Těrlicko - kostel na Kostelci, vzácná těrlická madona a pověst o černé kněžně

 

Dnes vám představím Těrlicko. Ovšem nevím, jestli ten název znáte... Ano, ve Slezsku nebo v Moravskoslezském kraji to známe, ale hlavně v souvislosti s přehradou, která část původního Těrlicka zatopila. V dnešním článku se bude orientovat hlavně Fukčárinka - vím, že do Těrlicka jezdí.

Těrlicko  je jednou z nejstarších doložených obcí v Těšínském Slezsku. První zmínka je k roku 1229. Rozkládá se na řece Stonávce mezi městy Havířov a Český Těšín v Moravskoslezském kraji.  A proč má takový název, asi neuhodnete. Původ názvu obce Těrlicko je pravděpodobně odvozen od slova „cierlice“, což bylo nářadí, které se používalo k česání lnu. Viděla jsem to jednou v opavském muzeu. Tím je jasné, čím se tady lidé zabývali. Podle jiného výkladu je obec pojmenována podle řeky Stonávky, na které obec leží - řeka byla v 15. století údajně nazývána Cierla, Cierlava. Znak obce:

 

 

Krajina nad přehradou je členitá, samozřejmě přehrada je v údolí, ale na vrchu Kostelec v obci Těrlicko v blízkosti hlavní cesty vedoucí od Havířova do Českého Těšína stojí kostel sv. Vavřince.

  

Tam ho nelze přehlédnout. Vedle menších pahorků se z kotliny mezi Stanislavicemi, Těrlickem a Albrechticemi zvedá táhlý vrch, na jehož vrcholu stojí nápadný kostel známého poutního místa Kostelce. 

  

V neděli po sv. Vavřinci se sem každoročně scházely davy lidí, aby si připomněli památku na dobrou těšínskou “černou kněžnu” zjevující se podle pověsti v propadlisku za oltářem. Vzpomínali také dřevěný kostelík na Babí hoře u Hradiště (to je nejvyšší vrch v oblasti) i na starou předpověď, podle které se jednou vrch s kostelem i se všemi poutníky propadne.
Kostel byl postaven během let 1889-1891 stavitelem Johnischem z Těšína a byla do něj přenesena část cenného barokního inventáře z kostela sv. Trojice, který byl v roce 1962 zbořen z důvodu stavby Těrlické přehrady. 

  

Z původního invetáře kostela byl nejpozoruhodnější obraz sv. Vavřince z roku 1659. Nejvýznamnější dochovanou památkou byla gotická dřevořezba sv. Rodiny připisována významnému slezskému umělci a vratislavskému mistrovi Jacobovi Beinhartovi ( kol.1460-kol.1525), která je dnes uložena v Arcidiecézním muzeu v Katovicích.

To, že kostel stojí na Kostelci, má jistě své vysvětlení. Na kopci Kostelec stála totiž již v 11. stol. pohanská svatyně, která byla ve 13. století přeměněna na křesťanský kostel.

Okolo Kostelce v roce 1683 táhla vojska polského krále Jana Sobieského na pomoc obléhané Vídni. Toho asi znáte, to byl ten, jehož vojska sehrála významnou úlohu, když turecká vojska obléhala Vídeň a právě Sobieski, jak mu říkají Poláci, zasáhl a "měli to v kapse" 👍. Jan III. Sobieski

O Kostelci se vypráví několik krásných pověstí. První se váže k těšínské " černé kněžně ", která se má zjevovat v propadlišti za oltářem. Její poslední přání na smrtelné posteli bylo, aby po smrti byla položena do prosté rakve na selský vůz, který měly táhnout čtyři páry černých volů. Tam, kde se povoz poprvé zastaví, mělo být místo jejího posledního odpočinku. Selský vůz tažený čtyřmi černými voly zastavil až na kopci Kostelec. Tady se otevřela zem, povoz do ní vjel, a země se opět zavřela. Na tom místě lidé postavili kostel. 

Podle jiné pověsti vede z hradu v Polském Těšíně tajná chodba pod řekou, která vyúsťuje až v Kostelci (7km). Kostel měl být postaven proto, aby ukryl východ z podzemní chodby ( zajímavý nález byl učiněn před 20(?) lety, kdy nedaleko kostela se propadla zemina do neznámé chodby). V Kostelci měl sedlák Tyroň, který se vracel z Těšína domů, slyšet zvonění a táhlý vážný zpěv. Při lese hořely dva jasné ohně a stál nízký bíle pokrytý oltář. Před oltářem klečeli švédští vojáci a promlouval k nim kněz. Říká se, že za bouřlivých a tmavých nocí vstává z hrobu švédský vojín a rozezvoní zvony ve zvoničce v nedalekých Stanislavicích. Vzdává tím památku všem padlým Švédům pochovaným v okolí za třicetileté války. 

Vraťme se však ke kostelu. Farnost v Těrlicku byla zřízena pravděpodobně již ve 14. století,  což je už dlouhá historie. Obec sice v seznamu svatopeterského halíře z roku 1447 nefiguruje, zachovala se však listina, která řeší stížnost těrlického faráře o odškodnění za ušlé desátky z let 1444 – 1446, kde je výslovně uvedeno, že farnost v Těrlicku již trvá od nepaměti. Kostel byl zbudován ze dřeva. Nějak takhle vypadal:

V době reformace byl v rukou protestantů, kterým byl dne 24. 3. 1654 odebrán. V letech 1769 – 1772 byl na jeho místě postaven krásný kostel zděný, zasvěcený Nejsvětější Trojici. 

Byl vystavěn v barokním stylu. Kapacita kostela pro 400 lidí svědčila o tom, že víra zde měla  hluboko zapuštěné kořeny. Po 190 letech své existence (30. 5. 1962) byl kostel zdemolován odstřelem, aby uvolnil místo pro vodní nádrž na řece Stonávce. 

Takže kostel zmizel, podobně jak to znají lidé i na jiných místech - buď kvůli přehradě nebo kvůli těžbě uhlí. Po likvidaci původního farního kostela sv. Trojice se stává kostel sv. Vavřince farním kostelem. Je zde také přenesena část cenného barokního inventáře ze zatopeného kostela. Jsou to zejména kvalitní barokní malby sv. Trojice a ukřižování Krista a řada plastik z pol. 18. století. Z původního inventáře je nejpozoruhodnější votivní obraz sv. Vavřince z roku 1659.

A teď těrlická "bomba"

Ve výše uvedeném kostele na Kostelci byl uctíván obraz Panny Marie s Ježíškem. Původně  se soudilo, že pochází ze 17. století. Malba totiž byla z velké části překryta mladšími doplňky – textilní výšivkou a papírovými a kovovými aplikacemi, na obraze byly také zavěšeny drobné votivní dary. Vzhledem ke špatnému technickému stavu měly být obraz i aplikace restaurovány. Po sejmutí aplikací však bylo zřejmé několikeré přemalování obrazu. Podrobný restaurátorský průzkum posléze prokázal, že se na dřevěné desce pod přemalbami dochovala souvislá vrstva vysoce kvalitní pozdně gotické temperové malby z doby kolem roku 1500, kterou lze považovat za dílo z okruhu vratislavského malíře a řezbáře Jakoba Beinharta. (zdroj uop Ostrava)

Obraz po sejmutí přemaleb a vytmelení:

Více o Těrlické madoně ZDE

Na závěr mám bonbónek pro čtenáře, kteří mají rádi pověsti. Klikněte: Pověst o černé kněžně

Zdroj: Wikipedie, Turistika, P. Šenk, stránky obce Těrlicko, Dějiny Těšínska, Farnost Těrlicko