Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

sobota 29. dubna 2023

Co je cirkadiánní rytmus a jak nás ovlivňuje?

 

Nevím, jestli tento pojem znáte, možná se běžně neužívá, ale berte dnešní článek trochu jako úvod, možná "přípravu" k tomu zítřejšímu. Týká se to nás všech - abychom byli v pohodě a o to nám přece jde. Každý z nás má v sobě biologické hodiny, které ovlivňují naše nastavení pomocí cirkadiánního rytmu, který nám říká, kdy spát a kdy bdít. Když ho budeme poslouchat a vnímat, vyřeší se tím řada našich problémů jako spánek, kvalita pleti nebo hubnutí.

Každou chvíli probíhají v našem těle různé procesy, aniž si to vždy uvědomujeme. Tyto procesy mají svůj cyklus, který se opakuje v určitých intervalech – mohou být různě dlouhé. Těmto cyklům říkáme biorytmy. Tento pojem je už běžně používaný, tak jsme "doma".

Některé procesy v našem těle probíhají v delších cyklech a jedná se  tedy o biorytmy s delším cyklem (např. menstruační cyklus), některé naopak v kratších (např. dýchání, srdeční činnost), a některé v cyklech, které odpovídá zhruba jednomu dni (např. spánek a bdění, tělesná teplota).

Biorytmy s dobou odpovídající zhruba jednomu dni se nazývají cirkadiánní rytmy. Slovo cirkadiánní pochází z latinských slov „circa“ – přibližně, „diem“ – den.

Zkusme si uvědomit, že cirkadiánní rytmus je biorytmus s cyklem, který trvá přibližně jeden den. Cirkadiánní rytmus se ve skutečnosti může pohybovat v rozmezí od 23-25 hodin. Tyto rytmy mají tedy svůj vlastní vnitřní čas, který běží nezávisle na tom vnějším, i když se mu přibližuje. Nemají přesně 24 hodin nebo jen přibližně.

Cirkadiánní rytmy řídí např. tělesnou teplotu, vylučování hormonů, nebo právě rytmus spánku a bdění. Tedy procesy, které se opakují den co den – mají denní cyklus (rytmus).

Aby procesy, které jsou řízeny cirkadiánními rytmy, probíhaly v našem těle ve správnou denní dobu – například abychom chodili spát večer a vstávali ráno – musí se vnitřní čas cirkadiánních rytmů sladit s časem venku (astronomickým časem). Musí se synchronizovat. Tuto synchronizaci mají na starost centrální hodiny. 

https://ispanek.cz/wp-content/uploads/2020/12/cirkadianni-rytmus-740x493.jpg

Centrální hodiny se nacházejí v mozku (hypotalamu) a tvoří je malý párový orgán nazvaný "Suprachiasmatická jádra" (SCN). Jejich hlavním úkolem je řídit a synchronizovat cirkadiánní rytmy v našem těle s časem v okolním prostředí.

Pokud by vás tohle více zajímalo, dám odkaz na bakalářskou práci studentky na Univerzitě Karlově na téma: Suprachiasmatická jádra jako denní hodiny a kalendář.

Aby mohly centrální hodiny sladit vnitřní čas s vnějším, potřebují nějaký signál o tom, jaký je venku čas. Signálů je celá řada (teplota, atmosférický tlak…), ale tím nejdůležitějším je světlo.

Centrální hodiny jsou napojeny na sítnici našeho oka, ve kterém jsou fotoreceptory citlivé na modrou část spektra – modré světlo. V závislosti na tom, kolik dopadá na sítnici světla, odesílá se do centrálních hodin signál o tom, jaký je čas v okolním prostředí. Rozklikněte:

Suprachiasmatická jádra (SCN) získávájí informace o světle ze sítnice oka a synchronizují cirkadiánní rytmy v tělesné teplotě, produkci melatoninu a kortizolu, regulují spánek a přímo i nepřímo fyziologii periferních orgánů.

Když se venku začne stmívat, na sítnici oka dopadá méně světla a do centrálních hodin se odešle signál, že se blíží čas večera a tedy spánku. Centrální hodiny vyšlou signál do epifýzy a ta začne produkovat melatonin – spánkový hormon (hormon tmy). Postupně se začne snižovat tělesná teplota a tělo se připraví ke spánku. Melatonin má důležitou funkci v regulaci cirkadiánních rytmů

Přesně naopak je tomu ráno, kdy začnou naše oči vnímat první světlo. Centrální hodiny dostanou ze sítnice signál, že se blíží den, sladí se cirkadiánní rytmy, zastaví se produkce melatoninu a tělo začne produkovat hormon kortizol, který nás nabudí a připraví na aktivní den. 

Vyšší hladinou kortizolu člověk disponuje zejména po probuzení, po konzumaci jídla a nebo třeba po nějaké aktivnější činnosti. Kromě toho ale samozřejmě má vliv i váš celkový zdravotní stav – úroveň kortizolu do jisté míry souvisí s hladinou estrogenu, s množstvím stresových situací v našem životě, s problémy s fungováním hypofýzy a svůj podíl na výsledné hladině kortizolu může mít i užívání některých léků.
 

Grafické znázornění průměrných hladin kortizolu v organismu je jednoznačné – 30 minut po probuzení dochází prudkému nárůstu
 
Zvýšená hladina: Symptomy většinou zahrnují přibírání na váze, bolesti hlavy, vysoký krevní tlak, zhoršenou paměť i vyšší náchylnost k různým onemocněním. Problém může představovat také zhoršené hojení ran, akné a dokonce i podrážděnost, která v případě dlouhodobého těžkého nadbytku kortizolu může vyústit až v závažnější psychické poruchy.

Tímto způsobem za pomocí světla regulují a synchronizují centrální hodiny vnitřní a vnější čas a tedy i procesy v našem těle.

Jste ranní ptáče nebo noční sova?

Cirkadiánní rytmy jsou nám vrozené, ale přesto nejsou u každého člověka stejně načasované. Během dne se u člověka střídají fáze útlumu a čilosti, spánku a bdění. U každého ovšem v trochu jiných časech. Někdo je plný energie hned ráno a někdo naopak až večer. V odborné literatuře se o tomto jevu mluví jako o rozdílné cirkadiánní preferenci nebo chronotypu jedince (ranní – večerní).

Poruchy cirkadiánního systému

U některých lidí není možné seřizovat cirkadiánní systém pomocí vnějších podnětů (světla) a jejich vnitřní čas běží samovolně. Setkáme se s tím například u nevidomých osob. Ty je možné synchronizovat s vnějším dnem pravidelným podáváním melatoninu.

Volný běh vnitřních hodin mohou vykazovat i pracovníci ve směnném provozu nebo lidé s nepravidelným denním řádem. Tito lidé si často stěžují na únavu, poruchy spánku, sníženou výkonnost nebo koncentraci. Bývá u nich také zvýšené riziko výskytu nádorových onemocnění.

S rozhozenou fází cirkadiánních rytmů se setkáváme také po přeletu více časových pásem, tzv. pásmová nemoc (angl. jet lag). Časté cestování narušuje rytmus spánku a bdění. Při přeletu časových pásem dochází k nesouladu mezi vnitřním a vnějším časem. S tím jsme se mnozí, jako cestovatelé, určitě setkali. Mně pobyt v místě vzdáleném několik časových pásem rozhodil spánek dokonale. Vnitřní hodiny se pak přizpůsobují novému času jen pozvolna a může to trvat i několik dnů. Takže pak i na dovolené, až si zvyknete, zase vlastně "jedete/letíte" domů a zase podobná písnička. Pásmová nemoc se často projevuje vyčerpaností, bolestmi hlavy, dezorientací, neschopností koncentrace, žaludečními problémy, neschopností usnout a dalšími příznaky. Měli bychom na to pamatovat.

K poruchám zaviněným nedostatečnou synchronizací s vnějším časem se někdy přiřazuje také deprese, které se objevují zejména s příchodem kratších podzimních dnů.

V odborných publikacích byla popsána i souvislost mezi narušením cirkadiánního systému a metabolickými poruchami. Narušení cirkadiánního systému může vést k obezitě nebo cukrovce.  
Zdroj: ispanek.cz, internet

8 komentářů:

  1. Hani já mám teď problémy se spánkem po narkóze při operaci, kterou jsem prodělala před dvěma týdny. Doufám, že se to brzy srovná. Jinak jsem ranní ptáče, naučená tak už od dětství, kdy se brzy ráno v létě sekaly louky a my děti, jsme musely rozhazovat trávu na sušení. Brzy ráno se dojilo, aby dobytek.
    mohl co nejdříve na pastvu. V létě se bílily stáje a tak se muselo vše stihnout do podzimu. Toto děti z měst neznaly a dnes v době mobilů a internetu už by si to vůbec neuměly představit, kolik práce jsme coby děti, musely také odvést a nebylo nám to škodu. Spíše naopak. Měj krásné jarní dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaruško, myslím, že po té narkóze to chce čas a zase se to spraví. Jinak jistě, kdo potřebuje vstávat např. do práce, tak sova nesova, přizpůsobí se. Ale jsou takové typy, to je všeobecně známo. Děti pracovat musely, také to znám z domu z dětství a neuškodí to. Vztah k práci se musí pěstovat od dětství. Dnes je na to jiný náhled, jestli je to správné, toť otázka.
      Děkuji a přeji pěkný 1. máj. ☺

      Vymazat
  2. Hani, velice zajímavý článek. Výraz cirkadianní rytmus jsem neznala. Biorytmy znám. Mé tělo reaguje dvakrát v roce dost negativně na změnu času. Je nastavené na určitý rytmus a hodina navíc, nebo o hodinu dříve, s mou tělesnou schránkou dokáží slušně zacvičit. S dcerou, které je 42 let, jsem se shodly, že máme stejné problémy. Zvládáme to a trvá nám dva až tři týdny, než se vše srovná. Ovšem mám kamarádku, která při změnách času pravidelně končí v nemocnici na metabolické jednotce.
    Už několik let se ví, že je to hloupost měnit čas, že se stejně nic neušetří (což byl původní záměr pro zavedení těchto změn), ale evropské země se nedokáží shodnout, který čas je ten správný. Dočkáme se někdy toho, že nám nebudou "rozhazovat" biorytmy?
    Měj hezké jarní dny. 🌷🍀

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ali, ty jsi to předvídala, napsala jsi vlastně komentář už k tomu dalšímu článku. Bingoo! ☺ Moc hezky jsi to napsala a věřím, že to tak je. Ovšem skončit kvůli tomu v nemocnici, to je už silná káva. Ten biorytmus je daný a připomíná mi to regulaci vodních toků, kdy po povodních se řeka kolikrát vrátila do původního koryta. Je to proti přírodě. Tvůj komentář se mi hodně líbí a souhlasím, hezky jsi to vyjádřila.
      Moc děkuji a přeji také pěkné květnové dny. ☺

      Vymazat
  3. Hani,to je velmi zajímavé.Já jsem už od dětství slabý spáč,vůbec nepociťuji únavu.Nejhorší je probudit se ve tři ráno.
    O kortizolu jsme diskutovali s panem doktorem na alergologii.Trpí jako já srdeční arytmii,kterou mám nejvíce ráno po probuzení a po snídani.On to má stejné a tak mi to vysvětloval.Kortizol je pěkná potvůrka.
    Měj hezkou neděli

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jituš, to plně chápu s tím spaním, mám to podobné od dětství. Neuvědomovala jsem si to, až jsme byli ve škole přírodě - dvakrát na tři týdny a všichni hned usnuli a já ne. A ráno jsem byla první vzhůru, to byla muka, nechtěla jsem nikoho budit. A dnes - chodím spát po půlnoci, prostě spánek není moje silná stránka.
      S tím kortizolem nemám zkušenosti, ale věřím, že máš doktora, který je odborník a dá ti správné dávkování.
      Děkuji a přeji příjemný 1. máj. ☺

      Vymazat
  4. Hanko,velmi zajímavý článek . Se spanímam velké problémy. Fukcarinka

    OdpovědětVymazat
  5. Marti, já taky, jsem typická sova a večer ožívám.

    OdpovědětVymazat

Toulky českou minulostí

Praha ... ve srovnání dnešních a dávných fotografií

Na staré fotografie měst mají své kouzlo. Tak které vybrat, aby se většina zorientovala? Fotografie si rozklikněte. Doplnila jsem to krátkým...