Jak vznikly české názvy kalendářních měsíců?

Možná jste si všimli, že v některých cizích zemích mají měsíce pojmenované podobně, nebo i stejně. Vysvětleno je to v krátkém audiu:

 

Přemýšleli jste někdy, proč se únoru říká zrovna únor? A kde se vzal březen? Staří Slované neměli pevný kalendář a části roku odhadovali podle toho, jak se kolem nich měnila příroda. Z těchto označení vznikla jména měsíců.

Naši dávní předkové části roku pojmenovávali podle toho, co se zrovna v tu dobu dělo v přírodě. Časem některé země přejaly latinské názvy měsíců, nebo mezinárodní označení. U nás jsme si ale ponechali původní jména spojená s přírodou.

Podívejme se na některá pojmenování. Ta ostatní se dozvíte, když si poslechnete audio:

• Leden – Tady by si asi každý správně tipnul, že tento studený zimní měsíc získal jméno díky ledu. A je to tak.
• Únor – Napadá vás, jak vznikl únor? Během něj začíná tát sníh a led se noří do vody. Takže název vznikl buď ze slova ponořit, nebo ze staročeského unořit. To znamenalo ronit slzy. Země během tání skutečně vypadá trochu uplakaně, co myslíte?
• Březen – U tohohle měsíce si můžete vybrat hned ze dvou možných variant. Krávy a další dobytek v březnu bývají březí – čekají mláďata. Je to ale také čas bříz, které začínají obrůstat listy.
• Květen – Každý ví, kde se vzal květen. Všechno totiž kvete. Dříve se u nás tomuto měsíci říkalo máj. Název květen se uchytil až na začátku 19. století díky spisovateli Josefu Jungmannovi, který ho použil v překladu jednoho francouzského románu.
• Červen – že by se tento měsíc jmenoval podle toho, že v tu dobu vše na zahrádce zraje a červená se? Ano, je to tak. Ale je také možné, že se červen jmenuje po červech, kteří se nejvíc činí právě v tuto dobu. A to je vtipnější vysvětlení, ne?
• zdroj: junior.rozhlas.cz