Tento příspěvek nepočká. 😁 Je totiž 11. února. Byli jste na masopustu? 😲
Masopust je třítýdenní svátek, který se slaví už od konce 13. století. Začíná 6. ledna na Tři krále a končí den před Popeleční středou. Hlavní jsou tři slavnostní dny před Popeleční středou – jedná se o masopustní neděli, pondělí a úterý.
Pokud chcete zjistit, kdy bude masopust, pak se musíte řídit podle data Velikonočního pondělí. Od tohoto termínu odečtete přesně 46 dnů a vyjde vám datum Popeleční středy. A právě před Popeleční středou jsou hlavní masopustní dny. Letošní rok 2024 tyto dny připadají na 11., 12. a 13. února.
V sobotu 3. února se konalo masopustní veselí v areálu Dřevěného městečka ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Také jsme se jeli do skanzenu podívat. Po roce jsme opět byli na masopustě. Byly tam soutěže "O nejlepší valašskou klobásku" a soutěž "O nejlepší valašskou tlačenku". Prostě, nic pro vegetariány, no a vegani tam snad ani raději nešli. 😎 Text jsem dala hlavně pro připomenutí. Všechny fotografie jsou z Dřevěného městečka před týdnem.
_______________
Masopust je původně pohanská slavnost s tradicí sahající do starověkého Egypta a Řecka, kde se pitím a tancem oslavoval Bakchus – bůh vína, vinohradnictví, úrody, plodnosti a zábavy.
Ve středověku byl hlavně pro chudé lidi časem jistého uvolnění a dobou veselic před přísným čtyřicetidenním předvelikonočním půstem. Jeho jediným a hlavním účelem bylo dosyta se najíst. Takže i když obsahuje slovo „půst“, není jeho účelem se postit, ale přesně naopak si pěkně vyhodit z kopýtka. Od středověku církev proti rozpustilostem, které se o masopustu prováděly, tvrdě vystupovala. I přesto se však lidé nenechali odradit (dobře udělali 😸) a tradice bujarých oslav je přenesena až do dnešní doby.
Rychtář nosí feruli, takzvané právo, vyřezanou z jednoho kusu dřeva, kterou dostává od starosty povolení k masopustní koledě. Z jedné strany je čtyřlístek na znamení čtyř světových stran, druhá strana je rozdělena na pět dílů symbolizujících světadíly. Ferulí rychtář případně trestá koledníky, pokud neznají odpověď na otázky související s historií a symbolikou oděvu.
Takzvaného Pohřebenáře poznáte v masopustních průvodech na Valašsku většinou podle slaměného nebo hrachovinového oblečení a kuželovité čepice. Dodnes je maska k vidění třeba v Lužné na Vsetínsku. Lidé mohou masku z Nedašova vidět ve Valašském muzeu v přírodě.
Hnědý medvěd je symbol plodnosti. Která svobodná dcérka si s ním zatančí, tak do roka otěhotní.
Čtvrtku před masopustní nedělí se říkalo „tučný“ nebo také „tučňák“ – toho dne se jedlo velmi syté jídlo, nejlépe vepřo knedlo zelo, prostě aby člověk měl sílu do celého roku.
Hlavní zábava ale začínala až o masopustní neděli bohatým obědem. Nezbytnou součástí jídelníčku byly koblihy smažené na másle. Na stole ovšem nemohly chybět ani boží milosti, klobásy, slanina a pochopitelně pálenka. Pak se pospíchalo k muzice.
V pondělí pak dál pokračovaly různé taneční zábavy, v některých obcích se taneční zábavě v tento den říkalo „mužovský bál“, protože směli tančit jen ženatí a vdané. Platilo pravidlo, že tak, jak vysoko se bude u tance skákat, tak vysoko poroste úroda obilí, lnu a konopí.
To v maškarní úterý se konaly sváteční průvody maškar, hrálo se divadlo a podobně. Průvod musel navštívit každý dům v obci, popít, najíst se a zatančit. A s maškarním průvodem se dostáváme k možnému původu slova masopust: maškarní souvisí s karnevalem. Toto slovo nejspíš pochází z italského carne levare, tedy „dát pryč maso“. Úterek tak byl dnem, kdy se lidé loučili s masem.
Hani, děkuji za poučné čtení a skvělé fotky. Musí to být zážitek, škoda, že to máme tak daleko...
OdpovědětVymazatPřeji hezkou neděli, Helena
Helenko, rožnovský skanzen to má vždycky na úrovni a tak pokud je možnost, rádi se tam podíváme.
VymazatPřeji příjemný valentýnský večer. 😁
Hanko, mám zpoždění s koblihami, možná ještě stihnu ty trochu "dietní" pečené v troubě, třeba jako oběd a polévka může být zelňačka ☺ U nás se Masopust v mém dětství slavíval, maskovaní byli rozverní a s němi i okolí, koblihy a křehotinky na našem stole nechyběly. ☺
OdpovědětVymazatMarti, určitě jsi ty koblihy stihla, a když, však mohou být i jindy. Já jsem v dětství nikdy masopust neznala, tady se to neslavilo, možná na vesnicích ano. Takže teď doháním ty zvyky a tradice a ráda se podělím. Křehotinky jsou boží milosti. V každém kraji se to jmenuje jinak. 😁
VymazatV Dřevěném městečku jsem byla,ale na na Masopustu.U nás byl minulý týden na Dlaskově statku a propršel.Chodili jsme tam s vnoučatama,teď už ne.Je to tam malé a moc lidí.Jinak ty zvyky moc neznám,ale v sobotu jsem upekla podle jedné blogerky masopustní vrkoče a manžel přinesl v pátek domů od kamarádu půl šišky tlačenky.Je to moc hezké,když se lidé dokáži takto bavit.
OdpovědětVymazatHani,hezký večer
Jituš, o Dlaskově statku vím, ale je to od nás daleko, tam se asi nedostanu. Tak využíváme našich bližších akcí. Vrkoče určitě chutnaly stejně jako tlačenka 😁.
VymazatMějte pěkný valentýnský večer.
Zdá se, že jsem ve spamu...
OdpovědětVymazatZdravím, H.
Helenko, já spamy každý den kontroluji, ale vždy to spíš vidím až druhý den. ☺
VymazatHanko, skvělý článek. udělala jsi mi chutě, inspirovala jsi mne a zaskočila jsem si i do rožnovského skanzenu. Super. Boží milosti jsem ještě nikdy nedělala, ale jak píšeš, mohu je zkusit kdykoli. Skvělé akční fotky. Hezký den ti přeji.
OdpovědětVymazatMaruško, moc děkuji za pochvalu článku i fotografií. Do Rožnova to máte vlastně blíž a je tam spojení i vlakem. Boží milosti můžeš udělat třeba na Velikonoce, to se také dělá.
VymazatPřeji pěkný večer a jestli "slavíte" Valentýna, tak snad i něco na zub. 😁