O krvi, dárcovství k Světovému dni dárců krve

 

Výročí měsíce mě inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Týká se každého člověka, ať už mu v žilách koluje krev kterékoliv skupiny, možná i modrá krev. 😊 

 

Možná i vy jste dárcem krve, možná jste dostali transfúzi (nebo někdo blízký). V mém případě to byla maminka, je to sice už hodně let, ale byly to pravidelné transfúze, po kterých se vždy cítila lépe. Tehdy jsem přišla s nabídkou, že krev daruji. Bohužel, těch hledisek, které musíte splňovat,  je hodně a já darovat krev nemohu. Takže z vlastní zkušenosti psát postřehy nemohu. 

 

14. června se  od r. 2005 připomíná Světový den dárců krve, který má zvýšit povědomí o potřebě zdravé, bezpečné krve a také je příležitost poděkovat dobrovolným dárcům. 

V tento den se totiž narodil držitel Nobelovy ceny Karl Landsteiner. Znáte toto jméno? Byl to rakouský biolog a lékař (patolog), který rozdělil typy lidské krve na A, B a C (dnes známé jako 0) a přišel i na to, že krevní transfúze provedená mezi lidmi stejné krevní skupiny nevyvolává hemolýzu čili pacientovi pomůže bez negativních vedlejších efektů. 

 

  

prof. MUDr. Jan Janský, který se dožil jen 48 let (srdeční selhání)

MUDr. Jan Janský v r. 1907 prokázal existenci čtvrté krevní skupiny a představil přesnou klasifikaci skupin, objevil Rh faktor v krvi.

 

Nejčastější krevní skupina v evropské populaci, tedy i v ČR, je krevní skupina A, kterou má zhruba 40% lidí; následuje ji skupina 0, kterou má asi 36%  lidí. Méně časté jsou krevní skupiny B cca 18%  a AB, kterou má zhruba 6%  lidí. Znak RhD nese zhruba 75 procent evropské populace, jsou tedy RhD pozitivní, cca 15 procent je RhD negativní. Jsou to údaje primáře Turka z Thomayerovy nemocnice.  Červené krvinky krevní skupiny 0 a plazmu skupiny AB může dostat prakticky každý, nejčastěji chybí dárci krevní skupiny 0, zejména 0 negativní.

Zájemce o darování by si měl ověřit, zda krev jeho krevní skupiny je zrovna v danou chvíli na daném místě potřeba většinou to mají transfuzní stanice na webu.

Jaká je historie transfúzí?  Již na začátku 18. století zkoušeli léčit lidi převodem zvířecí krve. Obvykle nešlo o náhradu ztracené krve, ale o akce typu "pokus-omyl" a mnohem častěji "omyl. První pokusy o cílenou léčbu ztráty krve prováděl v Anglii na začátku 19. století porodník James Blundell. 

Ještě na začátku 20. století byla transfuze heroickým výkonem, kdy šlo o přímý převod ze žíly do žíly. Od 1. světové války se začalo dbát na krevní skupinu AB0 systému, v Čechách to bylo až od druhé světové války. Koncem 30. let se začalo využívat protisrážlivého působení kyseliny citronové a začaly vznikat krevní banky a registry dárců nesrážlivá krev byla odebírána a uchovávána ve skleněných lahvích a dodávána na chirurgická pracoviště.

PLASTOVÉ VAKY NA KREV PŘIŠLY POZDĚJI

Krev se začala odebírat do plastových vaků až koncem 70. let ve světě. To umožnilo lepší oddělení jednotlivých složek. V České republice byly odběry do vaků zavedeny až v 90. letech. Od té doby se prakticky veškerá odebraná krev zpracovává na jednotlivé složky - červené krvinky, plazmu, krevní destičky a velkou část plazmy pak zpracovává farmaceutický průmysl na řadu nezbytných léků. Každý dárce prospěje řadě příjemců.

Co všechno obnáší dárcovství?

Krev mohu darovat, pokud:

» je mi 18 ­- 65 let
» vážím alespoň 50 kg
» netrpím vážnější alergií
» neprodělal jsem zánět jater, nebo jiné onemocnění jater
» neprodělal jsem zánět ledvin, netrpím chronickým onemocněním ledvin
» neměl jsem toxoplazmozu, tularemii, brucelozu
» netrpím onemocněním srdce a cév (infarkt, srdeční vada, vysoký krev.tlak)
» netrpím vážným kožním onemocněním
» neměl jsem malárii ani jinou tropickou nemoc
» neprodělal jsem pohlavní nemoc (kapavka, syfilis)
» neprodělal jsem TBC
» netrpím vředovou nemocí žaludku, ani onemocněním žlučníku či slinivky
» neměl jsem tyfus, paratyfus
» netrpím revmatickým onemocněním
» netrpím zvýšenou krvácivostí (z nosu, dásní)
» nemám onemocnění nervového systému (epilepsie, roztroušená skleróza)
» neprodělal jsem zhoubné onemocnění
» v pokrevním příbuzenstvu nemám výskyt Creutzfeldt-Jacobovy nemoci

» neprodělal jsem žádnou transplantaci orgánů
» nejsem alkoholik
» nebyl v posledních 28 dnech v některé evropské či jiné zemi s výskytem koronaviru nebo
» nebyl v kontaktu s osobou, která v posledních 28 dnech byla v takové zemi nebo měla či má projevy onemocnění dýchacích cest.
» nejsem HIV-pozitivní, ani nepatřím do tzv. rizikových skupin (promiskuitní způsob života, nitrožilní narkomani, pohlavní styk mezi muži v posl. roce)

Dále musím splňovat tyto podmínky:

» nejsem právě nemocen
» v posledním půl roce jsem nebyl v kontaktu s vážnou nakažlivou nemocí (žloutenka, TBC, pohlavní nemoci, malárie)
» v posledním půl roce jsem nebyl na operaci
» v posledním půl roce jsem neabsolvoval mimo zdravotnické zařízení akupunkturu, piercing nebo tetováž
» v posledním měsíci jsem neužíval antibiotika
» v posledním měsíci jsem neměl přisáté klíště
» v posledním týdnu mi nebyl trhán zub
» u žen: nemám právě menses, nejsem těhotná, od posledního porodu uplynulo aspoň půl roku
» nejedl jsem v posledních 14 hodinách žádné jídlo obsahující tuk (není však vhodnéhladovět ­ jezte jídla bez tuku, pijte dostatek nealkoholických nápojů)

Uvedené podmínky platí "v zásadě". Vhodnost konkrétního člověka pro darování krve posoudí individuálně lékař na transfúzní stanici.

Jaké zásady dodržovat před odběrem?

• Den před odběrem vypijte dostatečné množství nepřeslazených nápojů (čaj, káva, ovocné šťávy, džusy, minerálky).
• Večer před odběrem a ráno v den odběru nejezte tučnou stravu. Večeře s nižším obsahem tuků: omezte těžce stravitelná jídla a jídla s vysokým obsahem tuků (smažená jídla, tučná masa, uzené ryby, houby, vnitřnosti, majonézové saláty, ...).
• 14 hodin před odběrem nepijte alkoholické nápoje.
• Důležitý je také dostatečný odpočinek a spánek.
• Na odběr nechoďte nalačno. Ráno před odběrem posnídejte lehkou stravu a vypijte dostatek tekutin.
• 6 – 12 hodin před odběrem by se nemělo kouřit.

Co vzít s sebou k odběru?

• průkaz totožnosti
• kartičku pojištěnce
• legitimaci dárce krve (opakovaní dárci)

Jak probíhá odběr krve?

• Odložíte si věci v šatně a dostanete dotazník dárce.
• Sestra zaznamená vaše údaje.
• V laboratoři vám bude odebrán vzorek krve k předodběrovému vyšetření (analýza trvá asi 5 minut).
• Lékař zkontroluje vyplněný dotazník a posoudí váš zdravotní stav.
• Občerstvení před odběrem – dostanete pečivo a nápoj.
• Vlastní odběr krve.
• Občerstvení po odběru – nápoj a drobná sladkost.
• Dostanete omluvenku do zaměstnání, potvrzení na odečet daní a stravenku.
• Vyzvednete si své věci v šatně a odcházíte.

Standardně se odebírá 450 ml krve a samotný odběr trvá 5-10 minut. Celková doba strávená na transfuzním oddělení při darování plné krve je asi 50 – 100 minut.

Každá osoba dědí krevní skupinu po některém ze svých předků, ale jeho krevní skupina se nemusí shodovat s matkou ani otcem.

Ačkoli se to může zdát k nevíře vzhledem k tomu, co všechno umíme v současné době uměle vyrobit nebo alespoň věrně napodobit, v případě krve to tak bohužel není. Krev je pro nás naprosto nezastupitelná a nenahraditelná, současná věda ji uměle vyrobit neumí. Právě proto je dárcovství krve tak nutné a potřebné.  

Zdroj: denik.cz, www.zdrave.cz, wikipedie