Psaní velkých písmen: geografie, příroda, vesmír

 

Psaní velkých a malých písmen v názvech, hlavně zeměpisných, může být někdy problém i pro ty, kteří mají češtinu jako mateřský jazyk. Navíc, jako všechno, jazyk se vyvíjí a tak někdy už neplatí pravidla, která známe ze školy. Proto berte dnešní příspěvek jako připomenutí:

Velké písmeno píšeme:

• v jednoslovných názvech řek, vodních ploch, pohoří, vrcholů: Amazonka, Krkonoše, Pyreneje, přehrada Slapy, Viktoriino jezero

• v dvouslovných názvech:

  • jen na začátku, pokud jako druhé následuje obecné pojmenování: Čertovo jezero, Novohradské hory, Moravský kras, Labský důl, Lysá hora, Rudé moře, Apeninský poloostrov
  • u obou slov, pokud následuje jméno vlastní: Moravskoslezské Beskydy, Divoká Orlice, Bílé Karpaty, Julské Alpy, Vysoké Tatry

• ve víceslovných pojmenováních:

  • pokud jde o rozšíření existujícího dvouslovného pojmenování: Velké Medvědí jezero.
• v názvech planet, hvězd, souhvězdí a galaxií: Mléčná dráha, Velký vůz, Severní koruna, Polárka, Saturn

• v názvech znamení zvěrokruhu: Kozoroh, Lev, Střelec.

S malým písmenem píšeme:

• přídavné jméno, které není součástí oficiálního názvu: francouzské Alpy (jde o Alpy na území Francie), italské pláže
• obecná pojmenování: jezero, řeka, moře, oceán, hora, ostrov, mys…
• obrazná pojmenování hvězd/planet: jitřenka, večernice, létavice.

Pozor, v některých spojeních velké písmeno mění význam. Všimněte si následujících rozdílů v použití velkých písmen:

• země (půda) vs. Země (planeta)
• slunce (to, co svítí na obloze/počasí) vs. Slunce (hvězda)
• měsíc (kalendářní měsíc/to, co svítí na obloze) vs. Měsíc (ten, který obíhá kolem Země).

Zdroj: umimecesky.cz