Putování z Českého Těšína do Cieszyna a zpět

 

Bylo 20. prosince loňského roku a nás napadlo, že to předvánoční kmitání nebudeme přehánět. Vydali jsme se do "ojczyzny", ale ne nakupovat. Představte si Těšín před sto lety a představte si projížďku tramvají po historických ulicích kdysi jednoho města - Těšína. Příspěvek navazuje na minulý článek a je doplněn fotkami. 

 

    

Nostalgická vzpomínka na něco, co dávno neexistuje a je trochu "retro". Stále tam koketují s myšlenkou, jestli by to šlo i v dnešní době. Myslím si, že i tady platí "Dvakrát nevstoupíš do stejné řeky". To naše putování polským Těšínem v některých místech kopírovalo trať tramvaje. Nebyl by problém tu trať projít celou, když svou délkou 1,8 km byla zapsána do knihy rekordů jako nejkratší tramvajová trať na našem území. Přesněji ještě za Rakouska-Uherska. 

 

 

Takové tabule můžete vidět na trase.

  

Přes náměstí v Cieszyně jezdila tramvaj.

Smyslem tramvajové dopravy bylo nabídnout cestujícím odvoz z vlakového nádraží do centra Těšína. Po roce 1920, když velmoci v belgických lázních Spa rozhodly, že hranici bude tvořit řeka Olše, najednou tramvajové koleje na mostě přes řeku vedly přes československou a polskou celnici. Tramvaje zde musely zastavit, aby se pohraničníci pustili do prohlídky cestujících.

Kvůli napjatým vztahům mezi státy se kontrola netýkala pouze cestujících, ale také personálu tramvaje. Plynulost dopravy byla narušena. Rozdělení nejkratší trati na dva samostatné úseky už nemělo smysl. Proto byl provoz těšínských tramvají po pouhých deseti letech provozu zastaven. Poslední vozy vyjely na trať 2. dubna 1921. Po zrušení nejmenší tramvajové tratě skončily tramvaje v polské Lodži. Poslední tam jezdily ještě v roce 1959. 

 

 

Přijeli jsme do Českého Těšína, zaparkovali a prohlédli si vánoční výzdobu před radnicí. Moc jsme se tam nezdrželi, šli jsme k Olši, která tvoří hranici mezi oběma státy. Už z mostu Přátelství červenou tramvaj nebylo možné přehlédnout.

 

Kdo před revolucí chodil přes most v Českém Těšíně, jistě si pamatuje na bývalou celnici u mostu. Vždy tam stávaly davy, aby lidé u okénka ukázali "občanku". Nyní projekt Po stopách těšínské tramvaje podpořila EU s tím, aby se bývalá celnice mezi Těšínem a Cieszynem změnila na moderní turistické centrum. Podle mne to nápad není špatný. Před budovou stojí přesná replika vyrobená podle archivních výkresů těšínské tramvaje. 

 

Chtěli jsme to vidět na vlastní oči. Tam se dovíte, že repliku tramvaje vyrobila polská firma Polmat ve Wroclavi, ale významně se na ní podíleli také čeští fachmani. Jaromír Foltýn z Krnova byl jedním z těch, kdo v roce 2008 restaurovali opavskou tramvaj. Proto se na něj obrátili z Poláci, aby jim pomohl při výrobě detailů těšínské tramvaje.

 

 

 

 Těšínská a opavská tramvaj jsou si hodně podobné. Mají společný rozchod kolejí: přesně metr. Zatímco u té opavské bylo k dispozici aspoň torzo, z těšínských tramvají se nedochovalo vůbec nic. Opavskou tramvaj vyráběla vagonka Studénka přibližně ve stejné době, kdy pražská vagonka Ringhoffer stavěla tramvaj pro Těšín. Konstrukčně mají hodně společného. Hlavní autorka těšínského projektu navrácení tramvaje Renata Karpińska našla v archivech technické výkresy těšínské tramvaje. Vnitřní osvětlení tramvaje tvoří šest lamp, které mají speciální atypické baňky. Ty vyrobil Petr Slavkovský ve Vrbně pod Pradědem a Jar. Dostál z Brantic zhotovil pro světla rámečky a paraboly. 

 

Kolem Zámeckého vrchu, kde kdysi bývalo sídlo těšínských Piastovců, jsme šli nahoru na náměstí. Na bývalém Demelplatzu, jsou dvě výrazné budovy, ratusz = radnice a Hotel U Hnědého jelena. Zašli jsme do Cukierni - cukrárny na kafe a nějaké to ciasteczko. Že nevíte, co to je? Ciastko je polsky moučník, zákusek, prostě něco sladkého. A vyslovuje jako "častečko" s důrazem na prostřední slabiku. Zkusit to můžete ZDE.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Do Vánoc zbývalo pár dní, na náměstí bylo pódium s programem. Velkým lákadlem pro návštěvníky byly osvětlené sáně, opravdu pěkně vyrobené. Je tam vidět i "fronta" lidí, kteří se chtěli v saních vyfotit. Stánky s vánočním sortimentem byly na kraji, v lampě hořelo (prý) betlémské světlo.  A víte, jak se polsky řekne "betlém"? Nechte se poddat, je to szopka. 😊 Všimněte si i vánočního stromu.

 

 

 Na fotografii je osvětlená věž radnice v Cieszyně a uprostřed Hotel U Hnědého jelena. Byl čas návratu. Vydali jsme se ulicí, kterou také kdysi jezdila tramvaj. Nese lehce zapamatovatelný název - Głęboka (Hluboká).

 

 

 

 

 

 Hluboká ulice se svažuje dolů k řece, nad kterou se vypíná "Zamek". V areálu je rotunda i Piastovská věž, na kterou za pěkného počasí můžete vystoupit. Tam vás zavedu jindy. Památník na fotografii připomíná tzv. sedmidenní válku, která nakonec vedla k rozdělení Těšína na dvě nová města. 

 

 Opět jsme došli do míst, kde jsme naše putování začali. Mezitím se setmělo a my jsme opět u tramvaje za večerního osvětlení. O zájem není nouze, pořád tam někdo byl. Pak jsme přešli most přes řeku, která tu tvoří hraniční čáru. Poláci jí říkají Olza, Češi ji nazývají Olše.

 

 

 

 

 

 

 

 

Opět jsme před radnicí v Českém Těšíně, která se v tom večerním osvětlení zdá zajímavější a hezčí. Světlo dělá hodně, že, fotografové? 😉 Líbil se mi českotěšínský vánoční strom s betlémem, který byl košatější a na pohled hezčí, než ten na druhém břehu řeky. 

Zdroj: bruntalsky.denik.cz, internet