Málo známá historie: Těšínsko - slezská perla v koruně české

 

 

Každý ví, že Českou republiku tvoří Čechy, Morava a Slezsko. O tom, jak Marie Terezie prohrála Slezsko jsem už kdysi psala ZDE. Mohli jsme to vidět i v nedávném filmu o této panovnici. A právě v té části Slezska, která nám zůstala, je Těšínsko. Vydejme se spolu na výpravu za jeho poznáním. A kdo jiný má Těšínsko představit, než ten, kdo tam žije a kraj zná? I k tomu slouží můj blog. 

Překročíme při tom hranice dnešní České republiky, protože stopy po české minulosti Těšínského Slezska nebudeme hledat jen na dnešním českém území, ale vypravíme se za nimi překvapivě i do polské části původně jednotného města Těšína. Navštívíme pozůstatky hradu těšínských knížat a další zajímavá místa, spjatá s historií Těšínska - Karvinou, Frýdek či Jablunkov. Navštívíme slovensko-české pomezí.  A   podíváme   se   do   archívů, kde se začteme do starých dokumentů, písemností a map.

Po  staletí  se v Těšíně (původně to bylo jedno město - to si nemůžete pamatovat) a na celém území Těšínska setkávaly české jazykové a kulturní vlivy s vlivy sousedních národů, zejména německými a polskými. To je z doby, kdy bylo Rakousko-Uhersko.

Rozdílné   představy  Čechů,  Němců a Poláků o státních hranicích  a uspořádání této části Slezska vedly  po  první světové válce k územnímu sporu o Těšínsko, který vyvrcholil krátkým ozbrojeným střetnutím československé a polské armády v roce 1919. 

To je málo známá část naší historie, asi proto, že je "nepříjemná". Možná jste se o tom ani ve škole neučili, protože tohle snad ani v učebnicích nebylo. Blíží se výročí této události, proto dnešní příspěvek je úvodem k sérii článků. Shrnutí do jednoho textu by nemělo smysl.

Od  roku  1920  je  Těšínsko  rozděleno  do  dvou částí státní hranicí na   české   Těšínsko   s   rozlohou  1 237 km2  a  polské  Těšínsko s rozlohou 1 013 km2. Rozděleno je i starobylé zemské hlavní město  Těšín  (něm.  Teschen,  pol.  Cieszyn),  z  jehož předměstí s nádražím vyrostlo nové pohraniční město nazvané Český Těšín. 

Lidová  kultura  i  jazyk tří sousedních národů se zde setkávaly po staletí a její projevy zde překračují státní hranice. Výsledkem bylo postupné utváření specifických těšínských etnografických poměrů, které jinde nenajdeme. Těšínsko je vnímáno jako jiné etnografické oblasti na našem území, jakými jsou např. sousední Lašsko a Valašsko nebo Slovácko. Jistě ale uznáte, že o těchto oblastech, hlavně o Valašsku, se mluví a píše dost často, ale o Těšínsku??

Těšínsko není jen zajímavý pohraniční podhorský region, ale  mnohem rozsáhlejší historický územní celek, jedna z historických zemí Koruny české ve Slezsku, která zahrnovala po staletí také celé dnešní Frýdecko a Karvinsko, o dnešním polském Těšíně a celé polské části Těšínska nemluvě. 

 

Polský Těšín: radnice - Cieszyn

Můžete nahlédnout: 

Obce dnešního českého Těšínska

Bartovice (dnes Ostrava-Bartovice), Bruzovice, Darkov (dnes Karviná-Darkov), Dětmarovice, Dobrá, Domaslavice Dolní, Domaslavice Horní, Fryštát (dnes Karviná-Fryštát), Guty (dnes Třinec-Guty), Heřmanice (dnes Ostrava-Heřmanice), Hnojník, Hrušov (dnes Ostrava-Hrušov), Karviná, Konská (dnes Třinec-Konská), Kunčice (dnes Ostrava-Kunčice), Lazy (dnes Orlová-Lazy), Líštná Dolní (dnes Třinec - Dolní Líštná), Líštná Horní (dnes Třinec - Horní Líštná), Lutyně Dolní, Lutyně Horní (dnes Orlová-Lutyně), Marklovice Dolní (dnes Petrovice-Marklovice),  Muglinov  (dnes Ostrava-Muglinov),   Oldřichovice (dnes Třinec-Oldřichovice), Petřvald, Radvanice  (dnes Ostrava-Radvanice), Ráj (dnes Karviná-Ráj), Ropice, Rychvald, Sedliště, Skalice (dnes Frýdek-Místek - Skalice), Skřečoň (dnes Bohumín-Skřečoň), Soběšovice Dolní (dnes Soběšovice), Soběšovice Horní (dnes Soběšovice), Střítež (dnes Střítež u Českého Těšína), Suchá Dolní, Suchá Horní, Šenov, Tošanovice Dolní, Tošanovice Horní, Václavovice, Vendryně, Vratimov

Přestože těšínská knížata sehrávala v procesu utváření českého státu v této části Slezska již od středověku mimořádně významnou úlohu, ve většině dnešních turistických průvodců a map se o tom mnoho nedočteme.  Novináři i historikové zastiňují předchozí dlouhá staletí vývoje Těšínska nerozděleného dnešní státní hranicí. V konečném důsledku to přispívá i k nesprávnému vnímání Těšínska, které mnozí lidé u nás mylně považují za  severní  část  Moravy.  A  netýká  se  to  jen  laické veřejnosti. Běžně se s tímto jevem setkáváme i ve sdělovacích prostředcích.

Těšínsko je v minulosti mimořádně významná historická země ve Slezsku. Dnes zůstává téměř zapomenuté a neznámé. Proto ho zkusme aspoň trochu poznat. 

Zdroj: Muzeum Těšínska