Kočkovité šelmy jsou chovány snad v každé zoologické zahradě a vždy budí pozornost. Ani v Čechách nebyl lev neznámý, vždyť podle pověsti Bruncvík zachránil život lvovi tím, že zabil strašného draka, a za tuto statečnost získal lva do českého znaku. Také v ZOO Schönbrunn můžeme říci "Hic sunt leones" = tam jsou lvi, a oni skutečně jsou - Löwen blízko Císařského pavilónu.
ZOO tam nebyla založena původně pro návštěvníky, ale na přání Františka Štěpána Lotrinského, manžela císařovny Marie Terezie, v roce 1752. Tato menažerie byla soustředěna okolo pavilonu, který měl sloužit k servírování snídaně císařské rodině a jejím hostům. František Josef I. měl velmi rád zvířata a pravidelně tam chodil snídat. Tato tradice tam zůstala a tak si tam i vy můžete dát snídani jako Franz Josef (i ceny jsou tam "císařské"), během dne se návštěvník může občerstvit a posedět třeba pod deštníkem na terase.
Původně zde bylo umístěno jen 13 zvířat. Pro veřejnost byla ZOO otevřena v roce 1778 (na sklonku vlády Josefa II.), vždy v neděli a návštěvníci měli přijít "slušně oblečeni". Právě Josef II. se zasloužil o rozšíření „zvířecí sbírky“ tím, že vypravil expedice do Afriky a Ameriky. Až dlouho po jeho smrti - v roce 1828, byla do Vídně poprvé přivezena žirafa, což prý ve městě způsobilo velký poprask.
Za druhé světové války ZOO zničilo bombardování. Řada zvířat zemřela, zbytek utekl. Přesto se povedlo pavilony opravit a po válce dokonce okupační mocnosti pomáhaly se sháněním masa pro zvířata. Zoo ovšem postupně chátrala a na konci 80. let byla doslova v dezolátním stavu, dokonce se uvažovalo o jejím uzavření.
Lev pustinný je druhá největší kočkovitá šelma na světě. Samec váží od 150 - 250 kg, samice většinou do 150 kg. Samci mají až metrový ocas zakončený černým střapcem a načervenalý až tmavohnědý kožich, navíc typickou hřívu.
V zajetí žije lev déle, i dvacet let. Lvi žijí a loví ve smečkách, někteří bývají i samotářští. Loví
hlavně menší a hbitější samice, zatímco robustnější samci brání
teritorium a chrání ulovenou kořist. A samci díky svým dispozicím také
zpravidla jako první žerou.
Protože nemají vytrvalost, musí se ke své kořisti
nejprve nenápadně přiblížit, případně ji obklíčit, kořist je pak lovena
krátkým rychlým sprintem, výpadem s vytaženými drápy a stiskem hrdla
nebo zlomením vazu. Samci se lovu účastní pouze v případě, mají-li být
kořistí větší tvorové, např. buvoli.
Lvi většinu dne odpočívají, až 20 hodin denně. Proto to jejich poléhávání v ZOO je vlastně normální.
Tygr ussurijský je ve vídeňské ZOO označen jako sibiřský. Je to největší kočkovitá šelma, žijící dnes pouze na východě Ruska a v Číně jako ohrožený druh. Žije v tajze, hustých porostech kolem řek a jezer a ve smíšených a jehličnatých lesích, potřebuje rozlehlé území.
Nejdříve tygr v pavilónu znuděně postával otočen zády, prostě nezájem, už jsem myslela, že toho moc nenafotím. U toho velkého kamene je asi jeho oblíbené místo. Tam zalehnul a možná mi chtěl trochu zapózovat. 😃
Tygr ussurijský dorůstá až třísetkilové hmotnosti, může být až 280 centimetrů dlouhý a v kohoutku jeden a čtvrt metru vysoký. Samci bývají mnohem větší než samice.
Tygři žijí v doupatech v jeskyních nebo pod vyvrácenými stromy, loví ve dne a za soumraku. Ke kořisti se nejprve připlíží a pak ji skokem srazí, loví i menší savce, ryby, někdy si troufnou i na medvěda. Velkou kořist si schovají a vracejí se k ní pak opakovaně.
Levhart mandžuský je jednou z nejvzácnějších kočkovitých šelem na světě. Na celém světě je posledních pár desítek jedinců, zda v přírodě přežijí, je otázkou. Je to poddruh levharta skvrnitého, liší se tím, že má světlejší a především delší srst. Ta je v létě dlouhá asi jen 2,5 centimetru, v zimě ale může dorůst až do 7 centimetrů. Žije na Dálném Východě, kde musí čelit velkým mrazům a sněhu. Jedná se o šelmu, která dorůstá délky až dva metry a výšky až 75 centimetrů, je to převážně noční lovec a dokáže žít i vedle tygrů.
Jako všichni levharti je samotář, který jiné příslušníky svého druhu vyhledá jen v době rozmnožování. O mláďata pečuje jen samice, přičemž mladí levharti zůstávají s matkou ještě dlouho poté, co přestanou pít mléko – vlastně až do doby, kdy jsou od ní již téměř k nerozlišení. Trvá totiž kolem dvou let, než se naučí lovit tak dobře, aby se o sebe dokázali postarat sami.
_________________________________________________________
Gepard štíhlý patří mezi kočkovité šelmy a drží jedno prvenství - patří mezi nejrychlejší suchozemská zvířata vůbec. Jeho maximální rychlost může dosahovat až 100 km/hod.
Pro geparda je typické nejenom jeho žlutočerné zabarvení, ale také bílé tváře a břicho. Právě černé skvrny jsou pro mnohé lidi hodně zavádějící a pletou si geparda s levhartem.
Gepardům se často přezdívá „kočky, které pláčou“. Je to především z důvodu jejich zabarvení na tváři. Z očí až ke koutkům úst mají tenký černý pruh připomínající stékající slzy.
Je moc fajn, že jsou u vybehů i pavilony, kam mohou návštěvníci vejít, když zvíře není venku. Chválím, že jsi nás seznámila se životem těchto kočiček. A fotky jsou skvělé.
OdpovědětVymazatMoc děkuji za pochvalu fotek, sama víš, že fotit v ZOO není jednoduché. Myslím, že většinou i u nás mají šelmy pavilón i výběh, např. v Ostravě to tak je, ale ten výběh je dost malý, to jen lvice měla velký, ale focení přes špinavé sklo taky dá zabrat. ☺
VymazatHani to jsou hezké fotografie i povídání. Také navštěvujeme rádi zoologické zahrady. Měj se moc pěkně.
OdpovědětVymazatDěkuji za pochvalu fotek i článku, vážím si toho. My také v posledních letech nějak častěji než dříve navštěvujeme zoologické zahrady a rádi se tam "pohybujeme". Přeji Ti pěkné a klidné dny.
VymazatJsou to krásné šelmy a ráda jsem si o nich přečetla.
OdpovědětVymazatMoc krásně jsi je zachytila.
Hani,měj hezký den
Šelmy jsou opravdu krásné a jsem ráda, že mi takhle "pózovaly", vždy to nejde. Děkuji, Jituš, za pochvalu fotek a přeji neděli podle vašich představ. ☺
VymazatParádní fotky kočiček, Hani! A vévoda Štěpán snídal na moc hezkém místě, že.
OdpovědětVymazatMěj příjemný den. Helena
Jsem ráda, Helenko, že se ti moje fotky líbí. ☺ Ti Habsburkové si to uměli vybudovat a je to prý nejstarší ZOO na světě. Pro Čechy výhoda, že to tam nemáme příliš daleko a my jsme využili možnosti zajet tam.
VymazatPříjemnou neděli přeji i vám, Helenko. ☺
Potkat se s těmito krásnými zvířaty, byť za plotem u snídaně, to ani náhodou. Ráda jsem se začetla a prohlédla foto. ☺
OdpovědětVymazatTen císařský pavilón je opravdu obklopen ze všech stran nejen těmito šelmami, ale i jinými zvířaty. Cesty se sbíhají k pavilonu a "vyzývají" návštěvníka, aby se občerstvil. ☺ Jsem moc ráda, Marti, že se Ti to líbí.
Vymazat