Dnes uplynulo 107 let od zavedení letního času v českých zemích

 

Včera jsem v příspěvku "Co je cirkadiánní rytmus a jak nás ovlivňuje" uvedla, že je přípravou k dnešnímu tématu. Jen tak tu něco uvést bez předchozího vysvětlení mi nepřipadalo rozumné, navíc, když se to týká nás všech. My si tu kolikrát navzájem přejeme pohodové dny a příjemné, jenže problémy tohoto druhu, navíc dlouhotrvající, nás dovedou "parádně" rozhodit. Mezi ně počítám i změnu času.

Dnešní den nabízí výročí možná nečekané, protože kdo by si pamatoval tyto věci, zároveň téma, které pravidelně rozvlní názorovou hladinu lidí. Je to změna času, která má své zastánce, ale i hodně kritiků. Na začátku prozradím, že patřím mezi ně. Považuji totiž za nepřirozené "hýbat" s časem, navíc když se pak člověk dozví, že o nějakých úsporách nemůže být řeči. Jsou prostě věci, se kterými nesouhlasím, i když mi to je "houby platné". Ale snad se dočkáme. Nepatřím mezi dobré spáče odjakživa, co si pamatuji, už od dětství a po té změně času mám to spaní ještě více rozhozené. Vyslechla jsem i Noční linku na toto téma, které tam mělo velkou odezvu. Někomu to sice nevadí, ale názorově převládali právě ti odpůrci. Názor můžeme mít jakýkoliv, stejně to neovlivníme.

Vždy mě zajímá pohled do minulosti, i v tomto případě jsem zjišťovala, která hlava toto vymyslela. Znáte jméno Benjamin Franklin? Byl to americký politik, ale jeho pole působnosti bylo široké, možná i proto se do té politiky dostal. Kromě jiného zkoumal i přírodní jevy, dokonce v anglofonních zemích je mu přičítán vynález hromosvodu. A právě on v roce 1784 (a to je, prosím, období Josefa II., syna Marie Terezie) poslal dopis časopisu Journal of Paris. V dopise Franklin nenavrhoval přímo zavedení letního času, tehdy se to takhle nemohlo nazývat. Doporučoval, aby lidé vstávali i chodili spát dříve, čímž by lépe využili denní světlo. Tehdy mu prý šlo o spotřebu svíček, lidé by ušetřili.

Poprvé o zavedení letního času mluvil londýnský stavitel William Willett roku 1907 ve své eseji The Waste of Daylight. Jeho návrh z roku 1907 měl posunovat každou dubnovou neděli hodiny o 20 minut dopředu a opačný postup měl následovat zase v září. Neprosadil to. Ani se nedivím, tohle by byla pěkná "ptákovina" i dnes posouvat co týden ručičku hodinek.

Zatím přihořívalo, ale teď už hoří. V praxi byl letní čas poprvé zaveden za první světové války v roce 1916, a to hned v řadě evropských zemí. Tady se nedivím, byl válečný čas a šlo o válku světovou, kdy i podle vyprávění prarodičů vím, že byla velká bída. Na zbraně se dokonce rekvírovaly zvony, šily se uniformy, takže látek nebylo. Byl i hlad, protože potraviny se přednostně vyvážely na frontu.  

A tady je to dnešní výročí:  Jako první zřejmě letní čas zavedlo Německo  - od 30. dubna 1916 do 1. října téhož roku, pak Rakousko-Uhersko, jehož součástí tehdy byly i české země. Tento letní čas se v obou říších uplatňoval až do roku 1918 (v podstatě do konce 1. SV). Také Velká Británie upravila lidem hodinky a letní čas zde ve třetím válečném roce fungoval mezi 21. květnem a 1. říjnem 1916. Tehdy byly boje největší, to jsou ty slavné bitvy na západní frontě. Dále pak ve Švédsku od 15. května 1916 do 30. září téhož roku, ale v dalších letech v něm už nepokračovalo. Přece jen Švédsko leží hodně na severu a tam je délka dne podstatně jiná než např. u nás.

Dne 19. března 1918 (půl roku před koncem války) byla v USA zákonem zavedena časová pásma (tehdy již používaná na železnici), se kterými bylo zavedeno i používání letního času od 31. března až po celý zbytek 1. světové války. Letní čas platil v letech 1918 a 1919, byl však natolik nepopulární (lidé tehdy vstávali i chodili spát dříve), že tento zákon byl poté zrušen. Následující mapu jsem převzala z Wikipedie, lepší jsem nenašla. Rozklikněte:

Přestože je používání letního času v Evropě a Severní Americe obvyklé, většina světové populace ho nevyužívá.      Letní čas zaveden      Letní čas přestal být využíván      Letní čas nikdy nezaveden

Co v Rusku, protože jsem kdesi v komentářích četla, že za změnou času stojí "komunisté". Jak vidíme, je to omyl, tam byl letní čas poprvé zaveden v roce 1917, v některých obdobích ve 20. letech byla hodinová ručička posunuta o dvě nebo dokonce i o tři hodiny dopředu. Těžko tedy říct, jestli to byl čas letní, řekla bych spíše nařízením upravený. Po několikaleté přestávce byl v SSSR znovu čas změněn v roce 1930 a lišil se od pásmového času o jednu hodinu, tedy jakoby letní čas platil po celý rok. Za 2. světové války v letech 1943 a 1944 byl k tomuto posunutému času ještě zaveden další letní posun o jednu hodinu, čímž se hodinky dostaly o dvě hodiny napřed vůči časovému pásmu. Možná k tomu přistoupili i ze strategických důvodů, kdoví...

Tyto hodiny známe všichni:

  

Jaro – posun o jednu hodinu dopředu; ve střední Evropě z 2:00 na 3:00

  

Podzim – posun o jednu hodinu zpět; ve střední Evropě z 3:00 na 2:00

Letní čas byl znovu zaveden v důsledku úsporných opatření za druhé světové války. V českých zemích (tehdy v Protektorátu Čechy a Morava) fungoval nepřetržitě (!) od 1. dubna 1940 až do 2. listopadu 1942, dále pak od 29. března do 4. října 1943, od 3. dubna do 2. října 1944, a konečně od 2. dubna do již svobodného 1. října 1945. Chápu, je to plno dat, uvedla jsem je jen pro úplnost. Jen pro představu, takhle to platilo  do 2. října 1949. Uvědomujete si, že tyto změny času neprožíváme jen my, ale podle uvedených let se s tím potýkali už naši předkové? Moji rodiče a prarodiče už tím tuplem, a víte, že o tom nikdy nemluvili? Divím se, že ani můj tatínek, se kterým jsem hodně diskutovala o mnohých věcech, to nikdy nevzpomněl.

Každoroční letní čas byl v Československu zaveden v roce 1979. Po několika letech se ustálilo pravidlo, podle kterého se letní čas zaváděl poslední březnový víkend (v noci ze soboty na neděli) a končil poslední zářijový víkend. Od roku 1996 je letní čas o jeden měsíc delší – trvá až do posledního víkendu v říjnu, čímž je letní čas zaveden po větší část roku než čas pásmový. Tato změna byla provedena v celé Evropské unii, takže se jí přizpůsobilo i Česko.

Argumenty pro

Argumentem pro zavedení letního času byly především již dříve uvedené energetické úspory. Občas se také argumentuje tím, že se poněkud zmírňují některé energetické špičky.

Denní biologický rytmus člověka ovlivňuje sluneční záření. Proto ranní vstávání v daný čas neodpovídající slunečnímu úsvitu může způsobovat deprese. Letní čas tak napomáhá synchronizovat cyklus spaní. To jsou ty cirkadiánní rytmy, o kterých byl včerejší článek.

Argumenty proti

Kritici letního času jej považují za zcela nepřirozený a umělý. Argumentují, že se člověk řídí vnitřními biologickými hodinami, které si obtížně zvykají na změnu času. Jde však "pouze" o cirkadiánní rytmus, který běžně umožňuje přizpůsobení (například tzv. časový posun, kdy se mění časové pásmo). Pamatuji si na jednoho pána - povoláním pekaře, který každoročně neúnavně brojil proti těm změnám, ale nedočkal se a prý už nežije.

Většina uznávaných energetiků tvrdí, že spotřeba energie se posunem času téměř nemění nebo že energetické úspory jsou diskutabilní. Potvrzuje to i měření Pražské energetiky, že je úspora elektrické energie pouze v období okolo rovnodennosti v rozsahu jednoho procenta, v letních měsících nemá letní čas na spotřebu elektrické energie v podstatě žádný vliv.

Podle studie amerických kardiologů se například den po zavedení letního času zvyšuje o 25%  počet srdečních záchvatů a po přechodu na zimní čas jich naopak přibližně stejným poměrem ubývá. Počet mrtvic podle amerických vědců narůstá o 2%. Další studie vědců z USA zjistila, že v období přechodu na letní čas se zdvojnásobil počet potratů u žen, které podstoupily umělé oplodnění.

Přibývá také nehod a úrazů. Švédský výzkum uvádí, že po změně času na letní se zvýšil počet havárií na silnicích o jedenáct procent. Americká studie zase zachycuje nárůst pracovních úrazů o šest procent a navíc se závažnějšími důsledky. 

Zkusme si pamatovat, že tahle "vymoženost" trvá od roku 1916 a uvidíme, kolik let to zrušení bude odsouváno.  Přeji vám pohodový poslední dubnový den. 💗 🌺 🍀

Zdroj: Wikipedie, internet