Zimní výlet do Frýdlantu z Frýdlantského nádraží

Když se řekne "Beskydy", kromě našich nejbližších hor se mi vybaví "Frýdlantské nádraží" = Ostrava-střed, ze kterého vždy hodně lidí směřovalo "na hory". My jsme také jeli vlakem a toto nádraží trochu připomenu. 

 

 

Menší vlakové nádraží na frýdlantské dráze mezi Ostravou a Valašským Meziříčím bylo postaveno i s železniční tratí v roce 1871 firmou bratří Kleinů a šlo o připojení na Severní dráhu císaře Ferdinanda.

 

Vzniklo to proto, že v 1854 vyšel tzv. „koncesní zákon“, kterým rakouská vláda chtěla podpořit soukromé podnikání v Rakousku-Uhersku po prohrané prusko-rakouské válce. Dráha propojila průmysl Ostravska a Frýdlantska a zpočátku byla jednokolejná. A jestli si říkáte, jaký mohl být ve Frýdlantě průmysl, to byste byli překvapeni, aspoň foto z Wikipedie:

 Frýdlantská arcibiskupská železárna vyráběla železo už v 17. století a podle znalců bylo velmi kvalitní.

 

Jinými slovy, železárny byly ve Frýdlantě daleko dříve než v Ostravě, ale kdo to ví? Stanice Ostrava-střed je unikátní, propojovala totiž přírodu a ocelové město.

 

Frýdlantské mosty v Ostravě: Původní most převáděl dopravu přes „frýdlantskou dráhu“, proto ten název. A znáte někde most, k jehož stavbě "dala podnět" kráva? 😎 Křížení s Opavsko-těšínskou říšskou silnicí bylo úrovňové. A to se, prosím, psal rok 1898, jak "hustá" tehdy mohla být doprava, že. Došlo však k nehodě, při níž zahynula kráva starosty Kramera a ten jednal. Brzy byly vybudovány závory, které však zdržovaly silniční provoz a to byl ten důvod ke stavbě mostu. (Foto z Wikipedie)

       

Ve znaku města je zlatý kovář s černou zástěrou, stojí u kovářské pece, v níž hoří plamen, kladivem kuje železo na zlaté kovadlině.  

Město se proslavilo také výrobou sukna a pláten, které se vyvážely do širokého okolí.

Ve starých kronikách najdete tvar Friedland z němčiny složením slov – Land = země a Frieden = pokoj, klid. Označuje tedy klidné a pokojné území. Ovšem obyvatelé si tady klidu moc neužili a dnes lidé o tom už nevědí. 

Myslím, že není na škodu pár řádky připomenout to utrpení, jak za třicetileté války lidi sužovaly průjezdy armád, které bez slitování drancovaly kraj. V říjnu roku 1621 vpadly na Místecko jednotky vzbouřených Valachů, podobně se situace opakovala v lednu a znovu ke konci 1623, kdy na panství řádili polští kozáci. Obyvatelé Frýdlantu n. O. se setkali tváří v tvář s nepřátelskými jednotkami také v letech 1626–1627 během téměř rok trvajícího pobytu dánských vojsk, neúspěšně se pokoušejících dobýt hrad Hukvaldy. V roce 1642 byl celý kraj obsazen pro změnu Švédy. 

 

 

Nádražní budova. Frýdlant n. O. je prvním městem v českých zemích, kde byla zavedena pravidelná autobusová linka. To byste asi neuhodli, že? V r. 1907 tady soukromý podnikatel zřídil spojení s nedalekou Čeladnou.

 

 

Autobusem přijedete do Malenovic na zastávku Borová. Kam se vydat? Ve směru té prostřední šipky. 

 

První cíl je na dohled, to je ten bílý kostel sv. Ignáce, ale pozorujeme hory. Frýdlant nad Ostravicí je historickým městem pod Lysou horou = nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd.

 

 

Jsme na mostě přes Sibudov, horskou bystřinu, jejíž název jste nejspíš neslyšeli. Pramení na svazích Kykulky a pramen je v 760 m. n. m., my jsme na výšce 450 m, takže spád to má. Protéká Malenovicemi a ve Frýdlantě se vlévá do Ostravice. U potoka je pěkný turistický přístřešek, spíše odpočívadlo. Ta velká budova je už 

 

  

Je to pěkný velký objekt, dobré výletní místo v Malenovicích. Jen neplést s Malen. u Zlína, tohle je obec pod Lysou horou v okr. Frýdek-Místek. Mají tento znak podle rozsáhlých porostů malin.

 

Počátky obce souvisejí s postupem tzv. valašské a pasekářské kolonizace.

Dnes tam stojí nová hospoda, ta stará byla sice tradiční, ale v tak špatném stavu, že byla zbourána v r. 2012 (foto z Deníku). Na staré pohlednici vpravo dole. 

Nová stavba je v horském stylu, plášť z kombinace dřeva a kamene. Dnes je tam sál asi pro 150 lidí a 6 pokojů na ubytování.

 

Rozcestník prozrazuje, kterými směry se turista může vydat. Nahoru ke kostelu, směr Penzion U Pacošů je to do kopce. 

Beskyde, Beskyde, kdo po tobě ide...  

Před kostelem je krásná vyhlídka do kraje. Lesopark na svahu pod kostelem byl revitalizován. Frýdlant n. O. je výchozím místem pro procházky i náročnější turistiku za krásnými výhledy  v každém ročním období. Beskydy mají na českém území 28 vrcholů, jejichž nadmořská výška přesahuje 1000 m. 

 

 

Na kopečku Borová, který kdysi byl porostlý borovicemi, se vypíná bělostný poutní kostel sv. Ignáce z Loyoly z roku 1673. Od kostela je nádherný výhled na Lysou horu i nedaleký Ondřejník. První neděli v srpnu, na svátek sv. Ignáce, se zde koná pouť. Podle pověsti se dívka, která usedne na kamennou lavici u kostela, do roka vdá. Pouť na Borovou má prý také pozitivní vliv na plodnost. 

 

Nejstarší část stavby je tzv. misijní kaple, přes niž se dnes vchází do kostela bočním vchodem. Kostel stojí na katastru Lubna a jeho současná podoba pochází z 19. stol. Interiér nebyl přístupný, proto jsem využila fotografií p. Romana Polácha z netu, abychom tu představu měli lepší. Díky.

 

Penzion U Pacošů stojí v obci Malenovice v nadm. výšce 610 m n. m. v krajině horských hřebenů, hlubokých údolí. Nabízí ubytování, je tam restaurace s terasou.

Lysou horu tam nepřehlédnete. Ta stavba nahoře je Bezručova chata, která patří KČT a je to obnovená chata, replika té původní, která vyhořela v r. 1978. V chatě je restaurace a pět 2lůžkových pokojů. Vedle stojí televizní vysílač Frýdek-Místek vysoký 78 m. Je tam velký zájem turistů a právě nejčastější trasy na Lysou vedou z Malenovic nebo z Ostravice.

Větší chatou je tam Emil Zátopek - Maraton jižně kousek pod vrcholem LH na území obce Krásná.

Pěknou tečkou bude krátké video, které z dronu natočil p. Libor Tomasek. Je zaměřeno především na kostel na Borové, ale současně nabízí pěkný rozhled do kraje v jiném ročním období.