Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

pondělí 20. září 2021

Jak stěhovaví ptáci poznají, kdy je ten správný čas k odletu?

Dnešní článek je sice věnován ptákům, ale žádný hlas neuslyšíme. Bude to spíš "hlas podzimu", který ptákům naznačí, že je čas... 

Podzim se blíží a některé věci k němu  prostě patří, jedním z typických projevů  je např. hejno hus táhnoucí do teplých krajin. Jak ale stěhovaví ptáci poznají, kdy je ten správný čas k odletu?

https://www.sciencecafe.cz/wp-content/uploads/2016/06/ptaci.jpg

Vědci zjistili, že klíčovým prvkem pro správné načasování odletu je vrozený celoroční (cirkulární) rytmus, který řídí život každého jedince. Všichni tažní ptáci reagují na délku dne, tzv. fotoperiodu. V určité době začnou projevovat tzv. tahový neklid, začnou být velmi aktivní i v noci a nakonec se zvednou a odletí. Významnou roli při opuštění stanovišť hrají samozřejmě i povětrnostní podmínky. Odlet ptáků uspíší nebo naopak oddálí i aktuální počasí.

https://avifauna.cz/wp-content/uploads/2020/10/husy.jpg  

Husy

Ptáci užívají k navigaci během migrace různé metody. Při denní migraci se k navigaci využívá slunce, v noci stelární kompas. Ptáci, kteří se orientují podle slunce, využívají pro určení směru tahu své vnitřní hodiny, pomocí nichž jsou schopni pudově určit odklon slunce a tím i světové strany. Orientace podle stelárního kompasu závisí na poloze souhvězdí okolo Polárky. Ta je u některých druhů posílena schopností  vnímat zemský geomagnetismus díky specializovaným fotoreceptorům.
Dříve se poznatky, jak daleko a jakými trasami ptáci pravidelně táhnou, získávaly kroužkováním. Moderní technika (nejprve satelitní vysílače připojované na tělo větších ptáků, a především v nedávné době maličké geolokátory vhodné i pro drobné pěvce) však dodala informace, kdy se ptáci přesouvají nebo zda a kde odpočívají.


Tradiční migrační zvyklosti se mění.
Geolokátor zaznamenává intenzitu světla. Z ní lze určit dobu východu a západu slunce v různých částech naší planety a délku dne v různých částech roku. Podle těchto údajů lze stanovit přibližnou zeměpisnou polohu daného opeřence.
Drobní pěvci, kteří při přeletu Sahary v naprosté většině táhnou v noci (ohrožuje je méně predátorů a nedochází k takovým ztrátám vody jako ve dne), často prodlužují noční cestu ještě do světlé části dne.

Moderní technika umožňuje měřit kromě intenzity světla rovněž atmosférický tlak, teplotu a zrychlení v trojrozměrném prostoru. Z toho lze odhadnout výška letu, jestli sledovaný pták odpočíval, poskakoval ve vegetaci nebo letěl jedním směrem, tedy jestli byl na tahu. Na základě dat z geolokátorů a satelitní telemetrie vědci upřesnili též rychlost letu a vzdálenost, kterou různé druhy ptáků uletí za den.

Dalším zdrojem informací je analýza stabilních izotopů z peří: Umožní  dozvědět se více o místě, v němž daný pták zimoval. Většina dálkových migrantů z Evropy totiž vyměňuje peří na svém zimovišti, takže jeho chemické složení odráží kvalitu tamního prostředí.
Dalším tématem bádání je dramatická proměna ptačího organismu před tahem. Budoucí "migrant" začne přijímat hodně potravy, založí si zásobu tuku a prochází celou řadou dalších fyziologických, hormonálních i neurologických změn. Např. když se letošní mládě drobných druhů osamostatní, často letí samo v noci, potmě a bez pomoci třeba 3500 kilometrů někam jižně od Sahary. To znamená, že musí mít v těle zabudované jasné instrukce, co dělat. Musí mít vrozené období tahového neklidu, směr tahu a podobně.

Naším typickým migrujícím ptákem je vlaštovka.

Hlavní roli má délka dne, důležité je ale i počasí.
Základními vnějšími faktory, které ovlivňují start migrace jsou především délka dne a intenzita slunečních paprsků. Důležité je samozřejmě i to, aby na konci své cesty našli ptáci dostatek potravy po náročném letu – tedy aby už rostliny byly v dostatečném rozpuku, případně byl dostatek hmyzu a podobně. Dalším zásadním faktorem ovlivňující odlet je pak i průběh počasí, kde hraje hlavní roli teplota vzduchu. Je ovšem rozdíl, jestli jde o ptáky zimující například ve střední Africe nebo ve Středomoří. Pro ty, kteří letí kratší cestu, má teplota zásadní význam, zatímco u afrických ptáků má význam spíš doplňkový a roli pro včasný odlet může hrát i snaha vyhnout se suchému období v pásmu Sahelu:

File:Map sahel 2.svg  

Sahel je název území v severní Africe na jižním okraji Sahary, kterou odděluje od afrických tropických pralesů, resp. savan.

V souvislosti s teplotou je vhodné také zmínit vliv tepelného ostrova měst, který umožňuje městským druhům dřívější přílet a pozdější odlet.

O nebezpečném stěhování za teplem hovoří dr. Jaroslav Cepák z Kroužkovací stanice Národního muzea:


Ptactvo využije i čerstvého proudění.
Dalším impulsem pro odlet může být i vítr vhodných směrů, který logicky ovlivňuje rychlost migrace. Například severozápadní až severní vítr, který doprovází vpády studeného vzduchu, mohou některé druhy využít pro rychlejší podzimní odlet do jižních krajů. Na jaře je situace obrácená, vhodnější je jižní až jihovýchodní vítr (samozřejmě pokud zrovna fouká, když ptáci dorazí nad Evropu). 

Jak opeřenci zjistí, na které místo se mají sletět? Nejspíš si z míst v okolí vybírají to nejvhodnější prostředí a jakmile na příznivém místě uvidí další jedince svého druhu, připojí se k nim. Někteří ptáci odlétají v houfech, jiní dávají přednost solitérnímu přesunu. Například pěnice nebo slavíci vyvedou mladé a odletí zpět do Afriky. Všichni víme, že na zimu někteří ptáci od nás odlétají na jih, protože by se v zimě u nás neuživili. O tom, jak se vlastně ptačí stěhování vyvinulo, sice existují různé teorie – musíme je ale brát s jistou rezervou. Vypadá to z prvního pohledu, že se ptáci stěhují ze severní polokoule na jižní, avšak může to být ve skutečnosti právě naopak. Mohli se také odstěhovat za sezonní nabídkou potravy z jižní polokoule na tu severní.

Rekordní výkony tažných ptáků

například: holub: 1500 km albatros: 6500 km.

Zřejmě největší vzdálenosti překonává při tahu rybák dlouhoocasý: ročně uletí v průměru 70 až 80 tisíc km! Hnízdí v arktickém pásmu Evropy, Asie a Severní Ameriky, ale zimuje až v pobřežních vodách kolem Antarktidy a při tahu uletí v průměru přes 500 km denně.

Ptáci však nejsou jediní živočichové, kteří se v průběhu roku stěhují. Tento jev můžeme pozorovat také například u ryb, některých savců i motýlů - viz kniha:

https://f.aukro.cz/images/sk1592918189840/migrace-zvirat-cloudsley-thompson-john-78740256.jpeg

zdroj: ifauna.cz, rozhlas.cz, Wikipedie, avcr.cz, foto internet

10 komentářů:

  1. Hani, u tebe je jedno, jaké to je téma, vždycky je aktuální a skvěle zpracované! Dnes je taková zima, že bych letěla na jih s ptactvem :o)
    Děkuji a přeji příjemný podvečer. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji, Helenko, za milá a hřejivá slova, ta mě zahřála, ani nemusím letět na jih ☺ ☺ ☺. O aktuálnost se opravdu snažím. K té zimě by to chtělo buď hrubý svetr nebo aspoň čaj s rumem.
      Přeji příjemně strávený večer. ☺

      Vymazat
  2. Hani Tvůj článek mě opět moc potěšil, protože ptačí říše, to je moje oblíbené téma. Přikrmuji už teď ptáčky a občas přilétají i holubi hřivnáči. V létě bych je odháněla, ale protože také patří mezi migrující druh a navíc je to jediný druh holuba, který neničí fasády domů a sochy, protože hnízdí zásadně v korunách stromů, přes léto sbírá hmyz na polích a v lukách, tak je teď před dlouhou cestou do Středomoří u krmítka nechávám a ještě jim sypu zbytky co nechají andulky, dolů pod strom. Špačkové už jsou pryč stejně, jako čápi...Ještě vídám rehky domácí (čermáčky) , kteří též odlétají, ale některé druhy drozdů už také vidět ani slyšet není. Moc hezký článek a já Ti za něj děkuji. Měj krásné podzimní dny v pohodě a ve zdraví.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaruško, na Tobě je hned vidět ten vztah k přírodě a je to moc hezké. Máš znalosti, to je vidět na Tvém blogu a víš, co který druh potřebuje. Já jsem také dříve krmila ptáčky na balkoně, kupovala zob, jenže ptáci tady už nejsou. Vrabce už několik let není vidět, občas se objeví kos, ale jinak pár kavek, někdy hrdlička... Je fajn, že i holubům hřivnáčům přilepšíš, před odletem to potřebují.
      Díky za pěkná slova a také přeji, ať se Ti daří. ☺

      Vymazat
  3. Hani,to je moc zajímavý příspěvek.Občas vidím ještě hejno ptáků,ale nepoznám je,všichni asi ještě neodletěli.
    Já přes zimu krmím ptáčky na balkoně,ale třeba přes léto vidím akorát kosy.Ale už začíná být v korunách stromů před okny rušno,zatím mám ještě všude kytky,ale už to pomalu připravím na krmítko.Hrabou se mi v kytkách.
    Měj hezké podzimní dny

    OdpovědětVymazat
  4. Také máš, Jituš, ráda, přírodu, to je fajn. Já ptáčky už nekrmím, není koho. Pár jich je za domem, tam jsou stromy. Ptáci se rádi hrabou v kytkách, přítel si zasadil rajčata a chodil mu tam do truhlíku holub, jako by si tam chtěl udělat hnízdo. Krmítko mám taky, ale uvidím, jak letos ...
    Děkuji a také přeji už pěkný podzim. ☺

    OdpovědětVymazat
  5. Hani, občas nad odletem ptáků také přemýšlím. Říkám si - co když nějaký zapomene, že má odletět ? Anebo když čtu o čápech, jak si dávají sraz v nějaké zemi a pokračují pak třeba spolu v letu... Příroda je úžasná. Zdraví Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máš pravdu, Leni, někdo si myslí, že pták je "hloupý" a přitom je schopen letět do Afriky, ví, kdy a kam má odletět. Je to sice vrozené, ale geny fungují a v té dole uvedené knize se píše i o jiných migrujících zvířatech. Také Tě zdravím. ☺

      Vymazat
  6. Hanko,zajímavé informace. Budu se opakovat v udílení pochval za moc hezky zpracované informace.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, mě Tvé pochvaly hodně těší, to je fakt, ale to téma je zajímavé i pro mne.
      Děkuji a přeji dny plné zdraví a výletů. ☺

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Pozoruhodné ženy: Helena Voldanová a Zelený čtvrtek

Dnešní článek je ke Dni učitelů, který se připomíná v den narození Jana Ámose Komenského. Všem, kteří tomuto nelehkému povolání zasvětili sv...