Kam i císař pán chodil pěšky

Dnes to bude jakýsi jazykový koutek - na blogu asi výjimečný. Týká se to nás všech a je tohle:

Doma to máme všichni a pokud někam přijedeme, zajímáme se o to. Proč? Většina turistů poznává město pěšky, s mapou v ruce nebo v mobilu. A ta správná mapa má kromě pamětihodností označené i ony důležité prostory, kam i samotný císař pán chodil pěšky.

Veřejné záchodky - cizincům toto české slovo může připadat nelogické, protože spojuje něco velikého s malým, a možná dokonce budou myslet, že jde o záchody pro děti. Není tomu tak, je to jen výsledek jedné ze specifik českého jazyka, častého a hojného využívání deminutiv – zdrobnělin.

Používají se i v případě méně plnohodnotných témat společenské konverzace jako je řekněme lidské vyměšování, a proto tedy v české řeči i ten smrádek a ty záchodky.

V Bibli kralické se tak zcela vyhnuli tomu, aby pojmenovali místo, kde musí zakončit vše, co do těla vejde, a jen napsali, že ven. V té době už na světě byl anglický water closet čili v překladu a počeštěno vodní klozet. Jeho mezinárodní zkratka WC se používá v celém světě, ale v Česku se preferuje slovo toaleta, která pochází z francouzského toilette, což původně označovalo něco úplně jiného.

Ač si mnozí myslí, že je slovo záchod od slovesa zajít, ve smyslu odejít někam dál od lidí a ulevit si, podle etymologického slovníku bylo na začátku řecké slovo hodós čili chodit, blížit se, od čehož vznikl všeslovanský výraz záchod, znamenající západ slunce čili jeho konec a pak i místo, kde končí tělesné potřeby. V Česku se slovo záchod používá od národního obrození a nahradilo starší pojmy chýše a domeček, od německého Häusl – dnes je počeštěný hajzl pejorativní pojem. Záchod bez splachování je suchý záchod, lidově kadibudka, od starého slova kadit, ve smyslu vykonání velké potřeby. Značka chemických záchodů TOI TOI stála u zrodu moderních kadibudek, kterým internet říká i toitoiky a toikadibudky.

Kadibudka

Na českých hradech se můžete potkat s prevéty (z latinského locus privatus – soukromé místo), což jsou malé výklenky na arkýřích či otvory ústící rovnou do hradního příkopu. Počeštěné slovo prevít je dnes označení pro nečestného člověka. Při turistických prohlídkách hradů se můžete setkat se slovem výsernice, ale jazykovědci upozorňují, že toto slovo nenacházíme před rokem 2000, a tudíž jde pravděpodobně o nový výmysl.

Pokud si potřebujete v Česku odskočit, což je hezké metaforické označení, kterým se dotyčný vyhýbá přesnému popisu následujícího děje, raději se zeptejte na toaletu. S tímto slovem v Česku nejdřív dojdete tam, kam právě potřebujete. 

zdroj: cesky.radio.cz