Kalendárium z Moravskoslezska: Únor

 

Nová rubrika představí vybrané události nebo osobnosti, které se v daném měsíci zapsaly do dějin Moravskoslezského kraje.

 

 

Nová Karolína Ostrava

1. února 1800

Od 1. do 22. 1. 1800 procházely Moravskou Ostravou již potřetí od roku 1798 kolony ruských vojsk generála Alexandra Vasiljeviče Suvorova. Tentokrát směřovalo toto armádní uskupení z Čech do Moskvy a Petrohradu. Se Suvorovovým pobytem v Moravské Ostravě není doloženo žádné konkrétní místo, ale s jistotou lze tvrdit, že noc z 8. na 9. února 1800 strávil v hostinci U mýta (dnes U křivého psa) ve Frýdku. Krátce na to, 18. května 1800, generál A. V. Suvorov v Petrohradě zemřel. Boje s napoleonskou armádou přivedly ruské vojáky do Ostravy ještě v letech 1805, 1813 a 1815.

1. únor 1925

Dne 1. 2. 1925 proběhlo slavnostní předání budovy moravskoostravského městského krematoria veřejnosti. Mělo charakter uzavřené akce pro pozvané představitele úřadů, spolků a korporací, bez účasti veřejnosti. Pozdravné projevy pronesli starosta Moravské Ostravy Jan Prokeš, František Mencl za pražské ústředí spolku Krematorium a nejhorlivější propagátor kremačního hnutí na Ostravsku Bedřich Čurda-Lipovský. Slavnost uzavřela prohlídka objektu. Tímto dnem se Ostrava stala historicky prvním městem na Moravě, které mělo krematorium. Výjimečná stavba, jedna z mála realizací architekta Vlastislava Hofmana, ojedinělá ukázka kubistické architektury v Ostravě, byla v roce 1979 zbořena. Dnes se na jejím místě nachází sad Dr. Milady Horákové.

 1. února 1949

Na základě vládního nařízení č. 3/1949 Sb. byl nově ke dni 1. 2. 1949 vytvořen okres Ostrava, který se skládal z 25 obcí. Náležel sem Svinov (vyčleněn z okresu Bílovec), Dolní Datyně a Šumbark (z okresu Český Těšín), Bohumín, Skřečoň, Nový Bohumín, Vrbice, Pudlov, Záblatí (z okresu Fryštát), Bobrovníky, Lhotka, Hošťálkovice, Koblov, Petřkovice, Martinov, Třebovice (z okresu Hlučín), Bartovice, Šenov, Horní Datyně, Vratimov, Brušperk, Krmelín, Proskovice a Stará Ves nad Ondřejnicí (z okresu Místek) a Košatka nad Odrou (z okresu Nový Jičín). V této podobě s drobnými úpravami (1954 připojeny obce Poruba a Pustkovec, část obce Dolní Bludovice 1955) okres existoval do roku 1957.

4. února 1920

Dne 4. února 1920  bylo na základě rozhodnutí versailleské konference připojeno k československému státu Hlučínsko o rozloze 312 km². Do území republiky bylo zapojeno jako zvláštní politický okres, který byl současně i okresem soudním. Připojení Hlučínska k Československu se u místního obyvatelstva setkalo vesměs se značnou nedůvěrou.

5. února 1571 

Olomoucký biskup Vilém Prusinovský z Víckova poslal do Ostravy písaře manského práva Jiříka Kamenohorského z Kamenné Horky, aby důkladně napomenul ostravské měšťany a jejich faráře Jana Chololeckého za to, že se přiklánějí k luterství. Ostravským hrozil svou nemilostí a potrestáním, kdyby neuposlechli. Výsledkem bylo zatčení kněze Chololeckého a jeho věznění na Hukvaldech. Ten byl sice za slib, že se nebude protivit katolické víře propuštěn, ale do Ostravy se již nevrátil. Na jeho místo poslal biskup již 10. února kněze Jana Rokytu, vikáře olomoucké kapituly. Ten si počínal při duchovní správě energicky a získal si oblibu. Již v roce 1576 však z Ostravy odchází. Jak sdělují prameny, časem opět rostla nechuť ostravských měšťanů ke katolické víře, a proto Rokyta požádal o místo oltářníka u sv. Apolináře v Olomouci.

10. února 1901

V roce 1901 dne 10. února se v Bohumíně konala společná konference ostravsko-karvinských hornických odborových organizací Prokop, Síla a Svornost. Tyto organizace sdružovaly 855 členů a k předním činitelům patřil i Petr Cingr. Bylo dohodnuto organizační sjednocení a dále, že horníci vystoupí za osmihodinovou pracovní dobu, a to na veřejných schůzích v Moravské Ostravě a v Orlové. Ke schválení zákona o devítihodinové pracovní době v hornictví došlo na jaře 1901. Skončila tak dvanáctihodinová dřina, která sice nebyla všude praktikována, ale starý zákon z roku 1884 ji umožňoval.

10. únor 1920

 

Dne 10. února 1920 se v Dolní Suché na Karvinsku narodil literární historik, kritik, univerzitní profesor Prof. PhDr. Alois Sivek, CSc., spolutvůrce vysokého pedagogického školství na Ostravsku (zemřel 7. 10. 1971 v Havířově). Pedagogicky začal působit na středních školách (1948–1950), v roce 1953 se podílel na založení Vyšší pedagogické školy v Opavě a v roce 1961 se ujal vedení katedry českého jazyka na nově ustaveném Pedagogickém institutu v Ostravě. V letech 1964–1970 byl děkanem Pedagogické fakulty v Ostravě. Když se nepodvolil nátlaku tzv. prověrkové komise KSČ a odmítl propustit část pedagogů, byl z funkce děkana odvolán. Badatelsky věnoval pozornost zejména dílu Petra Bezruče, Vojtěcha Martínka, Viléma Závady a tradici zbojnictví v literatuře. Jako kritik sledoval nově vznikající literární tvorbu na Ostravsku a nelze opominout ani jeho práci editorskou. V důsledku vážného onemocnění rok poté (1971) skonal ve věku 51 let.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

11. únor 1297

Ze dne 11. února 1297 pochází zatím nejstarší zmínka o faráři v Moravské Ostravě, která představuje zároveň nejstarší písemný doklad o existenci farního kostela sv. Václava. V listině sepsané 11. 2. 1297 v Holešově, jež se týkala lenních statků Herborda III. z Fulštejna, se mezi svědky objevuje notář olomouckého biskupa Dětřicha z Hradce jménem Jindřich, který měl také hodnost ostravského faráře – „plebanus in Ostravia“. Notář Jindřich, původem z Tuřan, působil v biskupské kanceláři v letech 1283–1297. Od roku 1297 se již neobjevuje, což vede k domněnce, že se plně věnoval svému kněžskému poslání v Moravské Ostravě. O tom, jak dlouho byl jeho život spojen s ostravskou farou, se nedochovaly žádné zprávy.

13. únor 1935

Dne 13. 2. 1935 se po 15. hodině odehrálo jedno z největších neštěstí v dějinách moravskoostravských městských jatek, a to v provozu k tavení sádla. V době, kdy v provozovně pracovalo osm dělníků, se jedna z masivních tavicích pánví roztrhla. Horní část pánve o průměru 160 cm a vážící asi 200 kilogramů byla explozí vymrštěna a udeřila do stropu takovou silou, že se střecha nadzvedla asi o 15 cm. Roztavené sádlo, jímž byla pánev naplněna, se rozstříklo po celé místnosti. Havárie si vyžádala dvě lidské oběti, další lidé byli těžce zraněni. Neštěstí se odehrálo jen několik minut poté, co jatka opustila odborná komise v čele s okresním hejtmanem a předsedou živnostenského inspektorátu, která kontrolovala v jiné části areálu vepřovou porážku.

18. únor 1327

Dne 18. 2. 1327 vychází listina, kterou těšínský kníže Kazimír potvrzuje, že přijal od českého krále Jana Lucemburského v léno Těšínsko. Mezi jeho příslušenstvím se jmenuje i hrad Ostrava. Tímto právním aktem bylo Těšínsko trvale připojeno k českému státu, čímž slezskoostravský hrad ztratil svůj původní vojenský a strategický význam zeměpanského hradu na státní hranici.  Dál plnil pouze funkci hradu těšínského knížectví. Od té doby také přestala být státní hranicí řeka Ostravice, která se stala už jen hranicí mezi územím olomouckého biskupství a těšínského knížectví.

18. únor 1913

 

Slavnostní otevření nového třípatrového hotelu National s restaurací 18. února 1913 se stalo společenskou událostí sezóny: „Mor. Ostrava má teď velkoměstský hotel, podnik tak velkoryse započatý a geniálně provedený, že můžeme nyní s pýchou konstatovat: Opět došlo v lokální historii našeho města k významné hospodářské události.“ Výstavba hotelu s více než 80 pokoji alespoň částečně zacelila mezeru v ubytovacích kapacitách rychle se rozvíjejícího průmyslového města. Situace byla tak vážná, že prý cizinci, kteří přicestovali večer, museli vzít v přeplněných hotelech za vděk noclehem v koupelnách nebo čítárnách a písárnách. Náklady na stavbu a vnitřní vybavení hotelu přesahovaly podle místního tisku 1,5 milionu korun. I po technické stránce bylo zařízení hotelu nejmodernější. Veškeré sklepní prostory udržovalo na teplotu 4°C chladící zařízení, kuchyňský personál měl k dispozici elektricky ovládanou myčku nádobí, elektrický čistič nožů, šlehač na výrobu zmrzliny apod.

18. únor 1997

Na veletrhu Styl v Brně, v 1. ročníku soutěže Obchod roku na českém a slovenském textilním trhu, obdržel ostravský Módní dům Ostravica - Textilia, a. s., prestižní cenu Zlaté ramínko. Ocenění svědčilo o úspěchu, jakým se tento slavný obchodní dům dokázal vypořádat se změnou ekonomických podmínek a udržet si své zákazníky i v podmínkách tržní konkurence.

Již o tři roky později však úspěšná éra módního domu skončila; poté, co se novým majitelem stal podnikatel Kamil Kolek, došlo při provádění nepovolených stavebních úprav ke zřícení stropů a k narušení statiky starší části objektu a touto havárií započalo jeho dlouholeté chátrání.

21. únor 1975

Dne 21. 2. 1975 byla do užívání předána nová, v pořadí třetí, budova železniční stanice Ostrava–hlavní nádraží v Přívoze, postavená podle projektu Lubora Laciny a Vlasty Douši. Příchod k hale je zastřešen pergolou s kruhovým světlíkem, do jehož středu je umístěna kašna s plastikou Vlna, jejíž autorkou je Sylva Lacinová. Prosklenému průčelí třípodlažní haly, ve kterém byly původně umístěny monochromní vitráže Oldřicha Vašici, dnes dominuje nápis OSTRAVA. Zároveň s nádražím byla otevřena budova pošty. Obě stavby jsou příkladem doznívání tzv. bruselského stylu.

Na snímku: Budova hlavního vlakového nádraží v Ostravě-Přívoze (1975).

22. únor 1926

Okresní správa politická ve Frýdku 22. února 1926 udělila koncesi na hostinskou a výčepní živnost Františku Chytilovi, hostinskému a otci budoucí slavné režisérky Věry Chytilové, a sice pro nádražní budovu č. 89 s čekárnou III. třídy v Kunčicích nad Ostravicí. Zde se také manželům Chytilovým narodila 2. února 1929 dcera Věra. František Chytil byl bývalý ruský legionář a již jeho otec byl hostinský. Rovněž manželka Františka Štěpánka provozovala hostinskou živnost v domě č. 18 v téže obci. V Kunčicích nad Ostravicí zůstala rodina jen do roku 1933, poté se odstěhovala do nedaleké Studénky.

22. únor 1899

Dne 22. 2. 1899 se konala v Národním domě v Moravské Ostravě (nyní Divadlo Jiřího Myrona) ustavující schůze místního odboru Klubu českých turistů. Jeho vznik byl vyústěním záměrů pražského ústředí KČT pokrýt svou činností území Čech, Moravy a Slezska. Pro severovýchodní Moravu a Slezsko měla být centrem Moravská Ostrava. Prvním předsedou spolku zvolili Matyáše Halíka. Činnost odboru se zpočátku orientovala hlavně na pořádání výletů, převážně do Beskyd. Časem se přes odliv členů, změny ve vedení i dočasné ukončení činnosti dařilo KČT Moravská Ostrava rozšiřovat členstvo a naplňovat hlavní poslání spolku – značení cest, zřizování stezek a chodníků, výstavbu chat a útulen. Svoji první chatu v Beskydech postavil ostravský KČT roku 1907 na Ondřejníku. Největší rozmach činnosti zaznamenal klub ve 20. a 30. letech 20. století. KČT v Moravské Ostravě se stal největším turistickým spolkem v celé beskydské oblasti. Vybudoval novou Masarykovu chatu na Beskydě (1924), významně přispěl k výstavbě chaty na Lysé hoře (1934). Po únoru 1948 turistický spolek zanikl začleněním do centrálně řízené tělovýchovy a jeho majetek byl znárodněn. K obnovení činnosti KČT v Ostravě došlo po roce 1989.

28. únor 1932

Moravskoostravský spolek Výstava zahájil ve svých výstavních místnostech v Těšínské ulici (v dnešním sídle Knihovny města Ostravy v ulici 28. října) odbornou výstavu s názvem „Moderní kuchyně“. Návštěvníci měli mít možnost jak zhlédnout poslední modely kuchyňského nábytku, tak také „seznámiti se s tím, co elektrotechnika dokázala v době poslední vytvořiti pro ulehčení a urychlení práce našich matek, žen a dcer“. Ve své době to byly nejrůznější elektrospotřebiče, jako například ledničky, elektrické sporáky atp., které si do domácnosti teprve razily cestu a patřily spíše k luxusnímu zboží, než k předmětům každodenní potřeby. 

zdroj: www.ostrava.cz