Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

čtvrtek 13. května 2021

Láska ke své profesi aneb Tomáš Baťa: životní příběh „krále obuvi“

 


  • Neříkej, že to nejde, raději řekni, že to zatím neumíš.
  • Když všichni mluví o nemožnostech, hledej možnosti.
  • Lidí se nebojme, bojme se sebe.
  • Každý člověk je zámožný, pokud má zdravé ruce a trochu rozumu.
  • Když jsem měl 20 let, myslel jsem si, že můj otec je idiot. Když jsem měl 30 let, občas jsem si myslel, že má docela pravdu. Když mi bylo 40 let, tak jsem si myslel, že to byl celkem moudrý chlap. A když jsem měl 50 let, řekl jsem si: kdyby tu tak byl a poradil mi!
Po několika Baťových citátech v úvodu se nyní setkáme  s legendárním československým podnikatelem, veřejným činitelem a starostou města Zlín formou poslechu.

Účinkují: Petr Horák, který je také režisér pořadu a autor životopisu Michal Mašek.

Pokud mám napsat článek o někom, kdo měl lásku k práci - ke svému povolání a byl to jeho celoživotní cíl, navíc byl v tom "velmi dobrý", napadá mě hlavně pan:

Tomáš Baťa (3. dubna 1876 Zlín - 12. července 1932 Otrokovice)


Příčina smrti: Letecká nehoda ve věku 56 let






  Baťa - rodina, která chtěla obout celý svět.

„Brzy si mne práce podrobila celého. Všechno požehnání mého života počalo se tohoto dne. Pochopil jsem svoji pošetilost v napodobování lenošných lidí, ať pánů či nepánů. Vykonáváním všech dělnických prací našel jsem cesty, které vedly k úspoře materiálu i zjednodušení dělníkovy práce… Suroviny nosil jsem na zádech z otrokovického nádraží od půlnočního vlaku, deset kilometrů od Zlína. Do rána jsem s jedním dělníkem nakrájel materiál a ráno vydal dělníkům. Dělníci pracovali ve dne v noci, až bylo dílo hotovo. Pak zase dělníci vyspávali a já jel v noci odvézt zboží, dovézt novou surovinu a i peníze na výplatu… Sám jsem nakupoval materiál, sám jej pořezal nebo střihal, sám rozdělil mezi dělníky, sám přijal a prohlédl pár po páru, sám vyplatil dělníky, sám provedl všechno knihování a vyúčtování…“

Tomáš Baťa začal zavádět moderní metody řízení a organizace práce. V podniku zavedl vysoce efektivní pásovou výrobu, mohutně investoval do propagace a své zaměstnance motivoval příslibem podílu na zisku. Díky tomu udělal Baťa během 30. let ze své firmy největšího světového exportéra obuvi.

Dámské sportovní boty Baťa

 „Náš zákazník – náš pán.“

Výstavbu výškových budov plánoval a také částečně zrealizoval už Tomáš Baťa. Říká se, že mrakodrapy považoval za symbol moderní doby, uchvátily ho při návštěvě Ameriky.

 

Pojízdná kancelář ve zlínském mrakodrapu 

Místnost, dá-li se to tak říct, má rozměr 6 x 6 metrů, je v ní elektrická klimatizační jednotka, která udržovala teplotu mezi 18° až 25°C. Nechybí samostatné signalizační zařízení včetně automatického elektrického požárního hlásiče a otevírání dveří, dokonce ani umyvadlo s teplou a studenou vodou a odpad.

Baťova pojízdná kancelář nebyla ovšem jediným výtahem v budově. Zaměstnancům sloužily ještě další čtyři a taky oběžný páternoster. Klasické výtahy obsluhovali průvodčí a bylo v nich místo pro celkem 100 lidí. Měly odstupňovanou rychlost podle toho, přes kolik podlaží se měl člověk přemístit. Kabinka přijela nejpozději do 30 sekund od přivolání a jezdila rychlostí 2 m/s, návštěvníci firmy se vozili ještě rychleji, a to až 3,2 m/s. (autor: Věra Hotařová)

Výškové domy nemohly proto chybět ani ve Zlíně. Stihl postavit desetiposchoďový obchodní dům a pak ještě o dvě patra vyšší hotel, dnes známý jako Interhotel Moskva. Jeho kolaudace a slavnostního otevření se bohužel už nedožil.

Po tragické smrti Tomáše převzal vedení firmy o dvaadvacet let mladší Jan Antonín Baťa a vybudováním „jedenadvacítky“ naplnil bratrův sen o skutečném mrakodrapu ve Zlíně.

Baťovský Zlín na kolorované fotografii (foto Josef Vaňhara, Nadace T. Bati) 

Baťa značně předběhl svou dobu. Proslul nejen originálními metodami řízení, výroby a obchodu, ale i třeba tím, že vytvořil dílny a oddělení, v nichž zaměstnanci mohli přispívat svými nápady a ovlivnit svůj vlastní výdělek úsilím o vyšší ziskovost oddělení. Své zaměstnance vzdělával, proměnil Zlín. 

Baťovy domky - domky se zahrádkou a typickou cihlovou fasádou byly domovem dělníků pracujících v Baťových závodech. Baťa chtěl, aby se jeho zaměstnanci nevyčerpávali dojížděním do práce, a zajistil jim ubytování co nejblíže továrny.

První domky byly postaveny již v roce 1912. Celkem jich bylo postaveno téměř 2000.

Díky značce Baťa se významně podílel na rozšíření dobrého renomé československých výrobků do celého světa. 

Jeho smrt přišla jako blesk z čistého nebe. O tragédii informovaly světové tiskové kanceláře i deníky.

Zakladatel obuvnického impéria zemřel po pádu letounu se svým pilotem Jindřichem Broučkem. Šestapadesátiletý Baťa zemřel v troskách malého stroje Junkers, který se zřítil v husté mlze u Otrokovic.

Do Zlína následně zamířily stovky kondolenčních telegramů, také od prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Nekrolog napsal Karel Čapek.

"Byl to pro firmu obrovský šok, nikdo nečekal, že by se něco takového mohlo stát," říká ředitel Nadace Tomáše Bati Petr Velev. Podle něj ale Baťovi spolupracovníci dokázali firmu přes nejhorší období udržet na vysoké úrovni.

„Tvrdě dotkl se osud našeho města. V práci – jak žil, tak i padl náš starosta, pan Tomáš Baťa. Zlín vzpomíná vděčně zásluh svého budovatele. Vytrváme všichni v práci a v díle svého vůdce budeme pokračovat,“ napsala Městská rada a Zastupitelstvo města Zlína na parte Tomáše Bati.

Jedna z posledních fotek - krátce před leteckou havárií byl v Luhačovicích

Hrob na Lesním hřbitově ve Zlíně 

Vila Tomáše Bati


Říká se, že za každým úspěšným mužem stojí úspěšná žena. Je možné, že toto platilo i o manželích Baťových. Foto manželů na saních:


Jméno Tomáš Baťa zná každý, ale byl by tak  úspěšný, kdyby neměl svoji ženu Marii?
 

Do vily Tomáše Bati se vrátily osobní věci, některé si představíme na fotkách z Nadace Tomáše Bati. Jako první je svatební oznámení a pod ním oznámení rodičů o sňatku dcery: 

Ženy zaujmou ručně psané kuchařské deníky Marie Baťové.

Díky skupině nadšenců vznikla kniha, která představila tajemství kuchyně ve vile Tomáše Bati.

Je to kuchařka podle původních receptů Marie Baťové s názvem 99 sladkých teček Marie Baťové. Kniha nabízí také mnoho doposud nepublikovaných informací a fotografií o partnerském životě Marie a Tomáše. 

Co se tak nejčastěji podávalo u Baťů k odpolednímu čaji? Neboli takzvaným čajům o páté?

U nich to bylo zřejmě drobné cukroví. Různé varianty rohlíčků, makové, ořechové, mandlové, byly to i slané věci. A byla to spousta sušenek, keksů na různé variace. To, co dnes známe – kávové sušenky z ječné mouky, ořechové sušenky, lité sušenky, mandlové, zázvorové… Nejvíce úspěšné byly čokoládové sušenky s opravdu velkými kousky čokolády.

Z kuchařky Marie Baťové: k „čaji o páté“ patří nejoblíbenější čokoládové sušenky malého Tomíka:

ČOKOLÁDOVÉ SUŠENKY: 

DOBA PŘÍPRAVY - 30 minut

DOBA PEČENÍ - 40 minut (2 plechy po 20 minutách)

INGREDIENCE - 250 g moučkového cukru, 400 g hladké mouky, 300 g polohrubé mouky, 150 g másla, 60 g čokolády, 4 vejce, 1 prášek do pečiva, 1 vanilkový cukr

POSTUP - moučkový a vanilkový cukr utřeme s vejci a změklým máslem, přidáme mouku a prášek do pečiva. Čokoládu nasekáme na středně velké kostky přibližně o velikosti půl centimetru a vše řádně promícháme. Na plech vložíme pečicí papír a pomocí lžíce tvoříme rovnoměrné bochánky, případně můžeme těsto vyválet a pomocí vykrajovátek tvořit sušenky. 

PEČENÍ - pečeme v troubě předehřáté na 150 °C a pečeme dozlatova přibližně 15–20 minut. (Saskia Mišová společně s Gabrielou Culík Končitíkovou z Nadace Tomáše Bati)

Více o Tomáši Baťovi ZDE 

Zdroj: Nadace Tomáše Bati, Český rozhlas, Wikipedie, fotky internet, Youtube  


Na závěr známá písnička pana Wericha - on byl také kapacita v našem divadelnictví: 

 

Tady je tesař, klempíř, zedník  
a ten co otesává kameny je kameník. 
A tady služka, oráč, kamnář,  
ten, když se umeje je k nepoznání kominík.
Ten dláždí ulice, ten kove podkovy,  
ta krmí slepice, ta peče cukroví.  
Ten umí to a ten zas tohle, 
všichni dohromady udělají moc.
 
A tu je platnéř, kočí, havíř.  
Já sfárám dolů do dolu a doluju rudu  
a tady rybář, kejklíř, dudák
Já vám rád každou písničku na dudy zadudu.
Já louhuju kůže, Já z nich šiju boty,  
já pěstuju růže, já látám kalhoty,  
ten umí to a ta zas tohle  
a všichni dohromady uděláme moc. Atd ... 
 
V písničce se objevilo i zpracování kůže a výroba obuvi, takže jsme zase u pana Bati. 👍 A láska k povolání tam také je. 

 
A co vy? Jak jste na tom? Zkuste si test - Jaké povolání se k tobě hodí:


12 komentářů:

  1. Hani,to je moc hezký příspěvek.Já jsem měla kolegyni v práci,byla tedy o hodně starší a já ještě mladá holka a ona často vyprávěla,jak její manžel pracoval u Bati.Později měl u nás v Turnově Baťovnu.
    Děkuji za seznámení.
    Měj hezké dny

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji, Jitko, za pochvalu. Článek jsem vytvořila do Klubu blogerů a dalo mi to dost práce. Já jsem také znala dvě manželské dvojice, které pracovaly a seznámily se u Bati a znala jsem i několik prodejen, které měl Baťa po vesnicích. A velký obchoďák v Ostravě je tam dodnes.
      Měj se hezky ☺.

      Vymazat
  2. Hani, to je úžasný článek o úžasném člověku ! Jak byl pan Baťa pracovitý a opravdu předběhl dobu. Vážím si takových lidí a jsem na ně pyšná. Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leni, jsem moc ráda, že se Ti článek líbí. S panem Baťou máš naprostou pravdu, takových by bylo třeba i v dnešní době. To byla velká osobnost, bohužel ve škole se o něm neučí, jen zmíní a tak dost lidí už o něm ani neví. Aspoň na blogu chci vyzvednout člověka, který, nebýt té letecké nehody, mohl žít déle. ☺

      Vymazat
  3. Hani, dnes jsem byla u táty, vzala sebou tablet a četla mu Tvoje příběhy značek. Moc ho to zajímalo a pozdravuje Tě. Tak jsem Ti to ještě musela napsat, třeba Tě to potěší. Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jůůů, Leni, teď jsem nakoukla a vidím to tady - moc mě to potěšilo! Je fajn, že máš tatínka, já už dlouho ne. Moc děkuji za pozdrav a až s ním budeš mluvit, také ho ode mne pozdravuj. Těch značek tu bude ještě dost, tak bude co číst. Hlavně přeji Tvému tatínkovi zdraví! Děkuji Ti, Hanka ☺

      Vymazat
  4. Zlín se mi moc líbí. :) Baťa byl pozoruhodný člověk.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlasím s oběma tvrzeními, Zlín jsem dost poznala a v té starší části je hodně staveb po Baťovi. Ten je tam zapsán téměř na každém kroku. ☺

      Vymazat
  5. Milá Hani, díky za báječný test. Já měla úžasnou přednost, pracovala jsem 36 let v zaměstnání, které bylo mým koníčkem. A test to potvrdil.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Měla jsi v tom, Otavínko, opravdu štěstí, protože v práci stráví člověk kus života a pokud ho to baví - je to polovina úspěchu. ☺

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Dětský herec ve filmu

  Psát na téma film může být  pro někoho jistě velmi lákavé. Jsou znalci filmů, kteří už napřed sdělují ostatním, co bude následovat a doved...