Pomník polských letců ve slezském Těrlicku připomíná letecké neštěstí

O slezské obci Těrlicko u Havířova, což je v regionu dost lukrativní adresa, jsem už několikrát psala na blogu, naposledy ZDE. V této obci je více zajímavostí, hlavně však přehrada na Stonávce.

Možná méně známý je pomník, který připomíná leteckou tragédii z roku 1932.

Není na očích, z cesty ho neuvidíte, je skryt v lese. Pomník tvoří postava letce v nadživotní velikosti, který v pravé ruce drží ratolest vítězství a levou se opírá o vrtuli letadla. Pomník stojí na místě, kde se zřítila a zahynula slavná polská posádka, vítězové v té době největšího světového závodu. V těchto dnech je tomu 89 let, vlastně se to stalo přesně za dva měsíce po leteckém neštěstí Tomáše Bati, o kterém jsem už také psala - ZDE.

Pilot Franciszek Žwirko a konstruktér Stanislaw Wigura se zapsali do dějin nejen polského, ale i světového letectva. Osud je svedl dohromady v roce 1929 ve Varšavském studentském aeroklubu. Čtyřiatřicetiletý Franciszek Žwirko byl v té době už známým a uznávaným polským letcem a instruktorem pilotáže. Stanislawu Wigurovi bylo tehdy 26 let a velmi slibně se vyvíjela jeho dráha konstruktéra lehkých sportovních letadel RWD.

Už v roce 1929 spolu letec Žwirko a mechanik Wigura absolvovali první úspěšný let kolem Evropy na RWD-2.

Byl to tehdy první mezinárodní přelet letounu sestrojeného v Polsku. Později na letadlech série RWD slavili úspěchy ve všech polských závodech lehkých letounů. Nakonec zvítězili i v mezinárodním leteckém závodě „Challenge Internationale des Avions de Tourisme“.

Poprvé se závod Challenge konal v roce 1929 ve Francii. Vítězné Německo bylo pověřeno přípravou druhého ročníku závodu. Dvojice Žwirko-Wigura se Challenge v roce 1930 také zúčastnila, avšak kvůli vážné poruše motoru svého letounu RWD-4 musela závod přerušit. Opět tehdy zvítězila německá posádka.

Dalšího závodu Challenge 1932 se účastnila polská výprava znovu zastoupena posádkou Žwirko-Wigura. Tentokrát letěli na modelu RWD-6, který byl připraven speciálně pro tento závod. První body získali právě za výbavu a konstrukční řešení. 

  

Žwirko velmi úspěšně zvládl technické zkoušky na letišti v Berlíně. Pak RWD-6 úspěšně absolvoval evropský okružní let dlouhý 7 300 km a také finální zkoušku maximální rychlosti. V celkovém hodnocení pak Žwirko a Wigura porazili favorizované německé posádky a odnesli si zasloužené vítězství.

Vítěze letecké soutěže zasáhla silná bouře

Osudného dne 11. září 1932, necelé dva týdny po vítězství v Challenge, se jeho vítězové měli zúčastnit leteckého dne v Praze. Polská výprava odletěla už 10. září, Žwirko s Wigurou o den později odstartovali několik minut po šesté hodině ranní z varšavského letiště. Bohužel je v okolí Těrlicka překvapila prudká bouře. Vichřice ulomila letounu křídla a ten se následně zřítil na stromy v nedalekém lese. Oba letci na místě zahynuli.

Franciszek Žwirko (37 let) po sobě zanechal rodinu - ženu Agnieszku a dvouletého syna Henryka. Mladšího Stanislawa Wiguru (29 let) doma oplakávaly sestry a babička. První smuteční obřad se konal přímo v Těrlicku, v katolickém kostele nedaleko místa neštěstí. Pak byly ostatky letců převezeny speciálním vlakem do Varšavy. Tam své hrdiny v ulicích města doprovodilo na poslední cestu 200 tisíc lidí.

Na místě tragické nehody byl vztyčen břízový kříž, s připevněnou vrtulí letadla. V roce 1935 byla z prostředků věnovaných občany polské národnosti postavena kaplička-mauzoleum.

Během nacistické okupace byl památník zcela zničen, uchoval se pouze žulový kámen s nápisem „Žwirko a Wigura – 11. 9. 1932“.

Výjimečnou polskou posádku připomíná dodnes přímo na místě tragédie v Těrlicku Pomník letců. V roce 1999 u příležitosti 770. výročí založení obce Těrlicko a 67. výročí leteckého neštěstí na kosteleckém kopci byl na Žwirkowisku vztyčen a posvěcen také žulový kříž – symbol pokory, odpuštění a naděje.

Wigura

Źwirko

 Kříž a symbolické hroby obou letců.

Letci čekají na přílet konkurentů

Zkouška skládání křídel RWD-6

Místo, nyní pietní, dostalo název "Zwirkowisko"

Původní kaplička - mauzoleum, které bylo během války zničeno.

Video v polském jazyce ukazuje místo a popisuje tragédii: 

Zdroj: P. Štrymlová, N. Čvančarová, YouTube, Wikipedie