Zámek Lnáře a co se musí naučit průvodkyně

Dnes představím zámek Lnáře, který jsme navštívili. Je to nedaleko Strakonic ve staré rybníkářské oblasti. Název Lnáře souvisí s pěstováním a zpracovnáním lnu v kraji. O zámku jsem se už zmínila při Muzeu kočky, ale ve Lnářích jsou dva zámky, které tvoří areál. Starý zámek býval původně tvrzí, která byla postavena v letech 1577-1593. Když přestala jako panské sídlo vyhovovat, v těsném sousedství byl v letech 1666-1685 postaven zámek nový - barokní. Několikrát zde pobýval na návštěvě Petr Vok z Rožmberka. Toho si každý pamatuje.

Od 16. stol. až do r. 1937 při starém zámku existoval pivovar. Nový zámek vystřídal mnoho majitelů. Roku 1936 zámek koupil pražský advokát JUDr. J. Vaníček. Ten ho vlastnil až do znárodnění. Pak se zámek dostal do vlastnictví zemědělců, kteří o památku nepečovali, mnoho z mobiliáře se ztratilo a říkám si, jestlipak ještě někde v domech nemají "kousky" ze zámecké výbavy? Zámek se dostal do havarijního stavu, ale tak hrozné to s ním asi nebylo. Proč?

 

Zachránil ho Úřad vlády tím, že ho převzal od zemědělců a v 70. a 80. letech na zámku zřídil rekreační a školící středisko, které zde působilo až do 1991. Vláda by si nějakou ruinu těžko vybrala. Prý zde byly provedeny necitlivé zásahy, ale myslím, že mohou být rádi, že to nepustlo. V restitucích v 90. letech byl zámek vrácen potomkům JUDr. Vaníčka. Ti ho opravili a r. 1999 poprvé zpřístupnili veřejnosti. Zámek je přístupný po mostě se šesti sochami světců.

 

Lnáře leží na rozhraní jižních a západních Čech mezi Blatnou a Nepomukem. Navštívit můžeme zámek, tvrz a také muzeum koček. Raritou je tam pomník americké 4. obrněné divize.

 

 

Všimněte si, že zámek Lnáře je na výběžku, který tvoří "poloostrov", který je obklopen vodou tří rybníků - od severu: Veský, Zámecký a Podhájský rybník. Tyto rybníky už víckrát tam způsobily povodňovou situaci.

 

 

A čím jsou Lnáře známé?

 

Základní okruh 2024:

Dospělí	190,- Kč
Senioři, děti (od 3 do 15ti let), studenti	130,- Kč
Rodinné vstupné (2 dospělí, 2-4 děti), každé další dítě plné dětské vstupné	590,- Kč

Toto je Freskový sál a my dále vstupujeme do Velkého sálu, který má kapacitu až 220 osob, rozloha sálu je 240m² a konají se zde svatební obřady, plesy, koncerty, konference, valné hromady, rauty. Výška sálu zahrnuje dvě podlaží. 

 

Tento sál je určitě to nejlepší, co návštěvnický okruh nabízí. Jen ta výška přes dvě patra (výška se uvádí přes 9 m) a rozloha - je to působivé. A co teprve výzdoba - krásné štuky a nástěnné malby.

Na Zámku Lnáře, nejen v této místnosti, můžeme vidět unikátní soubor nástěnných maleb od Giacoma Tencally s výjevy z antické mytologie. Nástropní freska Velkého sálu zobrazuje celé antické božstvo. Paní průvodkyně poutavým způsobem přibližuje epizody zobrazené na freskách a štukách, které na sebe navazují. Takže vy posloucháte, sledujete fresky a ... fotíte. 😃 Jedná se o barokní a rokokovou freskovou výmalbu. Výzdoba sálu a přilehlých místností vznikla za vlastnictví Černínů v r. 1685, kdy v zámku probíhaly opravy. Konala se zde svatba Tomáše Zachea Černína a Zuzany Terezie Renaty hraběnky Martinicové.

 

Obraz Shromáždění Olympanů, v jehož středu Kybelé-Gája předává Héře a Diovi svatební dar v podobě stromu se zlatými jablky, je detailně provedený. Autor se pokoušel vytvořit iluzi prostoru. K orientaci slouží jabloň, která je jediným vertikálním prvkem na malbě, umístěná doprostřed obrazu. Novomanžele lze identifikovat podle atributů. Héru doprovází pár pávů na oblacích pod ní. Zeus je znázorněn s královskou korunou a vpravo vedle něj sedícím orlem. Tento slavnostní manželský akt dotváří bůh lásky Amor, poletující kolem manželů. Jako svatební dar dostává Héra od bohyně Země Gáji již zmíněnou jabloň se zlatými jablky, kterou následně svěřila do péče Hesperidkám. Gája má na hlavě klasickou charakteristickou hradební korunu. 

 

 

Na obraze je znázorněno mnoho dalších olympských bohů, kteří se svatby zúčastnili. Díky jejich atributům je lze snadno rozeznat. Na levé straně obrazu za novomanželi se v horním rohu nachází bůh války Árés, oblečený ve zbroji a držící v ruce kopí. Vedle něj stojí Apollón, bůh Slunce, života a věštby. Trojici bohů na levé straně malby uzavírá Héfaistos, bůh ohně a kovářství. Je zobrazen v tmavé pracovní haleně odkrývající pravou ruku, ve které drží kladivo jako odkaz na své povolání kováře. Na pravé straně od novomanželů je nejdále v horní linii zobrazen Kronos, nejmladší ze synů Úrana a Gáji. V pravé ruce drží jeden ze svých atributů - kosu. V těsné blízkosti Krona se nachází nejslavnější řecký hrdina, proslulý svou silou a nebojácností - Herkules. Za své hrdinské činy byl přijat mezi bohy a učiněn nesmrtelným. Na malbě je zobrazen s kyjem a oblečen ve lví kůži. Dále spatříme Persefónu, manželku Háda, který je hned vedle ní. Vládce podsvětí a mrtvých Hádés je na obraze znázorněn se svým dvojzubcem.

V horní linii malby dále vidíme Auroru, bohyni ranních červánků, s korunou paprsků. Posla bohů, ale také průvodce pocestných či cestovatelů Merkura lze jednoznačně rozpoznat podle okřídlené přilbice a hole obtočené dvěma hady. V hlavní části obrazu mezi novomanželi a jabloní je znázorněna Venuše, bohyně krásy a lásky, spolu s Pallas Athénou, bohyní moudrosti, řemesel a spravedlivé války. Na obraze Athénu poznáme podle přilby. Na pravé straně v dolní linii obrazu se v rohu nachází Tritón, syn Neptuna, spoluvládce moří a pán mořských příšer. Obyčejně bývá zobrazován při troubení na zakroucenou mušli, je ho však možné vidět i s trojzubcem jako v tomto případě. Po jeho levici se nachází muž se zelenými vlasy, pravděpodobně jde o vládce moří Poseidona. Bývá zpravidla zobrazován s trojzubcem. Mezi jeho méně známé atributy patří rozcuchané vlasy, někdy z mořských řas. Zpodobnění otce a syna se zde může chápat jako postupné předání moci vládnutí. Poslední trojici bohů v řadě začíná Ceres, bohyně úrody. Na obraze je znázorněna se svými atributy - obilným snopem a klasy. Vedle ní sedí Flóra, bohyně jara a přírody, mezi její charakteristické poznávací znaky patří girlandy z květů. 

Posledním bohem na obraze je Zephyrus, vládce mírného západního větru přinášejícího úrodu. Na malbě je zobrazen se svým atributem - rohem hojnosti. 

Báje o Hesperidkách je postupně rozvinuta v dalších šesti polích po obvodu fabionu. Hesperidky byly nymfy, vyznačující se výbornou zpěvností. V bájích jejich počet kolísá, pohybuje se od tří do sedmi, také jejich jména zní v různých podáních rozličně. Nejčastější jsou Aiglé, Erytheja a Hesperethúsa. Tyto "nymfy zapadajícího slunce" stvořil podle jednoho mýtického příběhu Nix (noc) a Erebus (temnota), pozdější verze udává Hesperis a Atlas, či Ceto a Phorcys. 

 

 

Hesperidky převážející jabloň se zlatými jablky.

Hesperidky byly pověřeny hlídáním zlatých jablek, které k slavnostní události, svatbě Héry s Diem,  vypěstovala Gája - Matka Země v zázračné zahradě na dalekém západě za Okeanem. Jablka byla symbolem lásky, plodnosti a božské nesmrtelnosti. Herkules dostal od Eurystheose úkol zmocnit se těchto jablek. Eurystheos byl vnukem Persea, jako prvorozený syn se stal Héřiným úskokem v Aulidě vládcem nad Mykénami, Tirithem a Mideou. Zeus ale k panovnictví určil svého syna Herkula. Ten v poddanosti k Eurystheovi musel splnit dvanáct prací a výsledky ukázat králi před hradbami Mykén, protože do města měl vstup zakázán. Herkules za jablky podnikl obtížnou cestu. A tak dále...

 

  

Herkules se zabitým drakem Ladónem.

 

Eurytheus předává trs zlatých jablek Héře.

__________________________

Proč to sem dávám? Víte, kolikrát my, návštěvníci, máme připomínky k průvodcům a leccos jim vytýkáme. My pravidelně na konci prohlídky poděkujeme průvodci za všechny, protože to nikdo nedělá, maximálně se řekne "děkujeme". A pokud se nám jeho výkon opravdu líbil, před návštěvníky ho pochválím a aspoň něco shrnu, aby průvodce viděl, že jsme si z výkladu něco odnesli a nechodili tam jen jak "stádo". 

Průvodců je prý málo, přes prázdniny to jsou často studenti na brigádě nebo důchodkyně. A tento text je pro představu, abychom viděli, co paní průvodkyně vypravuje o ústředním obraze na stropě a to je "jen" jeden obraz! A že jich tam je. Uvádím to také pro představu, abychom si uvědomili, co bychom se museli naučit, kdybychom chtěli provázet turisty na zámku Lnáře. 😺

Je to antický příběh, v němž si člověk musí pamatovat tu hlavní dějovou osu a pokud průvodce ví, u kterého obrazu začít ten příběh, má vyhráno. Nesmí poplést ty příběhy, i když kdoví, jestli by to někdo poznal. 🙇 Má na to 50 minut. Jenže k tomu musí "hlídat" návštěvníky, odpovídat na dotazy, případně zhasnout světlo nebo zamknout... 😉

Štuka je z výjevu "Hořící Trója" nad vlašskými krby. Ještě zvon, hodinový stroj a "falešná zrcadla", zbytek prohlídky - kapli, zámecký park a exteriéry zámku zařadím jindy. 

 

 

 Jsme v Sále Apollón a této výzdobě se říká falešná zrcadla.

 

Sál před oratoří: Herkules bojující s krétským býkem a Herkules předávající králi Eurystheovi mrtvé zvíře.

 Pokračování

zdroj: Kateřina Maleninská, Fresková výzdoba zámku ve Lnářích, bakalářská práce, Jihočeská univerzita, Filosofická fakulta, 2011