Víte, že dnešní Celetná ulice v Praze se mohla jmenovat Vánočková?

 

Po přečtení nadpisu si asi říkáte, co je to za "blbost", ne? Ulice se často jmenují po známých osobnostech (tady je nebezpečí, že se po změně režimu přejmenují) nebo důležitých událostech. Jak je to ale s Celetnou ulicí?

Ta je samozřejmě v Praze, což pro mnohé znalce Prahy je zbytečné uvádět. Určitě jste po ní mnozí šli nesčetněkrát, stejně jako já. Připomíná vám ten název něco? Jde o jedno řemeslo. Tipněte si!

Celetná  je významná ulice, která vede Starým Městem pražským  od někdejšího starého Králova dvora (dnes v těchto místech stojí Obecní dům) z dnešního náměstí Republiky od Prašné brány na Staroměstské náměstí. Jedná se o první část Královské cesty, která vede odtud až na Pražský hrad. 

Ulice má přibližně délku 400 metrů, takže např. moje ulice je mnohem delší a kdysi v ní, mimo jiné, také jezdily tramvaje, dnes má většina ulice status pěší zóny. Najdeme tam také mnoho památných a významných domů, což v takové části Prahy nepřekvapuje. Jako příklad jsem vybrala tři domy:

• Dům U Bílého jednorožce (též Staroměstské nám. 15) – stojí na základech dvou románských domů s dochovanými sklepy, klasicistní přestavba proběhla kolem 1770. 
•  
•  
• Narodila se zde pěvkyně Josefína Dušková (1754–1824), rozená Hambacherová, manželka hudebního skladatele Františka Xavera Duška a hostitelka Wolfganga Amadea Mozarta na Bertramce.
• Sixtův dům (čp. 553/2) – Původně pozdně románský dům z počátku 13. století, jehož místnosti s valenými a křížovými klenbami se dochovaly v dnešním suterénu. V pravém dvorním křídle je zachován raně gotický věžový objekt. V roce 1523 byl pozdně goticky přestavěn. Od roku 1567 patřil významnému měšťanskému politikovi Janu Theodorovi Sixtovi z Ottersdorfu (1500–1583), který se jako staroměstský kancléř výrazně podílel na nezdařeném prvním protihabsburském stavovském povstání v letech 1546–1547. Tyto události zpracoval Sixt v podrobném kronikářském spisu. 
•  
•  
• Dnešní barokní podoba domu je z roku 1737. Z té doby jsou také plastiky imperátorů na atice z dílny Antonína Brauna (1709–1742), z nich socha císaře Karla VI. byla přenesena v roce 1919 do Lapidária Národního muzea. V letech 1888–1889 zde žil s rodiči spisovatel Franz Kafka (1883–1924).
• Pachtovský palác (čp. 587/36) – zvaný "Nová mincovna". V těchto místech stával od konce 14. století dvůr české královny, související s blízkým Královým dvorem. V roce 1420 za husitské revoluce získala budovy staroměstská obec a zřídila zde mincovnu, která však později zanikla. V 16. století byla mincovna obnovena a fungovala až do roku 1783.
•  
• 
•  Dnešní dům dal roku 1755 postavit mincmistr František Josef Pachta z Rájova (v úřadu 1755–1774) podle projektu Jana Josefa Wircha (1732–1787). Z té doby pochází portál s balkónem, neseným figurami horníků jako symbolickým vyjádřením funkce stavby, od Ignáce Františka Platzera (1717–1787). Mincovna se v roce 1784 změnila ve vojenské velitelství. Přestavěl ji Filip Heger (asi 1734–1804). V revolučním roce 1848 došlo před domem k prvním srážkám pražského lidu s vojenskými oddíly generála Alfréda Windischgrätze, zemského vojenského velitele. Nešťastnou náhodou zde zbloudilá kulka zabila generálovu manželku Eleonoru rozenou Schwarzenbergovou, pohybující se v blízkosti okna. Od roku 1850 je dům sídlem soudních úřadů.
•  
• 

Jméno Celetné ulice je spojeno s řemeslem a s vánočkami. Těm se kdysi dávno říkalo vánoční calta. Pekaři, kteří tuto pochoutku vyráběli, byli caltáři, caltnéři nebo caletníci. Ulici, kde pekli, tedy lidé pojmenovali Caletná, později Celetná. Kdy se to všechno odehrálo, pekli caltáři jen vánočky a jaké další ulice nesou názvy po řemeslech? Poslechněte si.

  

zdroj: junior.rozhlas.cz, internet, Wikipedie