Na konci října Měsíc vstoupí do novu a nastane částečné zatmění Slunce

 

3. října vstoupil Měsíc do první čtvrti a hned o den později se ocitl v přízemí, tedy fázi oběhu, kdy se dostává nejblíže Zemi. V tu chvíli byl od naší planety vzdálen přesně 369 359 kilometrů, uvádí jihočeský astronom Miloš Tichý.

První čtvrt Měsíce: V této fázi je Měsíc viditelný ve tvaru písmene D. V tuto dobu prochází hranice mezi světlem a stínem středem přivrácené strany měsíčního disku.

9. října nastává úplněk a 17. října se naopak Měsíc ocitne nejdál od Země, bude v odzemí ve vzdálenosti 404 288 kilometrů. „Kdo umí rychle počítat, tak už ví, že rozdíl mezi přízemím a odzemím je nějakých 35 tisíc kilometrů."

Toho samého dne, 17. října Měsíc vstoupí do poslední čtvrti a nov nastane 25. října.

Nov (novoluní): Dobu, kdy se naše jediná přirozená družice nachází mezi Zemí a Sluncem, nazýváme novem. Měsíc je v konjunkci se Sluncem a v této době je přímým slunečním světlem osvícena jeho odvrácená strana. Měsíc není vidět. Měsíc je v této fázi na obloze nejblíže Slunci a následuje ho, vychází i zapadá se Sluncem.

Když je Měsíc v novu, může zčásti či zcela zakrýt Slunce – může nastat zatmění Slunce.

Úplné zatmění Slunce – Nov.

V novu není Měsíc vidět, protože vychází i zapadá současně se Sluncem. Měsíc v novoluní můžeme spatřit pouze při zatmění Slunce, kdy jeho silueta "ukrajuje" sluneční disk. Jeden den po novu je už Měsíc vzdálený 12° od Slunce na východ a může být proto vidět krátce po západu Slunce jako úzký srpek. Neosvětlená část Měsíce v době před první čtvrtí svítí slabým světlem, tzv. popelavým světlem, které je způsobeno slunečními paprsky, odraženými od Země. Popelavé světlo mizí při stáří 7-8 dní. V první a poslední čtvrti nastává velmi dobrá doba na pozorování měsíčního povrchu dalekohledem. Rozhraní světla a tmy se nachází poblíž středu měsíčního disku. Krátery jsou tedy krásně kruhové a my hledíme přímo do jejich vnitřku. 

Zdroj: astro.cz, rozhlas.cz, techmania.cz