3. října vstoupil Měsíc do první
čtvrti a hned o den později se ocitl v přízemí, tedy fázi oběhu, kdy se
dostává nejblíže Zemi. V tu chvíli byl od naší planety vzdálen přesně
369 359 kilometrů, uvádí jihočeský astronom Miloš Tichý.
První čtvrt Měsíce: V této fázi je Měsíc viditelný ve tvaru písmene D. V tuto dobu prochází hranice mezi světlem a stínem středem přivrácené strany měsíčního disku.
9. října nastává úplněk a 17. října se naopak Měsíc ocitne nejdál od Země, bude v odzemí ve vzdálenosti 404 288 kilometrů. „Kdo umí rychle počítat, tak už ví, že rozdíl mezi přízemím a odzemím je nějakých 35 tisíc kilometrů."
Toho samého dne, 17. října Měsíc vstoupí do poslední čtvrti a nov nastane 25. října.
Nov (novoluní): Dobu, kdy se naše jediná přirozená družice nachází mezi Zemí a Sluncem, nazýváme novem. Měsíc je v konjunkci se Sluncem a v této době je přímým slunečním světlem osvícena jeho odvrácená strana. Měsíc není vidět. Měsíc je v této fázi na obloze nejblíže Slunci a následuje ho, vychází i zapadá se Sluncem.
Když je Měsíc v novu, může zčásti či zcela zakrýt Slunce – může nastat zatmění Slunce.
V novu není Měsíc vidět, protože vychází i zapadá současně se Sluncem. Měsíc v novoluní můžeme spatřit pouze při zatmění Slunce, kdy jeho silueta "ukrajuje" sluneční disk. Jeden den po novu je už Měsíc vzdálený 12° od Slunce na východ a může být proto vidět krátce po západu Slunce jako úzký srpek. Neosvětlená část Měsíce v době před první čtvrtí svítí slabým světlem, tzv. popelavým světlem, které je způsobeno slunečními paprsky, odraženými od Země. Popelavé světlo mizí při stáří 7-8 dní. V první a poslední čtvrti nastává velmi dobrá doba na pozorování měsíčního povrchu dalekohledem. Rozhraní světla a tmy se nachází poblíž středu měsíčního disku. Krátery jsou tedy krásně kruhové a my hledíme přímo do jejich vnitřku.
Zdroj: astro.cz, rozhlas.cz, techmania.cz
Částečné zatmění Slunce jsem za svůj život viděla několikrát, úplné jen jednou jako dítě základní školy. Od té doby ne. Spíše je častěji vidět zatmění Měsíce tím, že se na dráhu mezi Slunce a Měsíc dostane do jedné roviny Země. Zatmění Slunce je možné pozorovat méně často, však vždy z jiného místa planety.
OdpovědětVymazatOpět velice zajímavé Hani. Přeji ti krásný den,
Jari, já si na zatmění Slunce také pamatuji, viděla jsem to několikrát, kdysi ve škole nám k tomu dali začouzené sklíčko ☺, později se používala disketa. Poslední velké zatmění mám v paměti, asi je tomu 21-22 let, kdy na chvíli všechno ztichlo a prý i zvířata na to reagovala. Jsou to věci, které mě zajímají, proto je vkládám na blog.
VymazatDěkuji za pochvalu a přeji příjemný pátek. ☺