Jeřábi na cestě k zimovištím

 

Je říjen a jeřábi táhnou. Musím hned na začátku uvést, že u nás jsem je v přírodě neviděla. Často vidím autojeřáb, ale toho krásného opeřence ne. 😯 Ještě před deseti lety bylo naprostou raritou  vidět jeřáby popelavé v Česku v zimním období. Dlouhá léta vždy v říjnu odlétali do svých zimovišť ve Středomoří či Malé Asie. Díky teplým zimám ale už mnohdy zůstávají po celý rok a nabízejí lidem úchvatnou podívanou.

Jeřáb popelavý (Grus grus) je velký pták z řádu krátkokřídlých. O něco větší než čáp bílý, délka těla se udává 96–119 cm, rozpětí křídel 180–222 cm. Pták má dlouhé nohy a dlouhý štíhlý krk. Abnormálně prodloužené ramenní letky tvoří načechraný „ocas“, skutečný ocas je však krátký a patrný hlavně v letu. Hmotnost jeřábů se pohybuje v rozmezí 4–7 kg. Peří je převážně šedavě modrošedé, s šedočernými letkami a černobílou hlavou a krkem. 

 

 

Detail pera jeřába

Lysina v zadní části temene je červená. V létě má většina ptáků rezavohnědě zbarvený hřbet, který je po zbytek roku šedavý. Obě pohlaví jsou podobná, samci jsou pouze o něco větší. Mladí ptáci se liší světle rezavohnědým zbarvením hlavy a krku a méně objemnými ramenními letkami.

V ČR bylo první hnízdění prokázáno v roce 1989 na Českolipsku, populace se dále šíří a rozrůstá, v současnosti je v ČR okolo 70 až 80 hnízdních párů. V době hnízdění žijí jeřábi v párech skrytě poblíž mokřadů, kde si staví svá hnízda, ale v období tahu se sdružují do velkých nápadných hejn a ke krmení využívají zemědělskou krajinu. Jeřábi odchovávají pouze jedno až dvě mláďata.

Jeřábi popelaví opouštějí každý rok na podzim svá hnízdiště, aby se vydali na zimoviště. Tak se to většinou uvádí, ale už víme, že praxe bývá jiná. Pro "letošní" mláďata je cesta velkou premiérou, která pro ně představuje důležitý a zásadní krok – musejí se od svých rodičů naučit migrační trasu. 

 

Rozšíření jeřába popelavého (žlutě hnízdiště, modře zimoviště).

Jeřábi nemají cestu na zimoviště vrozenou, jako například čápi. V Evropě sledují migraci těchto impozantních ptáků stovky lidí, což pomáhá výzkumníkům, kteří využívají systém barevného značení jeřábů - každý pták má svou jedinečnou barevnou kombinaci, která vypovídá o místě jeho původu.

V České republice byla v minulosti během jedné sezony doposud okroužkována maximálně tři mláďata, většinou na tradičních lokalitách v severních Čechách. V letošním velmi úspěšném roce se na svou první cestu vydá hned devět nově okroužkovaných mladých jeřábů. Kromě šesti mláďat na starých i nových lokalitách na Českolipsku byla okroužkována také dvě mláďata na Písecku a jedno mládě v Českém ráji. Záměr na sledování mláďat ze severní Moravy se bohužel nepodařil, jelikož tam hnízdění jeřábů nebylo úspěšné (údaje ZOO Ostrava).  Pro jeřáby jsou první týdny života velmi náročné. Neumějí létat, musejí si sehnat dostatek potravy a učit se ostražitosti, a jelikož i predátoři se v této době starají o svá mláďata, mladí jeřábi se často stávají jejich kořistí.

"Abychom lépe porozuměli životu jeřábů, využila Zoo Ostrava poprvé nový GPS-GSM vysílač napájený solárním panelem, který je připevněn na kroužek. Takto bylo označeno mládě v Máchově kraji na začátku srpna a my teď můžeme sledovat, jak a kde se pohybuje. Víme například, kdy mládě poprvé začalo létat, jak se mění nároky na prostředí, kam létá za potravou a kam létá nocovat. Bude možné sledovat nejen jeho první cestu na zimoviště, ale i jeho další osud."

Metoda sledování pomocí GPS-GSM vysílačů byla letos využita také v Německu, Lotyšsku, Estonsku. 

Zdroj: zoo-ostrava.cz, Wikipedie