Depozitář Severočeského muzea ukrývá takzvaný Mayský kodex

 

 

 

Nedávno jsem tady představila zámek ve Šluknově a dnes opět zamíříme na sever. V depozitáři Severočeského muzea v Liberci leží už přes šedesát let Mayský kodex. Během tak dlouhé doby stále není jistota, jestli je pravý. Kdyby byl, to by byla pecka!

Mayové měli své vlastní rozvinuté písemnictví, jehož páteř tvořily takzvané kodexy. Šlo o spisy psané na kůru, které zachycovaly dějiny a události té doby, ale také filozofické myšlenky a vědecké koncepty. Vědci mají za to, že jich existovaly tisíce, ale dnes můžeme nahlédnout jen do čtyř. Kodexy, které se zachovaly dodnes, mají jména podle měst, kde jsou uloženy. Známe tedy drážďanský, madridský a pařížský kodex.

  

Drážďanský kodex je nejlépe prozkoumaný

Pak existuje ještě Grolierský kodex, ale jeho pravost byla často zpochybněna. Nalezl jej v roce 1965 v mexické jeskyni amatérský archeolog a sběratel Jose Saenz. Kodex byl uložen v dřevěné krabici společně s dalšími artefakty z mayského období. Jedenáct listů kodexu vystavil Saenz v roce 1971 v Grolier clubu v New Yorku a pak celou sbírku odvezl do Mexika. Kodex obsahuje podobně jako ostatní tři astronomická pozorování a nejrůznější věštby,

To jen na úvod, protože jeden kodex leží v Liberci. Ve 20. letech 20. století ho jabloneckému muzeu daroval obchodní zástupce bižuterní firmy Emil Heinze, který prý kodex objevil v Mexiku. Do depozitu libereckého muzea se kodex dostal v roce 1954, kdy byla zrušena část jabloneckého muzea. O moc víc se o původu artefaktu pokrytém mayskými kresbami zatím neví. Není ani jasné, jestli je pravý.

 

Mayský kodex v Severočeském muzeu v Liberci

„Kodex je sám o sobě dlouhý skoro tři metry, když se rozloží. Je rozdělen na osmnáct destiček, které jsou složeny do leporela. Jsou to vlákna agáve, která jsou potažená vápennou omítkou, a na tom je teprve provedena ta malba,“ popsala objekt kurátorka libereckých sbírek etnografie Jana Stěhulková.

Podle jedné z hypotéz se jedná falzum z přelomu 19. a 20. století, mayské kresby jsou na něm totiž údajně rozmístěny nesmyslně. Dánský archeolog Franz Blom připisuje autorství známému rytci a falzifikátorovi Genaru Lopezovi, který se pravděpodobně inspiroval drážďanským a madridským kodexem. Kromě těchto dvou odborníci uznávají jako pravý mayský kodex ještě pařížský. Připomíná mi to Turínské plátno. Každý doufá, že právě v jeho depozitáři je ten pravý kodex. Ale že by z Mexika byl právě v Liberci? Osobně bych jim to přála, ale...

„Ale třeba badatelé bratři Böhmové se domnívají, že kodex je původně z poloviny 15. století, protože se jim podařilo na jeho části najít a rozluštit řady mayských dat, která jsou jedinečná a správná. Jsou to ale jen zlomky. Pravděpodobně ten kodex nebyl zajímavý, protože obsahoval jen ta data, tak v pozdější době části toho kodexu falzifikátor přemazal a doplnil zajímavějšími kresbami,“ (Jana Stěhulková). Artefakt čeká v následujících letech podrobný výzkum, který by mohl otázku jeho původu vyřešit.

Kniha

zdroj: liberec.rozhlas.cz, internet, YouTube