Dolní Moravice: Horská vesnice v Jeseníkách má plno pamětihodností

 

Dnes jsme podruhé v Dolní Moravici. Obec Dolní Moravice se nachází při silnici č. 445 spojující Rýmařov a Karlovu Studánku.

  

Popis znaku
Ve stříbrno-modře děleném štítě smrk opačných barev, doplněný nahoře dvěma modrými mušlemi, dole podložený zlatými zkříženými hornickými motykami.

 

Krajina u Dolní Moravice

Už nás vítá obec:

 

 

 

Budova obecního úřadu

Pomník obětem 1. světové války 

Co Dolní Moravici proslavilo, byla těžba stříbra a olova 👍

Nová Ves je původně hornická obec založená v roce 1604. Na jejím katastru, na východních a jihovýchodních svazích vrchu Soukenná (1022 m n. m.) asi 1,5 km od obce, v nadmořské výšce nad 800 metrů, se nachází rozsáhlý důlní komplex. Tento komplex na ploše 400 x 500 m byl rozfárán do hloubky cca 100 metrů a je největším historickým dolem na stříbronosný galenit v Českém Slezsku. 

Hlavní etapa těžby rudy spadá před rok 1500. Pravděpodobně se na této lokalitě dolovalo stříbro již ve 12. století, kdy byla v Olomouci mincovna. Další etapy těžby byly zaznamenány v období od konce 17. století do roku 1780, dále pak mezi léty 1844 a 1899. Pokusy obnovit těžbu po roce 1918 byly již méně úspěšné. Naposledy bylo ložisko těženo mezi léty 1954 a 1959, kdy byla zdejší ruda dopravována po železnici do úpravny v Příbrami. 

Nová Ves - Dolní Moravice je významná mineralogická lokalita známá hlavně sekundárními minerály jako je pyromorfit, anglesit a cerusit.

 

Pyromorfit je fosforečnan olova s chlorem. Tvoří jehličkovité až sloupečkovité, hexagonálně omezené krystaly. V Česku se pyromorfit nalézá v místech výskytu olověných rud.

Anglesit vzniká v oxidační zóně řady ložisek galenitu. Vzácně se vyskytuje jako sublimační produkt na sopkách. Chemický vzorec je PbSO₄.

Lokality v ČR: Zlaté Hory, Nová Ves u Rýmařova

Cerusit je produkt oxidace galenitu a nerostů Pb na rudních žilách.

 

Příjemně nasyceni se z restaurace Na Vyhlídce vydáme dolů do vesnice. Mezi zajímavosti obce patří z části renesanční kostel sv. Jakuba Staršího i chalupy, které reprezentují lidovou architekturu z 19. století. Kostel svatého Jakuba Staršího stojí ve svahu nad křižovatkou v dolní části obce Dolní Moravice.

Původně farní, dnes jen filiální kostel sv. Jakuba staršího, stojí na pahorku nad návsí a je dnes  dominantou obce. Zápisy chrám zaznamenávají již v roce 1351. Původní středověký kostel stál na tomtéž místě a poprvé byl přestaven roku 1593 mistrem Joachimem. Stalo se tak za protestantského pastora Jana Albrechta, který zde působil od roku 1585. 

Během rekatolizace, konkrétně v roce 1624, byli protestantští kazatelé vyhnáni a na moravickou faru byl ustaven katolický farář. Katoličtí kněží měli údajně velké problémy s věřícími, kteří odmítali přestoupit na katolictví, a tak se domáhali jejich účasti na bohoslužbách peněžitými sankcemi. 

Záznamy o těchto pokutách svědčí o tom, že ještě v roce 1657 někteří zatvrzelí evangelíci raději zaplatili požadovaný obnos 18 krejcarů, než by museli vstoupit do kostela. Za zmínku také stojí, že v Dolní Moravici od roku 1658 pět let působil Kryštof Alois Lautner, pozdější šumperský děkan, který byl v roce 1685 upálen v Mohelnici coby oběť čarodějnických procesů. Poté musely být všude tam, kde Lautner sloužil, opakovány jím udělené svátosti, což v moravické farnosti znamenalo znovu pokřtít 92 věřících.

 

Z původního kostela je zachována hranolovitá věž a presbyterium se sakristií. Ta slouží nyní jako boční kaple. Mezi tyto starší části kostela byla vestavěna nová loď. Všimněte si střílen ve věži.

 

 

Obraz Sv. Jakuba Staršího od Johanna Franze Greipela z doby před rokem 1798

 

V severní části kostela byla vystavěna hudební kruchta na osmi sloupech, na níž najdeme zdobené klasicistní varhany. Varhany v kostele svatého Jakuba Staršího  mají přesně sto třicet pět let. Byly uvedeny do provozu 6. srpna 1887. Před deseti lety bylo zjištěno, že dřevo napadl červotoč, aby je zachránili, bylo třeba varhany rozebrat a konzervovat.

 

Kolbovy kostelní varhany v Dolní Moravici

Velký prostor lodi tohoto kostela je plochostropý. Je doplněn třístrannou kruchtou a průčelí kostela je klasicistně upraveno. Mezi tyto starší části byla vestavěna nová loď, nově orientovaná tak, že původní délka kostela tvoří její šířku.

 

Kostely svatého Jakuba = kostely zasvěcené apoštolu Jakubu Staršímu jsou nazývány v různých místech též jako kostel svatého Jakuba Staršího či kostel svatého Jakuba Většího. 

V Dolní Moravici stojí krásný sloup Nejsvětější Trojice: 

Tento sloup je v centru obce, pochází z roku 1752 a jeho autor je neznámý. Jedná se o naprosto ojedinělou barokní sochařskou práci. Vyniká nejen samotné vrcholové sousoší, ale i bohatá reliéfní výzdoba pilířového podstavce.

 

Jedna místní rarita: Most v Dolní Moravici spojuje Moravu a Slezsko. Říká se mu Švédský most.  

 

  

Myslím, že málokdo tuší, když po kamenném mostě z neopracovaného lomového kamene v Dolní Moravici prochází, že míjí bránu Moravy a Slezska. Je chráněnou kulturní památkou, je  dvouobloukový a přemosťuje řeku Moravici, která tam tvoří hranici Moravy a Slezska.  Dnes je součástí polní cesty v Dolní Moravici a pochází pravděpodobně z 18. století. Nehnuly s ním ani velké povodně v roce 1924 a 1997, snad proto, že kameny byly spojované nehašeným vápnem. Již před 300 lety po něm jezdili rytíři cestou na hrad Sovinec. Tento most slouží jako turistická stezka. Původně byl bez zábradlí, novodobé řetězové zábradlí tam je od roku 1993.

 

A teď název jako z pohádky: Hadí královna

Hadí královna je nejmohutnější památný strom Moravskoslezského kraje a CHKO Jeseníky. Botanicky jde o lípu velkolistou s velmi silným a netypicky rostlým kmenem. Najdete ji v Dolní Moravici. Obec má na svém katastru 14 památných stromů. K lípě se váže tragická pověst o hadí královně.

Druh stromu:	lípa velkolistá pravá
Obvod kmene:	10 m
Výška stromu:	29 m

 

K lípě se váže pověst o chalupníkovi a hadí královně. Chalupník pod starou lípou hledal kámen na opravu dvorku. Když jeden zvedl, našel pod ním bílého hada se zlatou korunkou na hlavě. Na nic nečekal, zlatou korunku sebral a utekl domů. Přemýšlel, co všechno si za korunku koupí. Večer ale nemohl usnout a stále slyšel jen: "Vrátíššš! Vrátíššš". Ráno zjistil, že mu v noci uhynula všechna drůbež, v chlívu pošla jediná kravka... hadí prokletí. V tom začala bouřka. Chalupník se déle nerozpakoval, vzal korunku a utíkal s ní zpět ke staré lípě, kde jí vrátil pod kámen. Ale bylo pozdě. Když se vrátil domů, zbylo z chalupy jen doutnající spáleniště.

 

 

Nedaleko návsi a silnice od Rýmařova na Karlovu Studánku najdeme u Moravického potoka přístřešek se zdrojem Moravické kyselky. Voda je železitá, což je vidět na desce, po které voda odkapává, a že je kyselá, o tom se turista může přesvědčit sám. V minulosti byly sice činěny i pokusy o stáčení do láhví, ale zdroj je malý, takže kdo si chce trochu kyselky odnést, musí použít vlastní nádobu, zato ho to nic nestojí. Ale pozor!

 

V altánku bylo dříve možné načerpat  Moravickou kyselku. Původní pramen v altánku už neteče, hned vedle je však nový zkušební vrt, kde teče pitná voda.

Ty prameny vod obohacených oxidem uhličitým a minerálními látkami jsou jedním z pozůstatků sopečné činnosti na Bruntálsku. Takovým je i vývěr kyselky v Dolní Moravici na pravém břehu Moravického potoka. Stejně je ten přístřešek nad pramenem pěkný. První zmínka o prameni je ve farních spisech z roku 1689.

Tak co, máte také ten dojem jako já, že na horskou obec v Jeseníkách je v Dolní Moravici dost zajímavých míst? A k tomu ještě rozhledna - už v minulém článku. 👍

 Zdroj: regiony.rozhlas.cz, rymarovsko.cz, bruntalsky.denik.cz, Wikipedie