hostýn tedy není jen poutní místo... Díky za info!
OdpovědětVymazatMěj pohodový den. Helena
Hostýn je zajímavé místo, mám z toho připravený celý seriál a tohle je začátek.
VymazatDěkuji, Helenko, a přeji dobrý nástup do nového pracovního týdne. ☺
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatHani, to je zase zajímavé místo i nahlédnutí do historie. Myslím, že jsem o tom už někde četla neb o něm byla reportáž v "Toulavé kameře". Krásu tohoto nejen poutního místa však kazí právě ta vrtule. Chápu, že je to zdroj energie, ale... no je jiná doba. Měj se moc pěkně.
OdpovědětVymazatP.S. Omlouvám se za smazání původního komentáře.
Jaruško, s tou vrtulí máš pravdu, já jsem už někde četla, že má zmizet, ale jestli je to pravda, těžko říct. My jsme se dostali těsně k ní, ona je přímo na nejvyšším vrcholu Hostýna stejně jako rozhledna, to bude trochu později v seriálu.
VymazatDěkuji a přeji příjemné pondělí. ☺
Spousty nových informací o tomto poutním místě. Musím přiznat, že takové to nakupování na "památku" pro rodiny i pro sebe, to nemám ráda. Vím jak sama jsem kolikrát zůstala z těch dárků v rozpacích. Vše se vrší a zůstává jen starost kam vše umístit. Vyřešila jsem vše při stěhování. ☺ Těším se na další pokračování o Hostýnu.
OdpovědětVymazatNapsala jsi to výstižně. Já jsem některé staré věci dala do muzea, tam je postaráno a už nechci nic. Sama nic nepotřebuji a druhým nic nevozím. A je vystaráno.
VymazatO Hostýně bude ještě několik dílů, také zajímavých. ☺