Dnes je 29. února, tak se jistě objeví více článků na toto téma. Dnes také po čtyřech letech mohou své narozeniny slavit ti, kteří se narodili tohoto výjimečného dne. Znáte někoho? Vím o dvou pánech, ten starší už nežije a byl to otec mé spolužačky, ona to prozradila. Tím druhým je manžel kamarádky, ale ten si na oslavy stejně nepotrpí. Ze slavných jsem vybrala Gioacchina Rossiniho, italského hudebního skladatele (1792).
Z událostí rok 1784, kdy při velké povodni v 6 hod. ráno příval ledových ker podtrhl osmý pilíř Karlova mostu a k němu přistavěná vojenská strážnice zmizela ve vodě. Z Karlova mostu spadla do Vltavy i část sousoší sv. Václava a postava Anděla.
V Česku se podle statistik v tento den rodí průměrně kolem 300 dětí (zdroj Deník). Dost párů tento den uzavírá sňatek. Zajímavější na tom je, že letošní rok je delší, nemá tedy obvyklých 365 dní, ale plus jedna, takže 366 dní. Je zajímavé, že pojem přestupný rok zná každý, ale nejsem si jistá, že to každý umí vysvětlit. Má to totiž historické kořeny a souvisí se vznikem kalendáře.
Přidání přestupného dne má významný vliv na kalendář, brání
postupnému rozporu mezi naším lidským kalendářem a přirozenými
astronomickými cykly. To se určitě musí vysvětlit.
Zatímco křesťanský gregoriánský kalendář, který používáme i v Česku, je dnes nejvíce používaným kalendářním systémem, existují rozdíly v pravidlech přestupného roku napříč různými kulturami a kalendáři. Některé kultury sledují lunární nebo lunisolární kalendáře a jejich výpočty přestupného roku se mohou lišit od gregoriánského systému.
Zatímco běžný kalendářní rok má 365 dní, oběžná dráha Země kolem
Slunce trvá přibližně 365,25 dne. Tato odchylka se může zdát malá, ale
s postupem času by se velmi zvětšila. Zavedení přestupného roku, s
jeho dodatečným dnem, tedy 366 dny, představuje klíčovou úpravu, která
sladí naše člověkem vytvořené kalendáře s astronomickou realitou oběhu Země kolem
Slunce. Nastává jednou za čtyři roky kvůli vyrovnání rozdílu mezi kalendářním a tropickým rokem. Kalendářní rok má 365 dní a začíná 1. ledna a končí 31. prosince. To je jasné. Tropický rok je doba trvání oběhu Země kolem Slunce. Rozdíl činí 5 hodin, 48 minut a 45,4 sec. Pokud by přestupné roky nebyly, posunul by se začátek astronomického jara o čtvrt dne dozadu a jaro by začínalo dříve. Pak by se stalo, že za několik desítek let bychom např. Vánoce slavili v létě a letní prázdniny by byly v zimě.
Kalendářní rok začíná 1. ledna, končí 31. prosince a má 365 dní. Oproti tomu tropický rok je doba trvání oběhu Země kolem Slunce. Rozdíl mezi nimi je 5 hodin, 48 minut a 45,4 sekundy.
Pokud by přestupné roky nebyly, posunul by se každý rok začátek astronomického jara o čtvrt dne dozadu, a jaro by začínalo stále dříve. Za několik desítek let bychom tak Vánoce slavili v létě a letní prázdniny měli v zimě.
Termíny přestupných roků: 29. únor máme v kalendáři v letošním roce, tedy 2024, a poté každý další čtvrtý rok: 2028, 2032, 2036 atd.
Více na https://prozeny.blesk.cz/kdy-je-prestupny-rok-29-unor-tradice-svatek?utm_source=prozeny.blesk.cz&utm_medium=copy
Kalendářní rok začíná 1. ledna, končí 31. prosince a má 365 dní. Oproti tomu tropický rok je doba trvání oběhu Země kolem Slunce. Rozdíl mezi nimi je 5 hodin, 48 minut a 45,4 sekundy.
Pokud by přestupné roky nebyly, posunul by se každý rok začátek astronomického jara o čtvrt dne dozadu, a jaro by začínalo stále dříve. Za několik desítek let bychom tak Vánoce slavili v létě a letní prázdniny měli v zimě.
Termíny přestupných roků: 29. únor máme v kalendáři v letošním roce, tedy 2024, a poté každý další čtvrtý rok: 2028, 2032, 2036 atd.
Více na https://prozeny.blesk.cz/kdy-je-prestupny-rok-29-unor-tradice-svatek?utm_source=prozeny.blesk.cz&utm_medium=copy
A teď zbystřete: Neznamená to ale, že každý čtvrtý rok je přestupný. Ani těch necelých 6 hodin totiž není úplně přesný údaj a za několik desítek let by roční události opět neseděly. Rozhodlo se proto, že roky dělitelné 100 nebudou přestupné, pokud nebudou zároveň dělitelné 400.
V uplynulých
500 letech nebyl přestupný den v letech 1700, 1800 a 1900, ale v roce
2000 byl. V příštích 500 letech, pokud bude praxe dodržována, nebude
přestupný den v letech 2100, 2200, 2300 a 2500. No, ale o tom já už psát nebudu, na blog stejně chodit nebudu. 😎
Možná vás napadlo, proč má únor v běžném nepřestupném roce pouze 28 dní, a nikoliv 30 či 31 dní jako ostatní měsíce.
Zvláštní délka února s 28 dny má původ v historickém římském kalendáři. V raném římském kalendáři, který měl deset měsíců a celkem 304 dní, byla zima nevyhrazeným a nedefinovaným obdobím. Když se druhý král Říma, Numa Pompilius, snažil sladit kalendář s lunárním rokem, představil kolem let 713–673 př. n. l. dva nové měsíce, leden a únor.
Hani, znám zrozence, kteří dnes slaví. Dlouholetému kamarádovi jsem už ráno popřála k "osmnáctinám". 😀
OdpovědětVymazatJeden z mých profesorů se také narodil 29. února, ale už dlouho tu není. A do třetice - dcery spolužák měl také tento datum narozenin.
Báječně jsem si početla, tak jako vždy. 👍👍
Děkuji za pochvalu, báječně si počíst - to je můj cíl 😀. Ty osmnáctiny kamaráda vyvolaly úsměv, má to dobré, prostě nestárne. Už je ale plnoletý. 👍
VymazatNěco jsem věděla, něco ne. Zajímavé čtení. Já neznám nikoho, kdo slaví tento den narozeniny. Tobě přeji hezký večer.
OdpovědětVymazatJsem ráda, že Tě to zaujalo a přeji už dobrý start do nového měsíce března. 👍
VymazatHani, jak vždycky jsi aktuální! je to jedinečné datum - moje neteř má v tyto dny termín porodu, ale včera to nebylo, to bych asi už věděla :o)
OdpovědětVymazatPřeji příjemný pátek. Helena
Aktuální se snažím být, co to dá. U vás se to očekávání možná už naplnilo, tak si počkáme na oznámení.
VymazatPřeji úspěšný vstup do nového měsíce, Helenko. 👍
Hanko,dávám palec 👍skvělá doplňující informace. Neznám ve svém okolí nikoho narozeného 29.2.👍
OdpovědětVymazatMarti, moc děkuji za pochvalu, článek jsem se snažila sestavit už proto, že nemohu čekat další čtyři roky. 😀
Vymazat