Možná nebudete vědět, kde je Fryštát, tak pro upřesnění: Fryštát je dnes centrální historickou městskou částí statutárního města Karviná.
Do poloviny 20. století byl Fryštát samostatným okresním městem obývaným převážně německým obyvatelstvem.
Jsou školy, do kterých jste sice nechodili, ale něčím vás zaujmou. Tak je to i s budovou školy v Karviné. Za to může "věžička". Když projíždíte silnicí dále do Karviné - Ráje k Slezské univerzitě nebo k nemocnici, jistě si všimnete "školy s věžičkou" po levé straně silnice. Tak jsem jí označovala i já, až později jsem zjistila, že je to Jiráskova škola. Tak jí říkali pamětníci. Letošní sté výročí přímo vybízí k vzpomínkám a připomenutí pro veřejnost.
Dne 28. července 1920 rozhodla pařížská konference velvyslanců po dvou letech sporů o rozdělení Těšínska mezi Československo a Polsko. O tom jsem už psala ZDE. Fryštát (dnes městská část Karviná-Fryštát) se stal součástí Československé republiky. Do té doby zde existovaly jen školy německé a od roku 1918 i polské, ale nikoliv české.
Mnozí to vnímali jako problém, proto již 26. srpna 1920 zaslali zástupci českých rodičů ve Fryštátě Zemské školní radě v Opavě žádost o zřízení státní menšinové obecné české školy. Žádosti bylo vyhověno s podmínkou, že náklady na činnost školy ponese město Fryštát. Nově vzniklá škola získala tři učebny v budově školy německé. Ve školním roce 1921/1922 zahájila činnost také škola měšťanská. V jedné budově byly umístěny, jak škola německá, polská, tak i česká a vyučování muselo probíhat ve třech směnách. Muselo to být "velmi zajímavé", to si možná ani neumíme představit.
Správní komise města Fryštátu proto rozhodla o stavbě nové budovy pro českou obecnou a měšťanskou školu. Městu se podařilo zakoupit od farního úřadu vhodný pozemek nedaleko nádraží. Přikoupilo ještě potřebné sousední plochy a mohly být zahájeny přípravy ke stavbě. Projekt vypracoval architekt Jan Rubý z Moravské Ostravy. Stavby školní budovy se ujala firma Eugen Fulda z Českého Těšína. Obytný dům a tělocvičnu zadalo město stavební firmě Rudolf Milenovský a František Hamrlík z Orlové. Letos se připomíná 100. výročí, proto je dobré si to připomenout. Ale co mě zaujalo - ta rychlost, s jakou se tehdy stavělo. Aby ne, dnes se školy asi vůbec nestaví, spíše ty, které fungovaly, se ruší. Ano, vidíme všichni, že obchodní řetězce jsou schopny postavit "obchod" během roku, ale školy se stavěly pár let.
Stavební práce fryštátské školy byly zahájeny 6. března 1922, za půl roku 16. září 1922 byla stavba předána k užívání městu 👍. Stavební náklady činily 4 535 825 Kč 02 h. Vnitřní zařízení bylo pořízeno v hodnotě 451 437 Kč 20 h. To jen pro možnost srovnání s dnešními náklady staveb.
Školní areál tvořila vlastní dvoupatrová školní budova s vyhlídkovou věží, tělocvična a obytná budova. Právě ta vyhlídková věž se stala "poznávacím znamením" této školy, které se začalo říkat "škola s věžičkou".
Školní areál tvořila vlastní dvoupatrová školní budova s vyhlídkovou věží, tělocvična a obytná budova. Právě ta vyhlídková věž se stala "poznávacím znamením" této školy, které se začalo říkat "škola s věžičkou".
Ve školní budově bylo umístěno 6 tříd školy obecné, 4 třídy školy měšťanské, 2 byty pro školníky, místnost pro mateřskou školku, odborné učebny, dílny
a kabinety. Kromě mateřské, obecné a měšťanské školy byly zřízeny také živnostenská pokračovací škola, hospodyňská škola, konaly se zde různé večerní kurzy. V budově tělocvičny se nacházel prostorný sál s jevištěm a také kancelář pro poradnu matek. V obytné budově měli své byty správce obecné školy, ředitel měšťanské školy a 5 svobodných učitelů. Snad budete souhlasit, že na rok 1922 byla škola překvapivě skvěle vybavena.
a kabinety. Kromě mateřské, obecné a měšťanské školy byly zřízeny také živnostenská pokračovací škola, hospodyňská škola, konaly se zde různé večerní kurzy. V budově tělocvičny se nacházel prostorný sál s jevištěm a také kancelář pro poradnu matek. V obytné budově měli své byty správce obecné školy, ředitel měšťanské školy a 5 svobodných učitelů. Snad budete souhlasit, že na rok 1922 byla škola překvapivě skvěle vybavena.
Prvním správcem obecné školy byl Kamil Krčmář, který byl od roku 1923 také starostou města. Po jeho smrti v roce 1935 převzal správu školy Methoděj Kohn a od 1. července 1936 František Čurda. Ředitelem měšťanské školy byl po celou dobu 1. republiky Slavoj J. Sousedík. První školní rok v nové budově 1922/23 navštěvovalo školu 195 žáků obecné školy a 66 měšťanské školy. O deset let později, ve školním roce 1932/33, to již bylo 258 žáků obecné školy a 303 měšťanské školy.
V roce 1926 získala měšťanská škola čestný název Menšinová škola měšťanská Aloise Jiráska a to u příležitosti 75. narozenin spisovatele.
V době 2. světové války bylo v budově umístěno vojsko a policie. Německá armáda po sobě zanechala budovu značně zpustošenou. Okna byla rozbitá, chyběl nábytek, knihy i pomůcky. Ihned po válce byla budova částečně zrekonstruována a pořízeno nové vybavení.
Zápis do fryštátských škol proběhl 8. a 9. června 1945. Přihlásilo se celkem 376 dětí. První poválečný školní rok byl ukončen 19. července 1945. V září 1945 již začal první řádný školní rok. V budově byla umístěna 1. obecná škola a Měšťanská škola Aloise Jiráska.
Od konce války slouží budova školním účelům až do současnosti nepřetržitě. Jen se mění názvy a typy škol. Do roku 1948 to byly obecná a měšťanská škola, pak národní a měšťanská škola, od roku 1953 osmiletá střední škola. K 1. září 1954 se zde z Karviné-Dolů přestěhovala také jedenáctiletá střední škola.
V době 2. světové války bylo v budově umístěno vojsko a policie. Německá armáda po sobě zanechala budovu značně zpustošenou. Okna byla rozbitá, chyběl nábytek, knihy i pomůcky. Ihned po válce byla budova částečně zrekonstruována a pořízeno nové vybavení.
Zápis do fryštátských škol proběhl 8. a 9. června 1945. Přihlásilo se celkem 376 dětí. První poválečný školní rok byl ukončen 19. července 1945. V září 1945 již začal první řádný školní rok. V budově byla umístěna 1. obecná škola a Měšťanská škola Aloise Jiráska.
Od konce války slouží budova školním účelům až do současnosti nepřetržitě. Jen se mění názvy a typy škol. Do roku 1948 to byly obecná a měšťanská škola, pak národní a měšťanská škola, od roku 1953 osmiletá střední škola. K 1. září 1954 se zde z Karviné-Dolů přestěhovala také jedenáctiletá střední škola.
V roce 1960 byl zaveden nový výchovně vzdělávací systém a vznikají základní devítileté a střední všeobecně vzdělávací školy.
Od 1. září 1965 sloužila budova již jen střední všeobecně vzdělávací škole. Ta se k 1. září 1969 přestěhovala jinam a v budově pak sídlila až do roku 1983 základní škola se slovenským jazykem vyučovacím. Od školního roku 1983/84 je zde umístěna zvláštní škola. V roce 2000 proběhla celková rekonstrukce budovy.
Od 1. září 1965 sloužila budova již jen střední všeobecně vzdělávací škole. Ta se k 1. září 1969 přestěhovala jinam a v budově pak sídlila až do roku 1983 základní škola se slovenským jazykem vyučovacím. Od školního roku 1983/84 je zde umístěna zvláštní škola. V roce 2000 proběhla celková rekonstrukce budovy.
Sté výročí otevření školy si budou nejen žáci a zaměstnanci školy, ale také rodiče a široká veřejnost průběžně připomínat celý rok. „Oslavy budou provázet sportovní a společenské akce. Od začátku ledna je možné si prohlédnout prezentaci ze života a činnosti naší školy na informačních panelech umístěných před školní budovou. Pro milovníky geocachingu je v okolí školní budovy umístěna tematicky zaměřená „keš“. Proutěné sochy připomínající jubileum zhotovil známý karvinský umělec Bogdan Kornas,“ uvedla ředitelka školy Mgr. Marcela Jagošová.
V rámci oslav a připomínky výročí školy proběhne na jaře v pořadí osmý ročník karvinské Abilympiády, soutěžní přehlídky manuálních dovedností žáků se zdravotním postižením. A před letními prázdninami se uskuteční tradiční sportovní mítink pro děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami Statečná srdce.
Dokonce bude návštěvníkům zcela výjimečně umožněno vystoupat až do věžičky školy a prohlédnout si Karvinou z ptačí perspektivy. Pohledy na město z věžičky:
Z věžičky školy dohlédnete až na vrcholky Beskyd.
Oslavy vyvrcholí v prosinci slavnostní akademií v tělocvičně školy.
Do dalšího století trvání přeji této škole hodně spokojených žáků i učitelů, dobré podmínky pro všechny a mnoho úspěchů. 🎉 🌸
Zdroj: archives.cz, J. Hanzel, Karvinský zpravodaj
To je tedy opravdu zajímavé, že se na začátku vyučovalo ve třech jazycích! Také si nedovedu to, jak takto výuka probíhala, dost dobře představit. Výhled ze školní věžičky je vážně nádherný!
OdpovědětVymazatPodstata toho trojjazyčného vyučování byla v tom, že Fryštát tehdy moc český nebyl, ale po sedmidenní válce s Polskem byla tato oblast součástí ČSR a tak byla vůle českou školu rychle vybudovat. Ta věžička je i dnes velmi zajímavá a tím se Jiráskova škola odlišuje od jiných škol. ☺
VymazatMám takový pocit, že jsem tu budovu školy s věžičkou ani nezaregistrovala. Musím si dát pozor a při vyjížďce do Karviné být pozornější. Škola byla opravdu v rekordním čase postavená.
OdpovědětVymazatMožná je to, Marti, tím, že jsi byla na místě spolujezdce a pozorovala spíše Prior a tu pravou stranu. Když přijíždíš od Havířova, je to po levé straně, prostě u Prioru otoč hlavu nalevo a tu výrazně oranžovou budovu (je nahoře na fotu) nemůžeš přehlédnout. Není to těsně u silnice, ale je to dobře vidět. ☺
VymazatKrásná budova! Oslavy si určitě zaslouží.
OdpovědětVymazatHaničko, měj příjemný den. Helena
Souhlasím, Helenko, na to, že škola byla postavena před 100 lety, navíc za půl roku, byla velmi vybavená a tolik služebních bytů v budově školy není samozřejmost. Samozřejmě, tehdy lidé byli ve svých požadavcích na bydlení skromnější než dnes.
VymazatDěkuji a přeji úspěšný pátek. ☺
No vida, jak tehdy fungovala "asimilace". Já jsem měl na 14 dnů výled na Karvinou z lázní Darkov a vůbec se mi to panoráma nelíbilo. A těch nových školních vzdělávacích programů už bylo - jenže školství je těžko reformovatelné.
OdpovědětVymazatNevím, jaké panorama jsi viděl, ale i v Karviné se dají najít pěkná místa. Jen to chtít vidět. A školství? Myslím, že se dá hodnotit podle úrovně studentů, jak se pak uplatnili, také v cizině a myslím, že české školství z toho nevychází nejhůře. Jen posledních asi 20 let to jde dolů, snižují se nároky, mění se ministři a navíc, ti většinou ani neučili, tak když sami nemají praxi... Prostě nové koště dobře mete a to, co bylo "přede mnou" musí být jinak, ale to přece vidíme i v jiných resortech, ne?
Vymazat