Lnáře - kaple sv. Josefa a zámecký park

Pokud jako turista zavítáte na Strakonicko, jednou z možností je zajet do Lnářů. Navštívit můžete tvrz a vedle stojící zámek, kde nabízejí prohlídkový okruh a také Muzeum kočky na nádvoří. Kdo neholduje návštěvám interiérů, může se projít po zámeckém parku, kde je klidná procházka s množstvím soch, dvěma kašnami a v rohu parku je pak Turecký pavilón, který jsem vyfotila. Archeologické vykopávky ve Lnářích dokládají osídlení z doby starých Slovanů, později byl hlavní obživou len, jeho pěstování a zpracování. Název obce to potvrzuje. 

 

 

Turecký pavilón v zámeckém parku pochází z 1. poloviny 19. století. 

 

 

Nádvoří zámku Lnáře. 

 

  

Návštěva zámecké terasy je součástí návštěvního okruhu. Uprostřed terasa a výhled do parku.

 

V pozdější době převážil chov ryb, který se rozšířil na mnoha místech našeho území. Byla to móda zakládat rybníky a ty první zde vznikaly zřejmě už v první polovině 14. století v době vladyků ze Lnář. V době, kdy jihočeské rybníkářství prožívalo svůj boom,  jeden z majitelů lnářského panství - Volf Novohradský, povolal do Lnář největšího odborníka českého rybníkářství Jakuba Krčína. Ten se podílel na dokončení lnářské rybniční soustavy propojené sítí důmyslných spojovacích a odtokových stok. V 18. století dosáhlo rybníkářství na lnářském panství svého vrcholu. Obhospodařovalo 365 - 366 rybníků, což se dobře pamatuje, protože jejich počet souhlasí s počtem dní v roce.  Tolik rybníků dávalo už slušnou vodní plochu.

 

Freska na zdi Svatebního sálu ukazuje podobu zámku v r. 1769.

V letech 1804 - 1865 došlo na panství k podstatné změně v  hospodaření. Lnářský velkostatek se zaměřil na chov ovcí a orientoval se na trh s vlnou. Nebylo to jen tam, my to známe ze zámku Fryštát (Karviná), kde hrabě Larisch také choval ovce a přes vlnu se snažil zbohatnout. Šlechta hledala způsoby, jak vydělat peníze. To vyžadovalo více pastvin a na Lnářsku začali litovat, že těch rybníků je moc, možná i kapr už tolik nevynášel, proto se začalo s rušením rybníků. (Ale že jich tady kolem Lnářů stále je!) Podle údajů ze zámku k roku 1840 se chovalo v ovčínech 12 280 ovcí.

Na závěr se vrátíme na zámek do zámecké kaple, která je součástí prohlídkového okruhu. Kaple je zasvěcena sv. Josefovi. Na žádost císaře Ferdinanda III. byl přijat českým zemským sněmem za spolupatrona země a ochránce proti válce. Kaple prostupuje dvěma patry, skládá se ze čtvercového presbytáře a obdélné lodi s plochým stropem. V presbytáři kaple je velmi bohatá štuková výzdoba, která rámuje nástěnné malby. Autor není znám, ale malíř kaple se dal ovlivnit Tencallovou výzdobou Velkého sálu. 

Klenutý strop presbytáře zdobí několik fresek, kde hlavní a největší plochu zaujímá malba s výjevem Korunovace sv. Josefa. Svatý Josef klečí na oblaku a modlí se. Po jeho levici stojí Bůh otec a pravou rukou drží část koruny. Na druhé straně stojí Vítězný Ježíš Kristus, který se také podílí na korunování. Holubice Ducha svatého vznášející se nad postavami ve zlatém kruhu doplňuje Nejsvětější Trojici. Pozadí obrazu vyplňují přihlížející andělé, z nichž jeden podává sv. Josefu bílou lilii. Okolo této fresky jsou v medailonech vymalovány další fresky zpodobňující výjevy ze života Sv. Rodiny. Na prvním z menších medailonů Panna Marie chová malého Krista za přítomnosti sv. Josefa. 

Napravo od fresky se nachází další výjev - odpočinek na cestě do Egypta. Marie sedí a chová Krista, nad nimi stojí Josef. Posledním obrazem ze série menších fresek je sv. Rodina se sv. Janem Křtitelem. Kristus jede za pomoci Marie na beránkovi, kterého Jan oblečený do velbloudí kůže krmí zelenou větvičkou. Celému aktu přihlíží Josef, vytržený děním ze čtení knihy. Výzdobu klenby dotváří fresky nacházející se v rozích stropu. Popisované fresky jsou vložené ve štukových kartuších dozdobených zlatou barvou. 

 

 Vlevo ústřední freska v klenbě presbytáře - Korunovace sv. Josefa, uprostřed varhany a nástropní freska, v kartuších vpravo  je Zasnoubení Panny Marie a Adorace Ježíška.

  

V kartuších dole: Narození Panny Marie a Dvanáctiletý Kristus v chrámu. Freska vpravo v lodi kaple: Josef se nechává poznat svým bratrům.

Zámek Lnáře je také spojen s koncem 2. světové války, protože byl na demarkační čáře. 

 

zdroj: Kateřina Maleninská, Fresková výzdoba zámku ve Lnářích, bakalářská práce Jihočeská univerzita, Filosofická fakulta, 2011