Jaro je tady: Rovnodennost i Světový den vrabců

 

Jarní rovnodennost připadá zrovna na dnešní den. Podle definice je to okamžik, kdy střed slunečního kotouče prochází jedním ze dvou průsečíků nebeského rovníku a ekliptiky, čili zdánlivé dráhy Slunce po obloze.

V období jarní rovnodennosti slunce vychází přesně na východě a zapadá přesně na západě. Den trvá přibližně dvanáct hodin a noc také přibližně dvanáct hodin.

Rovnodennost byla významným bodem roku už ve starých civilizacích, zřejmě i pravěkých. Jarní rovnodennost bývala také počátkem prvních slunečních kalendářů. Státem, kde dosud občanský kalendář začíná 21. březnem, je Írán.

Rovnodennost ale nemusí nastat právě 21. března, za posledních několik desítek let daleko častěji připadá na 20. březen. Tak tomu je i letos. Jarní rovnodennost roku 2023 nastane 20. března v 22.24 hodin.

Jarní rovnodennost je okamžik, kdy Slunce vstupuje do znamení Berana. Slunce v tomto čase protne na své zdánlivé dráze po obloze (a ekliptice) nebeský rovník (jarní bod) ve směru z jižní polokoule na polokouli severní.

 Jak se určuje jarní rovnodennost?

Většinou se ve škole učíme, že dnem jarní rovnodennosti je 21. březen. To není zcela přesné. Rovnodennost může připadnout na kterýkoliv den mezi 19. a 21. březnem. Přesným časem rovnodennosti je chvíle, kdy se Slunce na rovníku dostane přesně do nadhlavníku (úhel Slunce nad obzorem je 90°).

Důvodem, proč jarní rovnodennost nepřipadne každý rok přesně na stejný den, je rozdíl mezi astronomickým a kalendářním rokem. Ten astronomický je o necelých šest hodin delší. Každý rok tak jarní rovnodennost nastane o šest hodin později. Výjimku tvoří přestupné roky, kdy naopak jarní rovnodennost nastává přibližně o osmnáct hodin dříve.

20. březen je Světovým dnem vrabců

Vrabec domácí, jehož populace v mnoha zemích Evropy klesá, se stává vzácným. A právě kvůli početnímu úbytku vrabců je od roku 2010 vyhlášen 20. březen jako Světový den vrabců.

 

Obrázky rozklikněte

V České republice žijí dva druhy vrabců - vrabec domácí a vrabec polní. Podle ornitologů se jejich počet v posledních desetiletích snížil o miliony jedinců. Dramatické snižování vrabčí populace je problémem ve všech částech světa.
Je to ptáček odolný, který uvykl lidskému světu. Dokonce to má i v názvu - vrabec domácí. Ovšem poslední dobou se hovoří o jeho dramatickém úbytku.

Početnost vrabců domácích může ovlivňovat nedostatek potravy v souvislosti se změnou osevních postupů a snižováním živočišné výroby. Významná může být i ztráta hnízdních možností v důsledku používání nových metod zateplování obytných staveb ve městech i na venkově a též změna složení a údržby městské zeleně. Vrabci hnízdí v různých skulinách a puklinách domů. Čím tedy opravenější nebo nově postavené stavení, tím mají méně nabídek pro hnízdění. Vrabec si původně stavěl hnízda v křovinách, ale i tyto zdroje mizí, tak zase na to reaguje po svém.

U vrabců polních jejich populaci může ovlivňovat především intenzifikace zemědělství, která je připravuje o potravu (hmyz) a úbytek rostlin, jejichž semena jim slouží za potravu.

Vrabec domácí má v lidské kultuře i povědomí zcela zvláštní místo. Je ztělesněním úplně obyčejného stvoření zanedbatelné hodnoty a rozhodně neatraktivního vzhledu - "vrabčí hnízdo". Dříve byl považován za tvora vyloženě škodlivého a byl huben, nyní je všeobecné mínění o tomto ptačím druhu spíše přátelské. 

Říká se „jí jako vrabec" nebo „do vrabců jako když střelí". Z Matoušova evangelia se cituje „pět vrabečků za jeden penízek" - a přitom i tento obyčejný ptáček má právě dnes svůj světový den.

Zdroj:budejovice.rozhlas.cz, blesk.cz, hradecky.denik.cz