Za krásou mandloňových květů do Hustopečí

 

Máte rádi mandle? A víte, že se u nás pěstují už několik století? Kdo to chce vidět, musí do Hustopečí!

 

Slavnosti mandloní a vína v Hustopečích se letos konají od 22. do 24. března 2024. Chci být aktuální, zrovna o tomto víkendu slavnosti probíhají. Každý nemá možnost tam v tyto dny zajet a upřímně, každý "nemiluje davy", které se tam dají očekávat. Kamarádka s manželem toto "mandlové městečko" navštívili už loni na podzim, protože pobyt v Hustopečích dostali jako dárek. Už tehdy plánovali návrat do mandloňových sadů v době, kdy to tam pokvete. Přání si splnili, ale letos mandloně vykvetly téměř o čtrnáct dnů dříve než je obvyklé. První květy se objevily 6. března a zhruba čtrnáct dnů celé to přírodní divadlo potrvá. Za posledních deset let je to nejčasnější termín, proto tam zajeli 14. března. Se souhlasem kamarádky zveřejňuji fotky, text jsem vytvořila sama.

      

Hustopeče jsou vinařské město v okr. Břeclav asi 30 km jižně od Brna. V 18. století byly největší vinařskou obcí na Moravě. Důvodem, proč se to pak změnilo, bylo přemnožení škůdců a révokaz na vinné révě.

 

Radnice je novorenesanční stavba z r. 1906. Radniční věž není veřejnosti přístupná. Vyfocené stavby jsou na Dukelském náměstí.

 

Na horním konci náměstí je 14m vysoký morový sloup z roku 1736. Byl postaven po opakujících se morových epidemiích a původně to byly dvě stavby - kaple a jednoduchý sloup. 

Sloup je zasvěcen tzv. morovým patronům – sv. Rochu, Šebestiánu, Františku Xaverskému a Karlu Boromejskému.

Kostel sv. Václava a sv. Anežky České stojí v historickém centru města na svažujícím se náměstí. Proč je tam kostel nový? Přibližně na stejném místě stál do r. 1961 pozdně gotický kostel. Jeho dvoulodí zdemoloval pád věže, která se zřítila 26. 2. 1961. 

_________________________

 Naučná stezka má asi 9 km, začíná na Dukelském náměstí, odkud se po červené turistické značce vydáte kolem Předního a Zadního rybníka k rozcestí Pod Kamenným vrchem. Odtud dále po zelené turistické značce zpět do Hustopečí. 

 

Na našem území se pěstovaly mandloně (Prunus dulcis) už od začátku 17. století. O jejich existenci se však u nás samozřejmě dobře vědělo už mnohem dříve, zmiňují se o nich i české lékařské herbáře z 16. století, byla jim připisována velmi dlouhá řada výjimečných schopností. V této době se k nám nejspíš přivážely především z jihu Evropy, pěstovaly se však například i v německém Porýní. Největší mandloňové sady byly u nás vysázeny v minulém století kolem Hustopečí (okres Břeclav). Dnes provede návštěvníky dvěma zachovanými sady naučná stezka se sedmi informačními tabulemi a rozhlednou.

 

Vinařství Starý vrch je blízko Mandloňové stezky.

 

Pokud z rozhledny zahlédnete kopečky, Hustopeče patří do celku Ždánický les, na severu a východě je Boleradická vrchovina, na západě a jihu pak nižší Hustopečská pahorkatina.

Hustopečská Mandla je originální mandlový likér.

Prunus dulcis - mandloň obecná.

Původní rozšíření sahá od Malé Asie po Írán a Afghánistán. Pěstováním se následně rozšířila na východ až do Číny a na západ do Středozemí a Makaronésie. V současné době se pěstuje v klimaticky vhodných oblastech celého světa (např. Kalifornie). V některých oblastech světa se chová invazivně (např. Kanárské ostrovy). V ČR pěstována poprvé již v 17. století na jižní Moravě - Hustopeče. V Čechách se dříve pěstovala hlavně v Českém středohoří a v Polabí.

Roste na lehkých, výhřevných půdách s vyšším obsahem humusu. Vyžaduje dlouhé teplé léto a krátkou zimu bez velkých teplotních výkyvů. Jarní mrazíky nesnese.

 

Rozhledna se nachází na okraji mandloňového sadu asi 300 metrů nad mořem. Je vysoká 17,4 m a vyhlídková plošina je ve výšce 12,6 m, takže ji zvládnou i ti, kteří výšky moc nemusí. 

Rozsáhlé výsadby mandloní v Hustopečích byly umožněny díky velkému množství neobdělávaných a zpustlých pozemků, na kterých po odsunu Němců po druhé světové válce nikdo nehospodařil. V 60. letech minulého století rostlo v této oblasti na 185 ha už zhruba 50 000 stromů mandloní; roční sklizeň činila kolem 250 tun mandlí. Sady patřily olomouckým čokoládovnám. Pěstování mandloní se ale stávalo neekonomickým, a tak se sady postupně zmenšovaly a na konci 80. let zůstaly poslední dva. I ty byly neudržované a zarůstaly náletovými dřevinami. Po roce 2004 získalo sady město Hustopeče, stromy byly ošetřeny, náletové dřeviny odstraněny.

Zdroj: Město Hustopeče, Wikipedie, V. Svobodová

24. 3. : Aktuální zpráva z Novinky.cz:

 

Vítr odfoukl oblíbené Slavnosti mandloní v Hustopečích, do akce museli i hasiči

Pás prudkých přeháněk doprovázených silnými poryvy větru se v sobotu po poledni přehnal jižní Moravou. Do akce tak museli hasiči, kteří napočítali na pět desítek zásahů. V Hustopečích u Brna silný vítr narušil statiku pódia na náměstí v rámci Slavností mandloní. Oblíbenou akci, na kterou míří tradičně tisíce lidí, tak museli pořadatelé ukončit.  

„Přátelé, moc nás to mrzí, ale poryvy větru nám narušily statiku pódia, letošní slavnosti musíme předčasně ukončit. Nechceme nikoho z vás ohrozit. Věříme, že jste si dosud celý den užili a že se bezpečně vrátíte domů,“ napsali pořadatelé na sociální síti Facebook. 

Teploty se v sobotu na jižní Moravě blížily až ke 20° C. Pak ale na Moravu od západu postoupilo pásmo přeháněk a výjimečně i bouřek se silným větrem. Jak varoval Český hydrometeorologický ústav, mohly se v nich vyskytovat nárazy větru o rychlosti kolem 72 kilometrů za hodinu. Nahlédla jsem do Stoletého kalendáře a hele, ono to vychází! 😯

 

Osobně jsem ráda, že jsem tam návštěvu neplánovala, v takovém počasí, kdy na Moravě byl silný vichr a lámal stromy, je mi líto těch lidí, kteří do Hustopečí jeli a těšili se. Škoda... 😳