Jak se ze semínka lnu udělá ubrus

Dnes se vrátíme do Litovle - Hanáckých Benátek. Zajímavé město nabízí víc, než si mnohý návštěvník uvědomí. K poznání města je dobré zajít do muzea. Muzeum člověka přinutí přemýšlet o věcech, na které v běhu života ani nepomyslí. V posledních letech se hodně zlepšila nabídka expozic. Není to ztráta času, i to kafe se zákuskem stihnete, jen člověk musí být u exponátů všímavý a ne jen "cvak", aby byly fotky, a jde se dál. 😎  

Po pravdě, nebýt pana Frištenského, známého litovelského zápasníka, možná bychom do muzea nešli. Zajímala mě totiž expozice o něm, další expozicí jsou tam  Litovelská řemesla 1. poloviny 20. století. Ovšem, mnohá z těch řemesel sahají o několik staletí dál. Tady mě zaujal len a jeho zpracování. Ano, to textilní vlákno, k jehož pěstování byly u nás podmínky a které bylo tak mile představeno Krtečkem v pohádce Krtek a kalhotky.

Expozice v litovelském muzeu je rozdělena podle druhů řemesl do samostatných "kójí", takže tam najdeme "salón" kadeřnice, dílnu ševce, připomínku litovelských keramiků...

 Zaujmou tam nástěnné panely, které jednoduše představí např. sušení lnu. Zblízka uvidíte, že sukadlo je typ kolovrátku k převíjení příze na cívky nebo motovidlo slouží k navinutí ručně soukané příze. Obdiv k práci našich předků stojí za dnešním článkem. 

  

Motovidlo, trdlice, kolovrat:

 

 

Len setý - Linum usitatissimum 

Název linum pochází z keltského slova lin = nit a usitatissimum znamená nejužitečnější. Len je považován za základní plodinu, protože to byla jedna z prvních domestikovaných rostlin. Jeho pěstování pravděpodobně začalo kolem řek  Eufratu a Tigridu v Mezopotámii. Archeologické nálezy dokazují, že byl používán lidmi pravděpodobně před 10 000 lety a a kultivovaný len asi před 8 tisíci lety. 

 

 

U nás k nejstarším "lněným nálezům" patří moravská lokalita Mohelnice v okr. Šumperk, kde se ve studni dochovala lněná vlákna v podobě kroucených šňůr asi  15 cm dlouhých a 2-4 mm silných. Rozbor ukázal, že se jedná o nedokonale vymacerovaná a vyčištěná lněná vlákna. 

 

Lněná semínka obsahují plno vitaminů a minerálů.

Možná znáte lněné semínko, naši předkové už znali jeho zdravotní dopady. Např. tělo po jeho konzumaci lépe využívá inzulin, který produkuje slinivka břišní. Také podporuje trávení, zabraňuje zácpě, dokonce pomáhá k udržení pocitu sytosti po delší dobu. Tím dochází k omezení pocitu hladu a můžeme bez problémů snížit celkový denní příjem kalorií na vhodnější hranici. Je toho víc.

A něco pro kuchařky: Potřebujete-li zahustit omáčku, můžete do ní přidat namleté lněné semínko, tím zahustíte omáčku místo mouky. Semínka totiž obsahují rozpustnou vlákninu, která po kontaktu s tekutinou nabobtná a vytvoří přirozeně hustou konzistenci. Stačí opravdu malé množství – začněte s jednou lžičkou, zamíchejte a sledujte, jak omáčka postupně získává sametovou texturu. Zahušťovací efekt pokračuje i po sundání z plotny. Pokud se bojíte přehuštění, sundejte ji o trochu dříve, než dosáhnete požadované konzistence.

 

Len setý se dělí na dva typy - len přadný a len olejný. Bude nás zajímat přadný len a ten má tenký, dlouhý, slabě rozvětvený stonek. Tobolky, v nichž jsou semena, jsou menší. Ve spodní části se stonek nevětví a obsahuje dlouhé a jemné technické vlákno. Stonek může být dlouhý až 130 cm a po celé délce je olistěný kopinatými listy. Listy postupně odspodu opadávají při dosažení technologické zralosti. 

 Pro dobrý růst potřebuje hodně draslíku, to má vliv na  jakost a výnos vlákna. Draslíkem zásobený len dává hladké vlákno. Také je dobré použí dolomitický vápenec s obsahem hořčíku, protože Ca má velký podíl na stavbu stonkových nosných pletiv.

Len má i své škůdce: 

 

Možná je ve vašem okolí pazderna. U nás je Pazderna malá vesnice v okr. Frýdek-Místek. Je dokladem toho, že v minulosti se tu pěstoval len a v pazderně se sušil. Původně to byl domek, většinou dřevěný, kde byla pec, aby bylo teplo. Proto pazderny bývaly na kraji vesnice nebo "odstrčené", aby se případný požár nerozšířil na domy. 

 

 

V 19. století se začal len také máčet. Vzduch a slunce rozrušily dřevnaté části stonku. Vyrosený len se usušil a uložil k pozdějšímu zpracování.  Práci se lnem uvidíte na videu:

 

Základním nářadím k předení = zhotovování příze a nití, bylo od mladší doby kamenné ruční vřeteno, na které se navlékal přeslen. Ten sloužil jako setrvačník, udržoval rotaci a svislou polohu vřetene. Ruční vřeteno doplňovala přeslice - vhodně upravená tyč, na níž se upevňovala vlákna určená k předení. 

 

 

Pod čarou:

__________________________

Článek může někomu připadat příliš odborný, jinému dlouhý, ale... o životě našich předků bychom měli mít aspoň trochu představu. 😎 Blíží se doba, kdy v různých skanzenech představují lidová řemesla, příkladem je Kotulova dřevěnka. Nestačí vyfotit pár nástrojů, lepší je vědět, jak se s tím pracovalo ... a byla to obživa našich předků. 

Pokračování

Zdroj: Muzeum Litovel, YouTube