Na Kamenný vrch za hlaváčkem jarním a koniklecemi do Hustopečí

Dnes je to pokračování článku o mandloních v Hustopečích. Kamarádka s manželem si tam zajistili ubytování, aby nejeli na otočku a podívali se po okolí v době, kdy to tam jarně kvete. Cílem byla Přírodní památka Kamenný vrch u Kurdějova. Ale pozor, neplést, Kamenný vrch je i v Brně. Přidávám mapu pro lepší orientaci. 

Našla jsem článek ze stránek města Hustopeče, který popisuje, proč byly Slavnosti mandloní a vína předčasně ukončeny. Vybírám: 

"Tou dobou se na náměstí začaly objevovat davy návštěvníků, kteří dopoledne strávili v sadech a neměli tušení, co se stalo. „Rozhodnutí o zrušení dalšího programu padlo zhruba hodinu po prvním nárazu větru. Museli jsme v první řadě řešit bezpečnost, na náměstí byl dav lidí a řada stánkařů, kteří potřebovali zajistit svoje stánky a další vybavení tak, aby nikoho neohrožovaly. Například školičce vaření vítr sroloval celou konstrukci do nebezpečného klubka, které mohl kdykoli vítr nadzvednout a hodit mezi návštěvníky. Hledali jsme, jestli nejsou na místě zranění, domlouvali se s odborníky i vystupujícími, kteří v té době již byli připraveni a chtěli vystoupit. To byly priority, které bylo potřeba vyřešit,“ uvedla Hrádková.  

V momentě, kdy bylo jasné, že program pokračovat nemůže, začaly se objevovat první žádosti o vrácení vstupného. „Tyto žádosti samozřejmě chápeme, pracovnice Turistického informačního centra začaly sepisovat seznamy lidí, kteří právě platili v tom mezidobí, kdy se rozhodovalo, jestli se v programu může pokračovat nebo ne. Je to pro nás velmi složité, ale ve spolupráci s vedením města hledáme řešení, jak se všemi žádostmi naložit. Oficiální vyjádření města plánujeme do konce tohoto týdne,“ ujišťuje jménem pořadatelů Hrádková.

Život na náměstí a v okolí se však ani po ohlášeném zrušení koncertů nezastavil. Prodejci, kterým se podařilo uchránit si před větrem své stany, zůstávali na místě, stejně jako někteří návštěvníci. Nezvyklé ticho narušovala pouze cimbálová muzika Šternovjan, která po celou dobu vichru nepřestávala hrát za mohutné podpory okolo stojících diváků, kteří se doslova pověsili na jejich stan, aby neulétl. „Bylo to jako výjev scény z Titaniku, neuvěřitelné,” komentovali dění ve vinařské zóně přihlížející. Po zbytek odpoledne se návštěvníci věnovali degustaci vína, prohlídce historické Střelnice, a před deštíkem, který zbytek odpoledne skrápěl město, se vyrazili schovat do sklepů a restaurací.

Je důležité vyzdvihnout, že do osudového nárazu větru probíhaly slavnosti v perfektní atmosféře. Přivítali jsme v Hustopečích oblíbenou cukrářku, vítězku soutěže Peče celá země, paní Petru Burianovou. Ta se svěřila, že na pódiu vaří vůbec poprvé. „Je to pro mě naprosto nová zkušenost a vlastně jsem se nechala přesvědčit jenom díky milému jednání. Je tu nádherně, lidé jsou moc příjemní. Ale musím se přiznat, že vaření doma je mi mnohem, mnohem příjemnější, a myslím, že Hustopeče budou nadobro jediným místem, kde jsem takto kuchtila na pódiu,“ smála se sympatická autorka knihy Cesta z těsta a ochotně se fotila s fanoušky."

 

Hlaváček jarní (Adonis vernalis)

Na Kamenném vrchu u Kurdějova rozkletlo hodně hlaváčků jarních a svým nápadným vzhledem se nedají přehlédnout. Je jich prý 11 druhů a všechny pocházejí z Eurasie. Jejich semena roznášejí mravenci. Hlaváček je výbornou pylodárnou rostlinou a tak je v jejich okolí plno včelek.

Latinský název rostliny byl stanoven už r. 1753. Překvapilo mě, že vědecké jméno hlaváčků Adonis pochází z řecké mytologie. Je zajímavé, čím se botanikové při přidělování názvů rostlinám inspirovali. Pokud vás to u hlaváčků zajímá, můžete si přečíst obsah řecké báje:

Adonis byl mytický syn kyperského krále Kinyra a jeho dcery Myrrhy. Příběh Adonise je líčen jako příběh bezbřehé sebestředné krásy. Podle mýtu hlaváček vyrostl z krve krásného Adonise.

Kopie bronzové sochy Adonise z Pompejí.

Kolem jeho původu existuje několik výkladů, nejznámější je ta, že bohyně Afrodíté potrestala královskou dceru Myrrhu za nedostatek úcty. Bohyně způsobila, že se Myrrha zamilovala do svého otce. Chůva krále opila tak, že o sobě nevěděl a té noci Myrrha svého otce svedla. Když později zjistil, k čemu došlo, vyhnal dceru z paláce a chtěl ji zabít. Tomu zabránila Afrodíté, ta dívku v poslední chvíli proměnila ve strom myrtu. Když král ťal do kmene stromu, z něho vypadl Adónis - Myržin syn a bratr.

Chlapec byl krásný a Afrodíté byla jeho krásou unešena. Skryla ho v truhlici a tu svěřila ho do opatrování Persefoně, manželce boha podsvětí Háda. Ta chlapce vychovala, ale také se do něho zamilovala. Když se to doneslo Afrodítě, hned se vypravila do Tartaru a chtěla chlapce zpátky. Jenže v té době byl Adónis už milencem Persefony a ta ho nechtěla vydat. Soud bohyně rozsoudil a stanovil, že obě mají na chlapce stejný nárok - Afrodíté za to, že mu zachránila život a Persefona ho zachránila z truhlice a vychovala ho. Bylo stanoveno, že každá bude s Adónidem trávit třetinu roku a ta poslední třetina bude jeho, aby si od obou milenek odpočinul.

Afrodíté však byla mazaná a svými kouzly ho dovedla k rozhodnutí trávit u ní i zbývající třetinu roku. Persefoné si šla stěžovat k Afrodítině milenci, bohu války Áreovi. Ten se tak žárlivostí rozlítil, že v podobě divokého kance se vyřítil proti Adónidovi a ostrými kly ho zabil. Poté si Afrodíta u Dia vymohla, že Adónis bude pochmurnou část roku trávit v podsvětí s Persefonou, kdežto krásné letní měsíce bude trávit s Afrodítou, propuštěný vždy na čas z podsvětí. Taková je síla lásky bohyně.

Adónis v bájích symbolizoval koloběh života přírody, počátek na jaře a uhynutí na podzim. Jeho svátky byly slaveny v prvním dnu s nářkem žen nad jeho smrtí, druhý den oslava jeho návratu do života.

No, řekněte, kdybyste měli pojmenovat květinu, napadlo by vás sáhnout do řecké mytologie??

Přírodní památka Kamenný vrch má i krásné koniklece velkokvěté. Musí to být krásné, když se ta step zaplní těmi fialovými květy. Bohužel, 14. března už odkvétaly. Jsou pokryty bílými chloupky, což vytváří dojem sametu.  Tento "kožíšek" je údajně chránil v dobách ledových před vlivem nízkých teplot a sněhu. Listy vyrůstají z přízemní růžice a na jeden stonek připadá jediný květ. Vyrůstají v trsech 2-10 květů na lodyze vysoké 3-15 cm. 

  

Kaplička v Kurdějově.

Na trase naučné stezky turista prochází kolem Zadního a Předního rybníka a dostane se ke stáji Valkýra. A co je trdliště? 

Jde o místa, kde dochází k přirozenému výtěru ryb a k líhnutí jejich jiker, případně i plůdku. Trdliště bývají různá, podle druhu ryby, některé ryby se vytírají do písku, jiné na listy vodních rostlin, jiné se zase vytírají na kamenitém dně. Některé ryby pak staví hnízda, jiné si jen ocasem vyhlubují hnízda v písku. Kaprovité ryby pak svůj plůdek vytírají v zarostlém prostředí. Jikry jsou většinou lepkavé a umějí se přichytit ke všemu, co jim přijde od cesty. (zdroj: rybářský rozcestník)

 

Zdroj: Wikipedie, mapy.cz

____________________________________________________

Dnes je Žluté nebo také Šedivé úterý.

Proč se říká Šedivé úterý? Šedá barva symbolizuje prach, pavučiny a další nečistoty, které je třeba před Velikonoci důkladně vymést z domova. Tato symbolika měla v minulosti i duchovní význam a z chalup se spolu se špínou vymetaly i nečisté síly.

Třetí den pašijového týdne se tedy doma pusťte do velkého jarního úklidu. Ve všech rozích a koutech vymeťte pavučiny, utřete prach, vysajte koberce, vytřete podlahy a umyjte okna. Naši předkové na Šedivé úterý rovněž bílili stěny svých příbytků.

 

Občas se o tomto dni mluví i jako o Tlustém úterý. Důvodem byla možnost se po období půstu zase dosyta najíst.