Na vrcholu Hostýna je archeologická lokalita

 

Většinou, když přijedu na nějaké výletní místo, všímám si lidí. Nemusím je oslovit, ale trochu sleduji, jak oni to místo vnímají, jestli o tom něco říkají dětem  a z toho se dá mnohé odhadnout. Většina lidí vnímá Hostýn jako posvátnou horu, tedy mariánské poutní místo. Věřící tam jdou za jediným cílem - bohoslužba v bazilice, zazpívat nábožné písně, někdo obejde křížovou cestu. Je tam i hodně turistů, mnozí to berou jako túru a zdolání převýšení. Podobně jako my si to celé projdou, nebo aspoň něco, xkrát se vyfotí u té kapličky nebo jiné, pak ještě selfíčko u vrtule  a obě skupiny pak zajdou ke stánkům nebo do restaurace na jídlo. Někdo ještě "musí" koupit něco svým rodinným příslušníkům, z takového místa je to významnější. Mimochodem tohle jsem už dávno zrušila a nic nekupuji.

Nechci to nijak snižovat, ale vsadila bych se, že většina návštěvníků ani neví, proč zrovna Hostýn je tím památným poutním místem. Prostě se tam jezdí, tak tam jedeme na výlet nebo na pouť, která se organizuje v kostele a to je vše. Ale musel být přece nějaký důvod, proč to tam celé vzniklo. Proto dám na blog i historii, jak už mám ve zvyku. A začneme hezky dávno, vždyť po Hostýně se kdysi proháněl už pračlověk! Že to nemůže být pravda? 

Na vrcholu Hostýna, který je dnes chápán jako tzv. svatá hora, bylo objeveno osídlení už ze starší doby kamenné. Tím se zabývat nebudu. V době keltské zde bylo nejvýznamnější moravské oppidum ( Keltové jsou nejstarším historicky doloženým národem na českém území. Žili v opevněných sídlištích, která Římané nazývali oppida. Keltové zde uprostřed opevnění měli na kamenné podezdívce důmyslné dřevěné stavby, dokonce i studny vykládané kameny a dřevem. Celé hradiště chránily široké hradby z nasucho kladených kamenů. Obránci oppid významně napomáhali bezpečnosti cest v Čechách a na Moravě. Oppida tak pomáhala dálkovému obchodu. Byla však především centrem výroby.)

V době keltské to hostýnské bylo dokonce nejvýznamnější oppidum na Moravě. Z těchto časů se dodnes po obvodu vrcholu Hostýna zachovalo výrazné valové opevnění, které chránilo zdejší sídliště. Torza tohoto opevnění v podobě masivního valu a míst bývalých bran se táhnou po celém obvodu vrcholu Hostýna (736 m.n.m) nedaleko známé baziliky a křížových cest a je možno si je kdykoliv volně prohlédnout. 

Hlavní vstup do hradiště zprostředkovávala v jihozápadním „nároží“ situovaná hlavní, tzv. Slavkovská brána (vesnice Slavkov p. Hostýnem). V jejím sousedství se nachází větší prohlubeň naplněná vodou, mohla sloužit jako cisterna. Prvním větším místem přerušení starého valu je starý průkop, jímž dnes prochází známé kamenné schodiště k známé Vodní kapli umístěné vně valů. V sousedství tohoto průkopu se nacházely dvě prohlubně naplněné vodou, o nichž se soudí, že byly původní zásobárnou pitné vody pro obyvatele hradiska, případně, že se právě zde nachází pramen, jehož přemístěním vznikl tzv. zázračný pramen vody – Vodní kaple mimo opevnění. Následuje další starý průkop valem, kterým směřovala cesta k zmíněné Vodní kapli. Mezi tímto místem a vrcholem kopce s rozhlednou se nacházejí další tři staré průkopy, dnes již nepoužívané. Sloužily pro dopravu stavebního kamene na vrchol hory ze starých lomů na sz. úbočí hory. 

Na nejvyšším místě Hostýna se nachází rozhledna Františka Josefa I. z roku 1897 a nedaleko ní větrná elektrárna a vodojem. Na severní straně areálu je val opět porušen mělkým průkopem. Vedla tudy starší cesta k místu někdejší těžby kamene. Dalším narušením valu je až místo průchodu červené turistické značky těsně u VII. zastavení nové křížové cesty. Mezi VI. a VII. zastavením nové křížové cesty se nachází průkop tzv. Železné brány. Snad se nejedná o skutečnou bránu, ale spíše se jedná jen o místo valu narušené intenzivní erozí v podobě tekoucí vody. Na jihovýchodě areálu se nachází místo tzv. Rusavské brány – umělého průkopu, který měl objasnit skladbu valu. Nejvýraznějším průkopem hostýnského valu je starý průkop z let 1931–32, kterým prochází asfaltová silnice na Hostýn. Poslední průkop se nachází v jižní části areálu a pochází z roku 1988, kdy zde probíhal archeologický výzkum.

Na travnaté ploše poblíž vrtule bývala akropole keltského oppida, dnes ji obcházejí poutníci kolem Jurkovičovy křížové cesty. Zdalipak o té historii vědí?

Zde je hlavní, tzv. Slavkovská brána hostýnského hradiště nazvaná podle vesnice Slavkov p. Hostýnem. Je to pohled zvenčí dovnitř.

  

 

Zde chodníček vede po hradištním valu v severozápadní části hradiště.

 

 

 

Stále je zachovalý val hostýnského hradiště na severovýchodě areálu. Tady by se hodila mapa a buzola.

  

 

Na severním obvodu hradiště je tento val, kterým vede prošlapaný chodníček.

 

  

 

Na severovýchodě areálu je vidět tento val hostýnského hradiště.

 

  

Val na severním obvodu hradiště.

 

 

Pohled zvenčí na val hradiště od východu

 

1-poutní chrám, 2-bývalý klášter, 3-sociální ústav (Poutní dům), 4-hostinec Ovčírna, 5-hřbitov, 6-rozhledna, 7-vodní pramen Vodní kaple, 8-jezírko (cisterna?) u Slavkovské brány, 9,10-poloha dříve zrušených vodních nádrží (cisteren?), 11-Slavkovská brána, 12-železná brána (erozí prolomený val?), 13-průlom k Rusavě (Rusavská brána), 14-průlom pro silnici na Hostýn, 15-průlom k Vodní kapli, 16-parkoviště, 17,18,19-tři průlomy ke starým lomům na kámen, 20-průlom v severním obvodu valu, 21-průchod červené turistické značky přes val, 22-nejmladší průlom z roku 1988 (© Ludikovský 1970)

 

 

 

Zde je vidět, jak se val táhne v jižní části areálu hradiska.

 

Hostýn byl zřejmě důležitý jako strategický bod, kdy střežil trasu dálkového obchodu procházejícího Moravskou branou.

 

 

Publikace Dalibora Kolbingera s názvem“ Z dávnověku Hostýna“ byla vydána v Edici Zpravodaje města Bystřice pod Hostýnem v roce 2006. 

zdroj: Archeologie Moravy a Slezska

Celý vrchol Hostýna byl ohrazen valy, jejichž zbytky ještě dnes místy dosahují výšky až 10 m, se základy širokými 15 až 20 m. Plocha hradiště má ledvinový tvar o rozloze necelých 20 ha, délka valu je 1800 m.
Mohutné valy, jež zde Keltové našli po předchozích kulturách, sami ještě zpevnili, a tak mohli kontrolovat velký úsek důležité pohybové cesty, zvané Jantarová, která vedla od Středozemního moře Moravskou branou do povodí Odry a Visly k Baltu. O tom, že Jantarová cesta šla kolem Hostýna svědčí z roku 1938 nález velkého pokladu ozdob a mincí evropských, byzantských i arabských z doby okolo roku 1010 na kopci Strážné u Kelče.
Hradisko nebylo nikdy trvale osídleno, mělo pouze účel vojenský, obranný a strážní. Proto zde není ani mnoho nálezů. Přesto z této lokality pochází řada výrazných bronzových předmětů (fragment spony, hrbolkovitý náramek, nůž, duté dláto, knoflík, kopí a čtyři galské šípy). Nejcennější nález na Hostýně se podařil Dr. Karlu Ludikovskému. Byl to sklad 12 železných kos, uložených pod mlýnským kamenem (žernovem). Největší část nálezů tvoří keramika (slezská, plátěnická a velmi hojná stradonická, vyráběná na kruhu) získaná v letech stavební činnosti – stavby poutního domu a silnice.
Osud předmětů, které byly nalezeny ještě před založením starého hostýnského muzea, je většinou neznámý. Týká se hlavně všech mincí, které byly doloženy písemnými prameny a spolehlivým popisem. V roce 1876 byly např. nalezeny dvě zlaté keltské duhovky, z nichž jednu získal tehdejší majitel hostýnského kopce baron Laudon. Zlatá mince bójské ražby se našla na Hostýně ještě v roce 1982. Na líci je vyraženo slunce a na zadní straně tři body. Četné nálezy ze soukromých sbírek přešly do moravských muzeí. Prvním badatelem, který se podrobněji zabýval hostýnským hradištěm, byl moravský historiograf, rajhradský benediktin Dr. Beda Dudík (1815 –1890), který si se svými bratry jako vůbec první změřil, zakreslil a popsal toto rozsáhlé, místy hustým lesem zarostlé území na temeni Hostýna.
První rozsáhlejší a systematický výzkum hostýnského hradiska provedl v letech 1970 až 1978 archeolog Dr. Karel Ludikovský (1920–1979).
O jménu Hostýn nemáme přesné historické záznamy. Podle Ptolemaiovy mapy ztotožňují někteří dějepisci jméno Karrodunum na našem území s moravským Hostýnem. První zachovalý zápis s názvem Bystřice pod Hostýnem je však až z roku 1544, kdy se jméno Hostýn poprvé připomíná.

 

Kniha pro zájemce

Pokračování 

Text a zdroj historie: Jan P. Štěpánek podle článků Dalibora Kolbingera ve sborníku Archeologie Moravy a Slezska, foto Jan P. Štěpánek