... aneb trocha historie nikoho nezabije.
Obvykle se tiskovinou rozumějí dokumenty nesoucí informace textové, obrazové, notové... Dobový tisk z minulých staletí bývá nejen zdrojem informací a historickým pramenem, ale poskytuje možnost všimnout si, jak se český jazyk vyvíjel. Většinou čím starší tiskoviny, tím zajímavější. Je otázkou, jak budou na současný tisk a zprávy jednou pohlížet naši následovníci.
Dnes jsem vybrala ze Školského Věstníku z 20. ledna 1904:
Večery pro děti jsou zařízeny ve Vídni. V takových schůzích bývá po jednáno o otázkách školských: Přirozená výchova, o potravě dětí v době návštěvy školní, o nemocech školních, mládež alkohol, školní lékaři a jejich úkol, učí se tvoje dítě? Jak rodiče mají přispívati při vyučování, matka učitelkou, neděle otcův, jděte do přírody, přírodozpytné pokusy, dítky a kvítky, proč se učí dítky zeměpisu, co mají věděti o kvasidlech, návrh zábav dítek pro prázdniny atd.
Objednávejte potřebná semena, ale jen u firem osvědčených, českých.
Nekupujte žádných novinek, obyčejně přemrštěně drahých. Čekejte až se
novinky osvědčí, aneb až se — napálí druzí. Sejte mink (celer) do
pařeniště nebo do truhlíku na okně světnice, ve které se topívá. Než
vzejde, putuje do Říma. Totéž platí o květině letní sporýši (verbena
hybrida). Nemáte-li zelnici na podzim hluboko zrytou a dobře pohnojenou,
tedy učiňte tak na jaře co nejčasněji možno. S prospěchem jest polévati
zelnici přes zimu močůvkou. Při zakládání zahrad ze linářských dbejte
tří věcí: dobré půdy, v létě dostatku vlažné vody a slunce! Kde tyto
podmínky scházejí, nedožijeme se při pěstování zeleniny nijaké radosti. K
ozdobě školských síní a učeben doporučujeme těm, kdož jsou milovníky
květin a nevsadili si do květníků na podzim cibulí a hliz květinových
(hyacinty, tulipány, crocus a pod.), aby si zaopatřili levné a pěkné i
vděčné prvosenky čínské a japanské (primula chinensis a p. japonica) a
brambořík. Daří se jim dobře za okny učeben. Z listnatých rostlin, které
,se pro školy nejlépe hodí, doporučujeme velkolisté rostliny —
kolokasie (colocasia, calla aethiopica). Vyvinuje v březnu i dubnu
nádherný bílý květ zvláštního tvaru, jenž vydává příjemnou vůni. A'. (Z důvodu dlouhého načítání jsem nemohla vložit celý výřez z novin.)
***
Dobové vtipy z doby před 118 lety (tak je třeba na ně pohlížet):
Dětský koutek.
Učitel: „Kde se chovají kapři?" Žák A., který při výkladu o kapru, nebyl ve škole: „V nějakém starém hrnci". «
* *
Na počátku roku nařídil učitel nováčkům, aby si donesli příštího dne sla bikář, tabulku a kamínek. Druhého dne táže se Mařenky: „Kde máš tabulku?" „Maminka mi kupja v nedělu". Učitel, maje těch nováčků počet značnější, nato však zapomněl a následujícího dne spustí na Mařenku znova : „Kde máš tabulku ?" To už nemohla snésti Anežka Štěbetalova a zhurta se ozvala: „A či nevíte, že Vám včeraj pravěla, že ji maminka děprem v nedělu tabulku kupja?"
* * *
Učiteli sběrateli přírodnin přinášeli brouky, motýle a jinou havěť. Najednou někdo při vyučování slabě zaťuká na dvéře učebny. Na chodbě stojí 4letý Antonek. „Oto sem Vam přiněs chrustá," povídá. „A co chceš za něho ?" „Kamyček". „Máš-li už tabulku ?" „Němam, ale Vy mi datě".
Učitel dal tedy Antonkovi kamínek i tabulku (kus břidlice). Za pár dní uviděl Antonek učitele kráčeti vesnici. »Pane učitelu, byl dobrý ten chrust?« »Byl,« povídá učitel, »ale podruhé už chroustův nenos; už jich mám dost«.
***
Mezi základní školní potřeby prvňáčků patřila kdysi malá břidlicová tabulka. Pro současníky musím vysvětlit, já o tom vím od své babičky, která mi kdysi o tom vyprávěla.
Jednalo se o tenkou desku vyrobenou z černé břidlice vsazenou do širokého dřevěného rámu. Tabulky mívaly na jedné straně vyryté červené linky, druhá strana byla pouze černá a mohla tak sloužit nejen k psaní, ale též ke kreslení obrázků. Ke školní tabulce neodmyslitelně patřil „kamének“ (u nás se říkalo kamyček) na psaní a malá mazací houbička přivázaná k rámu obyčejným provázkem. Pokud ji žáček ztratil, dala se nahradit kouskem hadříku. Dřevěný rám chránil tabulku před odštipováním a občas se na něm objevilo i vyryté jméno majitele.
Nebyla špatná tahle školní pomůcka. Nevydařený pokus o napsání písmena anebo – nedej bože – špatně spočtený příklad se dal rychle vymazat a nahradit správným výsledkem, aby pan učitel nic nezpozoroval. Také obávaných kaněk se prvňáčci nemuseli bát. Břidlicové školní tabulky byly praktickou pomůckou, hlavně však levnou. Ve školách dobře posloužily zejména v dobách, kdy na tom stát a rodina nebyly ekonomicky příliš dobře. Počátkem 20. století a v době první světové války úplně nahradily sešity v prvním oddělení, jedno, dvou či vícetřídních chudých škol na Valašsku a ve Slezsku. Po 1. sv. válce se ve třídách vyměnil obraz císaře za portrét našeho prvního prezidenta, ale břidlicové tabulky zůstávaly. A na Valašsku dokonce i ve vyšších ročnících! Ještě v roce 1924 používali nejstarší žáci na obecné škole v Bacově na Bečvách kvůli nedostatku papíru břidlicové tabulky. Žáci tenkrát neměli skoro žádné pomůcky. Současní školáci si to umějí jen těžko představit. Až později se používala k psaní dřevěná pera s násadkami a inkoustem. V každé lavici měli skleněné kalamáře. Ty byly součástí lavice a učitel naléval inkoust.
Starý kalamář na inkoust, do drážky se odkládalo pero.
Malí školáci a předškoláci mohou navštívit starou školu ve Valašském muzeu v přírodě a prožít si zde vyučování s použitím historických učebních pomůcek. Vyzkouší si například psaní na břidlicové tabulky nebo krasopis husím brkem a poznají průběh a způsob výuky v minulosti.
Hani o břidlicové tabulce slyším poprvé a nebo si to nepamatuji,protože babička i děda nám hodně vyprávěli,jak to bylo,když chodili do školy.Já znám tak magnetickou tabulku,co měly moje děti a možná i vnoučata.Podobně šikovná věc.
OdpovědětVymazatMěj se hezky
Jituš, ty břidlicové tabulky se ve školách používaly za starých časů, když ještě běžně nebyly sešity. Moje babička mi to vyprávěla, že u toho byla i houbička a "kamyček", tím se dalo rychle napsat. Dnes je to spíše muzejní exponát. Magnetické tab. jsou už moderní, ale princip je vlastně podobný. Já tomu se smíchem říkám "kamenný tablet" ☺ ☺. Ale je vidět, že český člověk si prostě uměl pomoci.
VymazatDěkuji a také se měj co nejlépe.
Ahoj Haničko, děkuju za komentář a jsem ráda, že se ti líbí obrázky. Já jak se po 8 letech vrátila po nemoci na blog hodně zapomněla tak se pomalu učím jak školák. Máš krásný blog a vše perfektně popsané, ráda si počtu.
OdpovědětVymazatTo tě také zdravím je to opravdu kousek :) dokonce mi bratr bydlí v Ostravě a v Orlové mám známou.Krásný už den přeju já jsem taká noční sovička :)
Ahoj, Romanko, obrázky se mi opravdu líbí a ten kuchařský blog jakbysmet. Ještě jsem ho pořádně neprozkoumala ☺. Moc děkuji za pochvalu blogu, jsem ráda, že se Ti líbí a snad i články budou zajímavé. Jak vidím, opravdu jsi krajanka, mám radost, protože blogerek "z našeho kraje" je myslím, málo. A noční sovička jsem i já a pořádná. I ty články na blog tvořím většinou po večerech/nocích. ☺
VymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatHani, břidlici mám ráda. Už na ni nepíšu, ale mám pár destiček na servírování...
OdpovědětVymazatDěkuji do nakouknutí do staré školy a přeji příjemný den. Helena
Helenko, břidlice patří mezi staré a osvědčené materiály, já jsem ji poznala při studiu geologie. Ale jestli se hodí i na servírování, tím lépe (palec nahoru).
VymazatDěkuji za zájem a přeji už příjemný večer, den se opravdu povedl. ☺
Hanko, o břidlicových tabulkach používaných kdysi ve školách vím z vyprávění. Tak jako vždy moc hezké zpracování.👍
OdpovědětVymazatPřesně tak, Marti, babička z mamčiny strany mi o tom vykládala, jestli i druzí prarodiče, to už nevím. Ale v každém případě moc děkuji za pochvalu. ☺
VymazatHani, dobový tisk mám ráda, stejně jako vše ze starých časů. Mám pár starých výtisků novin a módních časopisů, líbí se mi staré rady pro hospodyňky. Pozdravuju, Lenka
OdpovědětVymazatwww.babilenka.cz
Leni, já jsem také po léta nechávala i staré časopisy, ale tak to nejde do nekonečna. Módní časopisy ještě mám, ale záleží, jak starým výtiskům říkáme "ze starých časů". Jako zájemkyni o historii mě to samozřejmě také zajímá, určitě na blog zase něco zařadím. Už kvůli tomu stylu a jazyku.
VymazatMoc děkuju a také pozdravuju, měj se parádně. ☺