Kalendárium z Moravskoslezska: Září

Vybrané události z Moravskoslezského kraje za měsíc září: 

 

 

Červený zámek v Hradci nad Moravicí

1. září 1880

Dne 1. září 1880 se před šestou hodinnou ranní na vlakovém nádraží v Přívoze sešlo velké množství lidí, hornické kapely ale i školní děti, aby viděli císaře Františka Josefa I., který si v Ostravě udělal krátkou zastávku při cestě do Haliče, Bukoviny a Uher. Císař byl nečekaným uvítáním mile překvapen a německy i česky odpovídal na dotazy shromážděných obyvatel. Při této příležitosti přislíbil, že v brzké době vykoná v Moravské Ostravě řádnou návštěvu. Tento slib císař splnil 20. října téhož roku.

2. září 1914 

V Bystřici pod Hostýnem se narodil Vladimír Knapek, lékař. Studoval Lékařskou fakultu Karlovy univerzity v Praze. Po uzavření českých vysokých škol v listopadu 1939 prožil tři roky v koncentračním táboře Oranienburg. Studia dokončil v roce 1945. Jeho specializací byla ortopedie. V roce 1951 byl pověřen budováním Rehabilitačního ústavu pro tělesně postižené v Chuchelné (okres Opava), určeného především pro horníky. Zde promýšlel svou vizi rehabilitace formou léčebného tělocviku a pracovní terapie. V letech 1964–1974 řídil krajské protetické středisko v Ostravě. Stál u zrodu myšlenky vybudování rehabilitačního centra a vesničky paraplegiků v Hrabyni, z níž se postupně vybudoval dnešní hrabyňský rehabilitační ústav. Napomáhal rozvoji sportu u tělesně postižených občanů, byl i sportovním lékařem profesionálních sportovců. Zemřel 19. března 1974 v Ostravě.

2. září 1923

Tento zářijový den roku 1923 je považován za začátek existence Archivu města Ostravy. Tento den nastoupil do funkce městského archiváře a zároveň ředitele muzea gymnaziální profesor Alois Adamus. Na začátku existence archivu tvořily základ archivních sbírek městské knihy, listiny registratura města. Posléze se fondy městského archivu rozrostly o materiály ze sloučených i okolních obcí, dokumenty cechů, spolků a soudobou dokumentaci. Již od prvopočátku bylo cílem archivu „sbírati, chrániti, v přehlednosti chovat a snadně přístupnými učiniti jak starší písemné památky, tak novější důležitější listiny obce ostravské“. Vedle základního poslání do kompetence archivu spadalo také vedení pamětní obecní knihy a bádání v oblasti dějin Ostravy.

2. září 1939

Moravská Ostrava poskytovala naprosto obvyklý obraz, obchodní ruch šel obvyklým tempem. K večeru se na ulicích objevily vyhlášky nařizující od toho dne úplné zatemnění a v 10 hod proběhlo cvičné protiletecké cvičení. Sotvaže zazněly sirény, oznamující začátek cvičení, spěchali všichni chodci do nejbližších úkrytů. Život Ostravy naprosto přestal, v liduprázdných ulicích stála prázdná auta a opuštěné vozy pouličních drah. Ostrava se pohroužila do úplné tmy, což bylo pro obyvatele velmi neobvyklé, protože jindy město zářilo plameny z vysokých pecí a koksoven a tisíci světly.

3. září 1902

Právě tohoto dne se konala ustanovující valná hromada dobročinného spolku paní a dívek Božena v Ostravě – Mariánských Horách, jejímiž členkami mohly být dívky a ženy starší 16 let. Hlavním posláním spolku byla dobročinnost. Prostřednictvím spolku členky podporovaly chudé žáky z obecné chlapecké a dívčí školy a obou měšťanských škol. Pro studenty středních a vyšších škol Božena založila stipendijní program. Děti dostávaly ošacení, byla založena a provozována poradna pod záštitou místní pobočky Ochrany matek a dětí, jejímž prostřednictvím byly distribuovány léky, příděly základních potravin, zprostředkována pomoc v nouzi a zdravotní ošetření dětí. Vedle dobročinných aktivit spolek Božena pořádal rovněž kulturní akce jako byly mikulášské zábavy, divadelní představení, martinské hody, maškarní večírky pro děti ale i osvětové přednášky. Činnost spolku přerušila druhá světová válka a definitivně byl rozpuštěn na valné hromadě 4. dubna 1951.

6. září 1969

Večer 6. září 1969 vystoupil před ostravským publikem v divadle Jiřího Myrona po dvou letech opět Marcel Marceau, světoznámý mim a zakladatel moderní pantomimy. Marcel se narodil ve Štrasburku židovským rodičům jako Marcel Mangel. Za druhé světové války se účastnil francouzského hnutí odporu a pomáhal převádět židovské děti do Švýcarska. Celosvětově Marcela proslavila především postava smutného klauna Bipa s bílým obličejem, otlučeným cylindrem a růží. 

8. září 1889

V neděli byl ve Vítkovicích slavnostně posvěcen nový hřbitov a nově pořízený kříž. Hřbitov zbudovaly Vítkovické železárny nákladem 18 000 zlatých. Nové pohřebiště bylo při rostoucím počtu obyvatelstva (v červnu 1889 bylo ve Vítkovicích spočteno 9707 obyvatel) velmi nutné, starý hřbitov již nedostačoval. Ústředním bodem nového hřbitova byl velkolepě provedený hřbitovní kříž, který zhotovila vítkovická firma Adolf Suess & Comp. Po skončené slavnosti svěcení hřbitova následovala slavnost svěcení nově zřízeného pobočného oltáře a sošky blahoslaveného Srdce P. Marie ve vítkovickém kostele sv. Pavla.

8. září 1922

V restauraci U Dubu poblíž Slezskoostravského hradu byl založen fotbalový klub Baník Ostrava. Na blogu bude ke stému výročí Baníku 20dílný seriál. 

 

9. září 1929

Začaly práce na železniční trati Mariánské Hory-Brušperk-Kozlovice. Přesto, že vytvoření projektu, přípravné a stavební práce, trvaly neuvěřitelných více než 60 let, od roku 1894 až do roku 1960, byla zprovozněna jen malá část navrhované trasy sloužící nakonec tramvajové dopravě. První etapa ze Zábřehu do Hrabové byla uvedena do provozu v r. 1930. Až o 20 let později byla zahájena výstavba dalšího úseku směrem k Nové Bělé, která však již nebyla dokončena. V r. 1960 bylo rozhodnuto o zrušení trati z Hrabůvky do Hrabové. Do dnešní doby se zachovaly pozůstatky nadjezdu a mostních pilířů v Nové Bělé a zbytky nástupiště v Hrabové.

11. září 1869

Dne 11. září 1869 je datována dotační listina ostravského městského zastupitelstva upravující poměry na hlavní chlapecké škole v Moravské Ostravě na Zámecké ulici. Jeden z jejich článků též upravoval jazyk vyučování. Uznávala se převaha slovanského jazyka dětí, a proto se v prvních třídách učilo česky. Dále se zde však hovořilo o přání obyvatel města, aby se žákům dala příležitost naučit se i druhému zemskému jazyku, proto se ve 2. třídě zaváděla povinná němčina a ve větší míře se jí také učilo ve 3. a ve 4. třídě. Náboženství se mělo vyučovat v mateřském jazyce žáků, ve výuce zpěvu se mělo přihlížet k oběma jazykům.

13. září 1944

V noci ze 13. na 14. září 1944 byla v Beskydech poblíž Slavíče vysazena šestičlenná paraskupina Wolfram složená z příslušníků čs. vojska v Anglii. Byla to jediná skupina vyslaná londýnským odbojovým centrem s úkolem organizovat a vést partyzánské hnutí. Členem skupiny, v jejímž čele stanul kpt. J. Otisk, byl také radvanický rodák Robert Matula. Seskok neproběhl šťastně. První roj parašutistů se vůbec nesešel a radiotelegrafista K. Svoboda byl nepříznivou shodou okolností zatčen německým komandem. Ztracena byla vysílačka a část materiálu. Skupina navázala styk s partyzány, ale později byla nucena se stáhnout před protipartyzánskými akcemi gestapa do Kunčic pod Ondřejníkem a posléze do Líšně u Brna. V boji proti německé armádě pokračovali členové skupiny až do příchodu Rudé armády.

16. září 1799

Fulnecký měšťan a ranhojič Franz Jaschke otevřel 16. 9. 1799 první a na více než sto let jedinou veřejnou lékárnu U Zlaté koruny v Moravské Ostravě. Nacházela se v domě na rohu dnešního Masarykova náměstí a ulice Velké. Jako vážená a známá osobnost zastával v letech 1813–17 post purkmistra. V roce 1827 přešla lékárna do rukou Severina Johannyho, který ji v roce 1832 přestěhoval do domu na rohu Masarykova náměstí a ulice Solné. V roce 1869 ji převzal jeho syn magistr farmacie Adalbert Johanny. Do svého nynějšího působiště se lékárna U Zlaté koruny přestěhovala po 2. světové válce, neboť původní dům byl zničen náletem. 

18. září 1942 

Z Ostravy do Terezína byl vypraven první ze čtyř transportů Židů. Židovští obyvatelé Moravské Ostravy byli postupně podle čísla transportu shromážděni v obecné škole v Přívoze (dnes střední škola v ulici Na Mlýnici) v relativní blízkosti nádraží. Do každého ze čtyř transportů bylo zařazeno 860 osob. Zářijové terezínské transporty roku 1942 prakticky znamenaly zánik židovské náboženské obce v Moravské Ostravě. Ještě v roce 1945 byl z Ostravy vypraven poslední transport, v němž bylo deportováno 53 osob ze smíšených manželství.

19. září 1911

Dne 19. září 1911 byla slavnostně vysvěcena synagoga ve Vítkovicích. Zpracováním jejího návrhu byl pověřen moravskoostravský architekt a stavitel Felix Neumann. Dvoupodlažní budova se nacházela na dnešním náměstí Jiřího z Poděbrad. Synagoga pojala 160 věřících, hlavní galerie čítala 66 míst, na dvě boční galerie se vešlo vždy po 36 osobách. Pozemek s budovou, od okolí oddělovala železné oplocení na podezdívce se vstupní brankou. Synagoga byla vypálena nacisty 24. 5. 1939. Na jejím místě vzniklo sportovní hřiště, dnes náležející ke střední odborné škole AHOL. 

19. září 1922

V Kopřivnici (Emil) a na zámku Fryštát (Dana) se ve stejný den narodila naše slavná sportovní dvojice - manželé Zátopkovi. Na blogu jim bude věnován samostatný článek. 

23. září 1868

V Moravské Ostravě se 19. 9. 1868 narodil stavitel, sběratele a mecenáš umění František Jureček, který svou sběratelskou činností získal na 120 obrazů, kreseb a soch. Před smrtí celou sbírku odkázal Spolku pro vystavění a udržování výstavního pavilonu v Moravské Ostravě s přáním, aby byla umístěna v právě budovaném Domě umění, který byl otevřen 13. května 1926. Sbírka se stala jako tzv. Jurečkova galerie základem galerijních sbírek nové veřejné instituce výtvarného umění v Ostravě. František Jureček zemřel 5. října 1925 v Moravské Ostravě.

23. září 1918

Před zeměbraneckým soudem v Moravské Ostravě se 23. září 1918 konalo přelíčení se šesti horníky jámy Louis ve Vítkovicích, kteří byli obžalováni pro zločin vzpoury. Dopustili se jí tím, že 9. září vstoupili do stávky. Na svou obhajobu uváděli, že je do stávky vehnal hlad. Poukazovali na to, že na sobě mají poslední šaty, vše ostatní museli prodat, aby nakoupili trochu jídla pro své děti. Přes účinnou obhajobu advokáta dr. Zikmunda Witta byli odsouzeni na 8 měsíců těžkého žaláře. Při přelíčení se ukázalo, že jejich denní mzda činila 5,50 až 7,50 korun, což při tehdejších cenách potravin nemohlo stačit k přežití.

24. září 1942

V Berlíně byl popraven pplk. Edmund Klímek, legionář, krajský velitel vojenské odbojové organizace Obrana národa na Ostravsku. Odbojovým velitelem byl jmenován záhy po okupaci a rozpuštění čs. armády s úkolem vytvořil mobilizační organizaci pro případ povstání, podchytit zbraně a munici. Lidé z jeho skupiny zejména organizovali převádění uprchlíků, především vojáků, přes Ostravsko do Polska. Dále sbírali důležité zpravodajské informace, shromažďovali zbraně a z dolů odcizovali trhaviny pro sabotáže na železnici a k odstřelování elektrických sloupů vysokého napětí. Získali skoro čtyři stovky pušek, osmdesát pistolí, několik kulometů a trhaviny. Obrana národa byla organizována jako vojenská struktura, takže okupantům nedalo příliš mnoho práce, aby celou těsně propojenou síť odhalili. Klímek a dalších šest členů vedení Obrany národa na Ostravsku byli 23. listopadu 1939 zatčeni gestapem.

  

25. září 1935

V článku ze dne 25. září 1935 přinesl Ostravský večerník znepokojivou zprávu o řádění zlodějů a vandalů v Hrabůvce (městská část Ostravy). Objektem zájmu těchto nekalých živlů se stala budova fary, kde neznámí pachatelé odcizili faráři P. Rudolfu Kvapilovi 45 l vína v hodnotě 650 Kč. Aby zloději mohli lup odnést, odcizili cestou rolníku Jindřichu Sobkovi ze dvora trakař za 75 Kč. Na hřbitově poničili vandalové čtyři pomníky v majetku občanů Hrabůvky a odnesli si 8 bronzových svítilen v celkové hodnotě 860 Kč.

26. září 1396

Olomoucký biskup Mikuláš z Riesenburku udělil 26. září 1396 moravskoostravské fojtství Šimonovi Grymovi zároveň s příjmy mj. ze dvou řeznických krámků, dvou ševcovských dílen a dvou pekařství. Jedná se o první písemný doklad o činnosti řemeslníků ve městě. Rovněž se zde poprvé zmiňuje dědičná rychta v Moravské Ostravě, sídlo městského rychtáře jako zástupce biskupa ve městě.

26. září 1999

Slavnostní premiérou hry Strakonický dudák J. K. Tyla otevřeli loutkoherci zcela novou budovu Divadla loutek na Černé louce. Stavba je dvoupodlažní a má oválný půdorys. Vstupní část je odlehčena sklem a velkými průhledy do foyer. Hlediště nabízí 176 míst pro diváky. Před budovou se nachází pět gigantických dřevěných loutek autora Tomáše Volkmera: Kašpar, Král, Královna, Anděl a Ďábel. Členové divadla se symbolicky přestěhovali do nového působiště na dvoukolové dřevěné káře. Na cestě ze starého divadla na Masarykově náměstí je provázelo několik desítek lidí, před novou budovou je čekal další zástup, v němž nechyběli ostravští zastupitelé a primátor města E. Tošenovský. Ten spolu s ředitelkou divadla Jarmilou Hájkovou nové Divadlo loutek slavnostně otevřel.

28. září 1580

Olomoucký biskup Stanislav Pavlovský 28. září 1580 vydal cechu kožešníků a blanařů nový cechovní řád, jelikož starší zničil požár. V něm byla stanovena řada povinností, ale také přesně specifikována podoba mistrovského díla, která spočívala ve vyhotovení blány ze sta králíků a mužského kožichu ze tří skopových kůží. Část ustanovení se již nesla ve výrazně protireformačním duchu. Členové cechu byli povinni účastnit se každoročně zpovědi, přijímaní, církevních procesí, navštěvovat kostel o nedělních bohoslužbách.

28. září 1934

Na budově sanatoria dr. L. Kleina v Moravské Ostravě na Hornopolní ulici byla odhalena pamětní deska hudebnímu skladateli Leoši Janáčkovi, který tam 12. srpna 1928 zemřel. Pietní slavnost byla zahájena sborem Sláva Tobě, v provedení mužského sboru Národního divadla moravskoslezského. O Janáčkově významu a jeho tvorbě pak promluvili předseda Janáčkovy společnosti, šéf opery ostravského divadla Jaroslav Vogel, místopředseda této společnosti J. Kunc z Brna a starosta Moravské Ostravy Jan Prokeš. O odhalení pamětní desky se zasloužil Kruh přátel vážné hudby v Moravské Ostravě. V současnosti je umístěna v interiéru budovy (dnes ředitelství nemocnice).

29. září 1921

V tento den v brzkých ranních hodinách vypukl v Hulvákách (městská část Ostravy) požár, který pohltil stáj pro koně, elektrikářskou dílnu a část obytného stavení místního starousedlíka Prokopa. Požár byl tak rozsáhlý, že už po dvou hodinách docházela v okolních studnách voda k jeho hašení. Tuto událost zaznamenal také dobový tisk, který napsal „…též nutno si stěžovati, že nebyl v Hulvákách zřízen již dávno hydrant, nebo může se stát, bude-li někdy hořeti za větru, lehnou popelem celé Hulváky, než voda z Nové Vsi bude přivedena.“  

Zdroj: www.ostrava.cz