K poslechu i četbě

sobota 13. listopadu 2021

Jsou „naši“ ptáci opravdu naši?


Mnozí u nás hnízdící ptáci odlétají po vyvedení potomků do vzdálených zimovišť. Ti nejodvážnější na svých cestách přeletí Saharu a zimní období tráví v exotických "destinacích" tropické Afriky. Proč podnikají tak náročné přesuny? Stálé, teplé a vlhké klima v blízkosti rovníku jim zaručuje dostatek potravy, kterou by v závějích sněhu uprostřed rodné Evropy dokázali sehnat jen stěží. Lákadlo potravních zdrojů tak vyváží i energetickou náročnost dálkového přesunu.

Jen překonání největší pouště světa je pro táhnoucí ptáky velkou výzvou. Řada z nich je v průběhu cesty nucena dočerpávat energii během zastávek v oázách.

https://cdn.pixabay.com/photo/2012/11/28/09/26/oasis-67549_1280.jpg

Oáza Libye: poušť, palmy, písečné duny 

Spoustě ptáků se cesta nepovede. Komplikace spojené s přeletem Sahary jsou pravděpodobně jednou z významných přirozených příčin úmrtí ptáků během dálkových přesunů. Zjara se tažní ptáci vracejí zpět se stejnou motivací. Evropská příroda se probouzí a nabízí jim bohatství zdrojů nutných k hnízdění. Jarní překotný rozvoj zeleně v mírném pásu je příčinou prudkého vzestupu množství potravy pro ptáky a život v Evropě se tak rázem stává pohodlnějším než v tropických oblastech.

Záhada afrického života

Výše popsaný běh života se každoročně opakuje a dálkoví migranti tak kromě několika měsíců hnízdění stráví většinu své existence na cestách či v cizokrajných zimovištích. Díky práci ornitologů značících ptáky máme dnes již množství důkazů o existenci rozmanitých typů migrací. Přibližně víme, kam jednotlivé druhy létají. U některých dokonce tušíme, kudy se jejich migrační cesty ubírají. Velkou záhadou ale stále zůstává styl jejich afrického života. V praxi to znamená, že ačkoli je řeč o „našich“ ptácích, známe je jen pár měsíců v roce. A kdoví, jestli se nakonec nejedná o tropické druhy, které si do mírného klimatického pásu jen každoročně odskočí splnit svou rodičovskou povinnost. Skutečně, zažitý pohled evropského ptáka letícího na zimu do Afriky lze pojmout i obráceně. Domněnka o tropickém původu dálkových migrantů je bezesporu zajímavá a zaslouží si další testování. Jen to rozhodování, kde je daný jedinec vlastně doma. Nejspíš asi tam, kde se narodil.

Kde to mají rádi

Zajímavé je, že v Americe mají migranti k lesu častěji blíže. Jižní Amerika byla  vždy lesnatějším kontinentem ve srovnání s Afrikou a pravděpodobnost, že se mezi migranty naleznou lesní druhy, je tedy vyšší. Putování za potravou podle aktuální produktivity prostředí je opět vedeno touhou po využívání nejbohatších zdrojů potravy tak, aby před odletem zpět na hnízdiště byli v dokonalé kondici a nově opeřeni

 http://krouzkovaniptaku.cz/wp-content/uploads/2017/04/DSC_1580.jpg

zdroj: Meteor, D. Hořák, stoplusjednicka.cz

10 komentářů:

  1. Hani, to je moc hezký článek a moc ráda jsem si přečetla o našich ptácích zase něco nového. Za oknem na krmítku už máme veselo a ptáčků plno. Některé druhy se ještě mezi domy neobjevily, tak že ti se většinou ukáží až když napadne sníh a potrava v přírodě je pro ně hůře dosažitelná. Jsou ale i takové druhy, které si dělají v zemi zásobárny potravy na zimu jako je například ořešník kropenatý, který si potravu schová do země a i pod sněhem si ji dokáže najít. Nechápu jak si dokáže přesně to místo zapamatovat a pak najít. Mám pocit, že když napadne sníh a všechno je stejně přikryté, tak já bych to místo asi nenašla. ...Měj se moc hezky a opatruj se.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaruško, jsem ráda, že tohle je pro Tebe něco nového. Ty jsi větší znalec tím, že jsi v krajině, kde ptáčků různého druhu žije podstatně více. Přiznám se, že ořešníka jsem dlouho neznala, možná proto, že jen v dětství jsme měli ořešák. Kamarádka mi o něm říkala a já jsem poznala, jak důmyslně žije a najít tu potravu, jak píšeš - to je úžasné. ☺
      Děkuji a přeji ve všech směrech povedenou neděli.

      Vymazat
  2. Hani, moc ráda jsem si početla. Musím přiznat, že ornitologie fakt není můj obor, ale moc ráda plním krmítko a pozoruji ten cvrkot. V pátek jsem objevila, že máme na zahradě párek sojek, jsou krásné, udělaly mi radost.
    Měj hezkou neděli, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, ani já nejsem ornitolog, ale zaujalo mě, jak tahle většinou malá stvoření jsou přizpůsobena životu, jak jsou schopni zaletět do Afriky a vrátit se na stejné místo... Sojky jsou krásné, myslím, že ony žijí v páru, také je tu občas vidím, ale je to vzácné. Na vaší zahradě se jim určitě líbí víc. ☺
      Děkuji a také přeji hezkou neděli.

      Vymazat
  3. Hani,článek je velice zajímavý,nechávala jsem si ho na ráno,kdy je doma ještě klid a mohu si ho v klidu přečíst.
    Říkám si často,jak takoví malí tvorové dokáží cestovat takovou dálku.Docela ráda bych takový cvrkot někdy viděla.Jenže takovou dálku sotva někam poletím.Musí to být opravdu hodně zajímavé.U nás jsou zatím pořád jenom sýkorky a brhlík,jsem zvědavá,zda se objeví i další.Snad aspoň čížkové.
    Měj hezkou neděli

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jituš, právě i tím, že ti ptáci odhadnou, kdy mají odletět, už se houfují a pak po zimě se zase vrátí - je úžasné. Já jsem takové ptáčky, co uvádíš, poznala spíše v dětství, naštěstí, tady u nás ptactva v posledních letech ubylo.
      Děkuji a prožij prima neděli. ☺

      Vymazat
  4. Hani, ráda jsem si přečetla Tvůj příspěvek. Z okna kuchyně pozoruju ptáčky v krmítko, co máme na zahradě. Lítá tam teď plno sýkorek, nejraději mají slunecnici. Zdraví Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leni, jestli vidíš z kuchyně na krmítko a ptáčci přilétají, to máš moc hezký výhled. Tak se přimlouvám za sýkorky, abys jim ještě slunečnici přikoupila, protože tady u nás vidět sýkorku - je svátek.
      Pěknou neděli, Leni. ☺

      Vymazat
  5. Hani klobouk dolů, muselo Ti dát hodně práce myšleno studii v různých materiálech. Skvostný a přínosný tak bych nazvala tento nádherný příspěvek. Moc děkuji a přeji pohodové dny.🍀

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji, Marti, Tvoje pochvala mi udělala velkou radost. Ti naši opeřenci si pozornost lidí zaslouží a naopak, my lidé chceme o nich a jejich trasách na jih vědět co nejvíce.
      Díky za hřejivá slov a také přeji co nejlepší dny. ☺

      Vymazat