Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

sobota 29. května 2021

Jak se stalo, že Marie Terezie prohrála Slezsko

 

Nedávno jsem na blogu uvedla článek o Slezsku a dnes doplním, proč v dnešní České republice máme této původně celistvé země jen kousek. Musíme jít daleko do minulosti, až do 18. století. Každý zná Marii Terezii (vládla 1740 - 1780), v té době mladou ženu, která osm let válčila a při tom porodila sedm dětí! Na obrázku je přibližně v době nástupu na trůn.

 

Když se ujala vlády v Habsburské monarchii, bylo jí 23 let a možná netušila, že její nástup na trůn vyvolá dlouhou válku. Jejím  otcem a předchozím panovníkem byl  Karel VI. a jeho problémem byl fakt, že neměl mužského potomka - "jen" dcery. Tehdy platilo, že trůn dědí nejstarší syn. Předpokládal, že syna se už nedočká, proto už v roce 1713 vydal pragmatickou sankci = listina,  zajišťující nedělitelnost habsburských držav a v případě vymření mužské linie Habsburků nástupnictví linie ženské.

Byl to dokument, díky němuž se fakticky Marie Terezie dostala na habsburský trůn, ale okamžitě po smrti Karla VI. 20. října 1740 začaly klíčové evropské státy její nástupnictví zpochybňovat. Byla přece žena! 

Hlavně to bylo Prusko, silný sousední stát, v podstatě předchůdce Německa, i když hranice byly jiné než dnes. Navíc měli silného panovníka - Fridricha II., který už 16. prosince 1740 vpadl, tehdy 28letý, s početnou armádou do Slezska s cílem obsadit ho

  

Fridrich II. Veliký - pruský král, nastoupil k vládě ve stejném roce jako Marie Terezie

Dobře vyzbrojené a vycvičené pruské vojsko nemělo v té době v Evropě konkurenci a zatlačilo rakouskou armádu do Čech.

Proti Marii Terezii se vzápětí utvořila silná koalice států, které se po vzoru Pruska rozhodly urvat si z habsburské říše svůj díl. Kromě Pruska ji tvořily Francie, Španělsko a Neapolské království, a také Bavorsko, Švédsko, Janovská republika, Portugalsko a kurfiřt kolínský. Na svou stranu naproti tomu Marie Terezie získala Británii, Rusko, Nizozemsko a nakrátko i Sasko.

V létě 1741 vpadli do Horních Rakous a Čech Bavoři a Francouzi a mimo jiné obsadili Prahu. Jenže západním sousedům se tento tah vymstil – armáda Marie Terezie posílená o uherské a italské oddíly na oplátku zaútočila na Bavorsko a obsadila Mnichov. V roce 1742 sice habsburská vojska pod vedením švagra Marie Terezie Karla Lotrinského kousek od Čáslavi prohrála bitvu s Prusy (u Chotusic 17. května 1742, 5200 mrtvých) a Vídeň následně ztratila Kladsko a velkou část Slezska, ale po uzavření míru téhož roku v Berlíně získala Marie Terezie prostor pro dva roky trvající okupaci Bavorska.

 

Fridrich II. (na obraze) patřil k největším vojenským velitelům své doby v Evropě a pozvedl Prusko na úroveň velmoci. 

Zajímavostí je, že Fridrich II. v Berlíně požadoval nejen Horní a Dolní Slezsko, ale také území dnešního Královéhradeckého kraje, což Marie Terezie zásadně odmítla.

Marie Terezie chtěla Prusům oplatit neúspěch v roce 1745, kdy se k protipruské koalici připojilo i Polsko. Jenže rakousko-saskou armádu stíhal jeden neúspěch za druhým a i když dočasně operovala i v Prusy obsazeném Slezsku, musela nakonec po sérii porážek ustoupit. Tato druhá slezská válka, během které Prusové podruhé dobyli Prahu, skončila o Vánocích 1745 podepsáním míru v Drážďanech, který pruské ovládnutí Slezska potvrdil.

Konečný mír byl ale v Evropě podepsán až 18. října 1748. Marie Terezie ve válkách ztratila Slezsko a několik menších území v Itálii (Parmu, Piacenzu a Guastallu), ale uhájila Milán a Rakouské Nizozemí. Nejdůležitějším vítězstvím ale bylo, že osm evropských zemí, které mírovou smlouvu podepsaly, uznalo platnost pragmatické sankce.

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/bf/Europe_1748-1766_en.png

Evropa roku 1748 po podepsání cášského míru. Habsburská monarchie uprostřed - sytě žlutá barva. Slezsko = Silesia je už mimo.

Během takzvaných válek o rakouské dědictví Marie Terezie nejen sháněla spojence, přesouvala armády a domlouvala mírové smlouvy, ale především svému manželovi Františku I. Štěpánu Lotrinskému porodila sedm dětí (z celkových 16) včetně dvou následníků trůnu a budoucích císařů - Josefa II. a Leopolda II.

Zdroj: PrimaZOOM, Wikipedie

8 komentářů:

  1. Zlé jazyky tvrdí, že ji Fridrich II. neodpustil, že odmítla jeho nabidku k sňatku). Navíc pragmatická sankce ukázala, jak ti,kteří ji Karlovi IV. odsouhlasili, hned po jeho smrti, jakoby ztratili paměť.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jasně, Karel VI., ale kdoví, jak to v zákulisí bylo. Tomu totiž předcházela válka o španělské dědictví - Po smrti španělského krále Karla II. bojovali o jeho země Habsburkové (mladší císařův syn Karel VI.) a Bourboni (Filip V. z Anjou, vnuk Ludvíka XIV.). Patrně Fridrich II. cítil šanci, když Karel VI. zemřel, ale o něm také jdou zvěsti, jaký byl jeho vztah k ženám. V manželství nebyl šťastný, někteří dokonce zpochybňovali jeho sex. orientaci, což těžko dokázat. Vyžíval se na bojišti.

      Vymazat
    2. Prý jeho dospělost ovlivnilo ne právě šťastné dětství.

      Vymazat
    3. I to je možné. Ti budoucí nástupci na trůn to nemají lehké a mnohdy se to na nich podepíše.

      Vymazat
  2. Hani, děkuji za další báječný článek. 👍 V koprodukční minisérii byly tyto územní bitvy zmiňovány, včetně ztráty větší části Slezska.
    Měj hezké a pohodové dny. 🍀

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ali, moc Ti děkuji. To, co připomínáš, bylo po nástupu Marie Terezie dost zásadní a ztráta Slezska byla bolestivá. Ještě se někdy k tomu vrátím.
      Měj i ty příjemný zbytek měsíce května. ☺

      Vymazat
  3. Haničko, zajímavý článek. Ráda si u Tebe čtu...Ahoj Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat

Toulky českou minulostí

Z Těšínských Beskyd dohlédnete až do Tater

  Nevěříte tomu, co je v nadpisu? Tak jasně, "mostíky na Štrbskom plese" nezahlédnete, ale pouhým okem dohlédnout z "našeho k...