Proč je přestupný rok ... není to tak jednoduché

Dnes je 29. února, tak se jistě objeví více článků na toto téma. Dnes také po čtyřech letech mohou své narozeniny slavit ti, kteří se narodili tohoto výjimečného dne. Znáte někoho? Vím o dvou pánech, ten starší už nežije a byl to otec mé spolužačky, ona to prozradila. Tím druhým je manžel kamarádky, ale ten si na oslavy stejně nepotrpí. Ze slavných jsem vybrala Gioacchina Rossiniho, italského hudebního skladatele (1792). 

 

Gioacchino Rossini, portrét z roku 1820, jeho dílem je např. Lazebník sevillský. Je to komická opera o dvou dějstvích. Její děj se odehrává v 17. století ve Španělsku.

Z událostí rok 1784, kdy při  velké povodni v 6 hod. ráno příval ledových ker podtrhl osmý pilíř Karlova mostu a k němu přistavěná vojenská strážnice zmizela ve vodě. Z Karlova mostu spadla do Vltavy i část sousoší sv. Václava a postava Anděla. 

 

To jsou práce na 8. pilíři Karlova mostu. 

V Česku se podle statistik v tento den rodí průměrně kolem 300 dětí (zdroj Deník). Dost párů tento den uzavírá sňatek. Zajímavější na tom je, že letošní rok je delší, nemá tedy obvyklých 365 dní, ale plus jedna, takže 366 dní. Je zajímavé, že pojem přestupný rok zná každý, ale nejsem si jistá, že to každý umí vysvětlit. Má to totiž historické kořeny a souvisí se vznikem kalendáře. 

Přidání přestupného dne má významný vliv na kalendář, brání postupnému rozporu mezi naším lidským kalendářem a přirozenými astronomickými cykly. To se určitě musí vysvětlit.

Zatímco křesťanský gregoriánský kalendář, který používáme i v Česku, je dnes nejvíce používaným kalendářním systémem, existují rozdíly v pravidlech přestupného roku napříč různými kulturami a kalendáři. Některé kultury sledují lunární nebo lunisolární kalendáře a jejich výpočty přestupného roku se mohou lišit od gregoriánského systému.

Základní princip platí: každé čtyři roky.

Zatímco běžný kalendářní rok má 365 dní, oběžná dráha Země kolem Slunce trvá přibližně 365,25 dne. Tato odchylka se může zdát malá, ale s postupem času by se velmi zvětšila. Zavedení přestupného roku, s jeho dodatečným dnem, tedy 366 dny, představuje klíčovou úpravu, která sladí naše člověkem vytvořené kalendáře s astronomickou realitou oběhu Země kolem Slunce. Nastává jednou za čtyři roky kvůli vyrovnání rozdílu mezi kalendářním a tropickým rokem. Kalendářní rok má 365 dní a začíná 1. ledna a končí 31. prosince. To je jasné. Tropický rok je doba trvání oběhu Země kolem Slunce. Rozdíl činí 5 hodin, 48 minut a 45,4 sec. Pokud by přestupné roky nebyly, posunul by se začátek astronomického jara o čtvrt dne dozadu a jaro by začínalo dříve. Pak by se stalo, že za několik desítek let bychom např. Vánoce slavili v létě a letní prázdniny by byly v zimě.

k nejkratšímu měsíci únoru, který má osmadvacet dní, přidává jeden den. Nastává jednou za čtyři roky kvůli vyrovnání rozdílu mezi kalendářním a tropickým rokem.

Kalendářní rok začíná 1. ledna, končí 31. prosince a má 365 dní. Oproti tomu tropický rok je doba trvání oběhu Země kolem Slunce. Rozdíl mezi nimi je 5 hodin, 48 minut a 45,4 sekundy.

Pokud by přestupné roky nebyly, posunul by se každý rok začátek astronomického jara o čtvrt dne dozadu, a jaro by začínalo stále dříve. Za několik desítek let bychom tak Vánoce slavili v létě a letní prázdniny měli v zimě.

Termíny přestupných roků: 29. únor máme v kalendáři v letošním roce, tedy 2024, a poté každý další čtvrtý rok: 2028, 2032, 2036 atd.

Více na https://prozeny.blesk.cz/kdy-je-prestupny-rok-29-unor-tradice-svatek?utm_source=prozeny.blesk.cz&utm_medium=copy

V přestupném roce se k nejkratšímu měsíci únoru, který má osmadvacet dní, přidává jeden den. Nastává jednou za čtyři roky kvůli vyrovnání rozdílu mezi kalendářním a tropickým rokem.

Kalendářní rok začíná 1. ledna, končí 31. prosince a má 365 dní. Oproti tomu tropický rok je doba trvání oběhu Země kolem Slunce. Rozdíl mezi nimi je 5 hodin, 48 minut a 45,4 sekundy.

Pokud by přestupné roky nebyly, posunul by se každý rok začátek astronomického jara o čtvrt dne dozadu, a jaro by začínalo stále dříve. Za několik desítek let bychom tak Vánoce slavili v létě a letní prázdniny měli v zimě.

Termíny přestupných roků: 29. únor máme v kalendáři v letošním roce, tedy 2024, a poté každý další čtvrtý rok: 2028, 2032, 2036 atd.

Více na https://prozeny.blesk.cz/kdy-je-prestupny-rok-29-unor-tradice-svatek?utm_source=prozeny.blesk.cz&utm_medium=copy

Dodatečný den, 29. únor, je vložen do kalendáře, aby zajistil, že naše každoroční měření času se blíží astronomickému roku – času, který Zemi zabere jeden oběh kolem Slunce.

A teď zbystřete: Neznamená to ale, že každý čtvrtý rok je přestupný. Ani těch necelých 6 hodin totiž není úplně přesný údaj a za několik desítek let by roční události opět neseděly. Rozhodlo se proto, že roky dělitelné 100 nebudou přestupné, pokud nebudou zároveň dělitelné 400.

V uplynulých 500 letech nebyl přestupný den v letech 1700, 1800 a 1900, ale v roce 2000 byl. V příštích 500 letech, pokud bude praxe dodržována, nebude přestupný den v letech 2100, 2200, 2300 a 2500. No, ale o tom já už psát nebudu, na blog stejně chodit nebudu. 😎

A proč má únor 28 dní?

Možná vás napadlo, proč má únor v běžném nepřestupném roce pouze 28 dní, a nikoliv 30 či 31 dní jako ostatní měsíce.

Zvláštní délka února s 28 dny má původ v historickém římském kalendáři. V raném římském kalendáři, který měl deset měsíců a celkem 304 dní, byla zima nevyhrazeným a nedefinovaným obdobím. Když se druhý král Říma, Numa Pompilius, snažil sladit kalendář s lunárním rokem, představil kolem let 713–673 př. n. l. dva nové měsíce, leden a únor. 

  

Numa Pompilius na staré římské minci. Byl to údajně druhý římský král, nástupce Romulův, který se snažil zjemnit římské mravy a dodržovat hranice a meze. 

_____________________

Přeji všem, ať je dnešní den úspěšný!