Vzpomínka na Kuří rynek

 

Vzpomínka ... může být různá - na dávnou dovolenou, na dávné bydliště, které je dnes na dně přehrady, ale také na člověka, kterého jsme měli rádi a on už tady není. Vzpomínky tak mohou být smutné i veselé. Ale vzpomínat na tržiště? 🙆 Pokud někdo neví, co je to nostalgie, tak přesně je to ten pocit, který jsem měla při psaní tohoto tématu. Jak se často říká - texty stejně nikdo nečte, ale třeba to někoho zaujme, když je to o zaniklém tržišti. 

 

Když se rozhlédnete, uvidíte třeba tohle.

Trhy bývaly ve městech na vyhražených místech (tržiště) a městům od středověku bylo udělováno i právo tržní. Na trh už nechodím, protože většinou se tržiště oproti původnímu zaměření naprosto změnilo. Stejně bych už byla zklamaná. Jsou ale výjimky a jako příklad uvedu "Zelňák" v Brně (ten bude znát každý), kde to žije stále a aspoň trochu to připomíná, jak to kdysi probíhalo. Až na ty ceny, protože chtít za nějaké běžné ovoce, např. třešně 160 za kilo, to by se na toho prodejce ty bývalé (a bohužel, nežijící) trhovkyně asi sesypaly. 💁

Z dětství si pamatuji, jak jsem chodila s babičkou nejdříve na Kuří rynek. Není to k smíchu, když uvážíme, že v Praze je  dodnes Uhelný trh, Rytířské se říkalo Vaječný trh a stále je tam Kozí náměstí, protože v těch končinách jsem byla. Jestli jsem se spletla, znalci stověžaté mě jistě opraví, psala jsem to, co mě napadlo. 😉 No a když přidám, že Václavák, na němž snad každý stál "pod ocasem", býval kdysi Koňský trh nebo známé Karlovo náměstí se dříve pyšnilo názvem Dobytčí trh... tak proč by Ostrava nemohla mít Kuří rynek? Jasná věc.

Kde je Kuří rynek, ví snad každý Ostravan. Pod tímto názvem ho už na mapě nenajdete. Není velký, tvar je nepravidelný  čtyřúhelník a původně uvažovali, že ho v roce 50. výročí panování Franze Josefa pojmenují na Kaiser Franz Josef Platz. Nakonec ho pojmenovali po Aloisu Jiráskovi. V r. 1934 tam v jednom domě sídlila "Továrna jemných likérových specialit a dovoz jamaiského rumu a francouzského koňaku Adolfa Bellaka synové."

   

Už jen málo lidí si pamatuje, a dnes si těžko představí, jak živo na dnešním Jiráskově náměstí v centru města bývalo! Slyšeli jste pokřikování trhovců, kvokání drůbeže a stánky byly plné zeleniny i květin za lidové ceny - ale už na pohled vše kvalitní, v domácích podmínkách vypěstované a ne jak ze supermarketu.

Pojmenování Kuří rynek je lidové, nikdo neřekl, že jde na Jiráskovo náměstí. Ovšem, správně se říkalo krátce - "po ostravsky Kuři rynek". Protože se tam prodávaly kury = slepice. 😃 Našim "kurám" se leckdo zasměje, ale když slyšíme odborný název "kur domácí", to je normál... Poprvé se to objevilo v reklamě z roku 1926, trhy na náměstí byly i dřív. Kuří rynek toho pamatuje hodně. Pojmenování je Ostravanům vryto hluboko do paměti a přebírají ho i mladí, protože to slyší v rodině. Každý ze starších si pamatuje, jak sem chodili nakupovat od bulharských prodejců, kteří měli políčka v Mariánských Horách. To byli trhovci. 👍 Je to pravda, najdeme to i v kronice města. V Ostravě jsem jako dítě zažila ten cvrkot mezi stánky a to se nezapomíná. Když se Ostravák chtěl třeba jen podívat na malá kuřátka, husy a králíky, případně je koupit, šlo se  prostě na Kuří rynek a tam se toho jako dítě nabažil. Byla tam toho hromada. Také ochota vyjít zákazníkovi vstříc a když zrovna neměl, domluvili se na určitý den. Každoročně jsme tam s babičkou kupovaly kuřátka nebo housátka. A pravidelně se kupovala přísada. Kdo neví, co to je, to jsou vypěstované sazenice, např. salát, kedlubny atd. Řeknete si, proč jsme to nevypěstovali sami. Byla jiná doba, dnes by pár sazenic stál "majlant", kdysi byla kopa za pár korun. Doma se vysela mrkev nebo petržel, ale přísadu většina lidí kupovala zásadně od Bulharů. V Ostravě žila jejich komunita od dob, kdy po válce Ostrava nabírala pracovní síly a usadili se tu. Měli tu i svůj Bulharský klub, jejich výpěstky sazenic však neměly konkurenci. Jména jako pan Stojčev, paní Panajotová, Minčeva nebo Christova tu lidé znali. Ti už asi nežijí... Každý kupoval "u Bulhara", oni už měli své stálé stánky a museli jste přijít ráno, protože to svoje zboží brzy vyprodali. Jejich potomci tu ještě žijí, ale už se živí jinak. Tak aspoň ta vzpomínka mi zůstala. 

   

Pan Ivan Stojčev prodával ještě v 84 letech a za rok zemřel.

Historie Kuřího rynku je bohatá. Kdysi tu byla zástavba, přímo na ploše stálo i několik domů, taky biskupský pivovar. Z publikace Průvodce architekturou Ostravy, Martin Strakoš, 2008:

 

Volná parcela na (dnešním) Jiráskově náměstí, na které vyroste obytný dům L.Poppa. Fotografie rozklikněte. 

 

  

Třípatrový nárožní dům v historickém jádru Ostravy na nároží Poštovní a Reální ulice byl postaven dle projektu z roku 1912 firmou Ferdinand Mainx & Leopold Popp. Objekt stojí na nepravidelné nárožní parcele, má dvoutraktovou dispozici s dvojramenným schodištěm do dvora. Stavba kombinuje pozdně secesní fasádu s novobarokními a klasicistními prvky. Průčelí do náměstí završuje barokně modulovaný štít nesoucí letopočet MCMXII.

 

   

Dnes je náměstí vydlážděné, zmizely stánky, tak je čistší. Ale ... ať se radnice snaží sebevíc, je to takové sterilní náměstí působí až ospale. To, že se tam před Velikonocemi nebo v rámci vánočních trhů dá pár stánků, to už nezachrání. 

 

Jo, abych nezapomněla, asi 6 let tam "sedí" Leoš Janáček, přitom náměstí je Jiráskovo. Proč tam dali Janáčka? LJ je jeden z nejznámějších hudebních skladatelů a hlavně rodák z našeho kraje. Pocházel z Hukvald, ale v Ostravě v roce 1928 zemřel, konkrétně v nemocnici na Fifejdách. Takže proto, aspoň si to myslím.

 

Autorem je ten, co vytvořil i Věrku Špinarovou - sochař David Moješčík. Tak se podívejte, jak si k nám "Leoš" přišel posedět a každý si tu jeho Bystroušku pošimrá na čumáku 😸 :

________________________________

Vzácné jsou dnes staré fotografie, které zachycují to, co už těžko kdo pamatuje. Ani já si ty staré "záběry" nemohu pamatovat. Navíc dítě tam koukalo po těch kuřátkách a housátkách a ne po fasádách. V tom je hodnota fotografií i obrazů. Několik jsem našla na netu a jsou tu i srovnávací. Jedno mají společné - zachycují Kuří rynek. 

 

 

Poslední dvě fotografie jsou už ze začátku 90. let 20. stol. 

A co vy, chodili jste také na trh?