Jaké vybrat nitě a jehly do šicího stroje?

 

Představení druhů a typů jehel a nití. Podle čeho volit jehlu na šití ve vašem stroji a kdy je čas ji vyměnit. Jakými nitěmi šít které materiály? Video vhodné pro začátečníky i pokročilejší švadlenky.

Základní, co nás bude zajímat je, z čeho je nit vyrobena, jaký je návin (značí se v metrech) a jaká je síla niti (většinou se značí hodnotou No. nebo Nr.). Dále je na niti číslo nebo kód barvy, což je důležité, pokud chcete třeba v e-shopu koupit stejný odstín niti a nebo máte vzorník a objednáváte s jeho pomocí. Více si označení vysvětlíme v článku.

Materiálové složení

Nitě se liší na prvním místě svým složením. Nejuniverzálnější a nejpoužívanější jsou ty polyesterové. Na plenky nebo softshell nezbytné, protože bavlněné nitě mohou táhnout vlhkost. Proto, když si nejste jisti složením (máte třeba nějakou historickou špulku, kde to není napsáno), tak raději šijte nití, kde si 100% jisti složením jste.

Polyesterové nitě jsou univerzální a nenasákají vlhkost, jsou podle mého názoru taky odolnější při oděru (bavlněné nitě máme často brzy vydřené), nicméně jejich velká nevýhoda je, že nejsou určeny vystavování vyšším teplotám. Proto se nehodí na šití látek, které je třeba žehlit na nejvyšší stupeň (len, konopí, bavlněné plátno, některé druhy kepru nebo rifloviny). Na ty jsou lepší nitě bavlněné. I u polyesterových nití jsou ale rozdíly a některé moderní kvalitní nitě odolají vyšším teplotám žehlení více než jiné. Je třeba si tu vaši oblíbenou nit před prvním žehlením vyzkoušet.

Bavlněné nitě lze sehnat v různé kvalitě s různými certifikáty – Ekotex, atest pro děti do 3 let a nebo nitě z biobavlny.

Kromě těchto nití se vyrábí též nitě lněné, hedvábné, polyamidové, nylonové, kovové, teflonové a další…

Síla niti

Nitě se prodávají různě silné. Číslování nití je trochu alchymie a nitě se číslují dvěma základními způsoby (přímé a nepřímé číslování, neboli metrické, které udává hodnotu nitě v metrech, a systém Ttex, který naopak udává hmotnost nitě).

Musíte tedy vždy srovnávat stejný typ niti a stejný typ číslování.

Přímé (metrické) číslování se uvádí hodnotou No. / Nr. a nějakým číslem (typicky 30, 40, 60, 80, 100, 120). Čím nižší číslo síly niti (např. 30, 40…), tím je nit silnější (tlustější), čím vyšší číslo síly niti (např. 120) tím je nit tenčí. Když byste ale srovnali sílu třeba 40 u niti Sabaflex a Belfil S, tak ta “tloušťka” není stejná u různých typů niti! Hodnota čísla u metrického číslování udává počet metrů dané nitě, který se vejde do 1 kg hmotnosti. Čím tenčí nit je, tím více metrů jí máme, protože je na jednotku délky nit lehčí:-) Takže čím vyšší číslo, tím tenčí nit!

Číslování přízí nepřímé (systém Ttex) udává hmotnost nitě o délce 1000 m (tzn. že např. 25 tex znamená, že nit délky 1000 m má hmotnost 25 g). Čím vyšší číslo niti v hodnotě tex, tím silnější nit. 

(Poznámka: 
Ttex = mezinárodně používaný přímý desetinný měrný systém pro vyjádření jemnosti (délkové hmotnosti) textilií (vláken, nití, přízí, kabelů, pramenů, kabílků, pásků aj.). Označuje se v jednotkách tex, což je hmotnost nití nebo jiných délkových textilií v gramech při délce 1000 metrů (1tex = 1g/1000 m) a v dekadických násobcích a podílech. Vedle jednotky tex se používá následujících násobků a podílů: ktex (kilotex), dtex (decitex), mtex (militex). U nás byla soustava tex zavedena 1. 1. 1976.)

Navlečení horní nitě do šicího stroje

Když začínáme šít na stroji, musíme mít vrchní i spodní nit. Video vám ukáže: 

- Jak navinout nit na cívku. 

- Jak navléci nit do stroje. 

- Jak vytáhnout spodní nit nad stehovou desku. 

- Jak utáhnout napětí spodní nitě. 

- Kdy a proč povolit napětí horní nitě. 

- Kdy a proč napětí horní nitě naopak utáhnout. 

- Jak poznat, že je steh správně nastavený pro šití.

Navlečení vrchní nitě u stroje Lucznik:

Na novějších strojích je nákres, jak vést horní nit. Stroje různých značek se mohou maličko odlišovat, ale v podstatě je to stejné:

Rozklikněte si obrázky na větší velikost!

Bernina:

Pfaff:

Srozumitelné video:

zdroj: YouTube, internet 

Začínáme se šitím - Co si pořídit do začátku

 

 

Video je určeno všem začínajícím švadlenkám. Šicí stroj je základ, ale ve videu se dozvíte, co všechno je nutné si do začátku pořídit :-).

Na konci se doporučuje kurs šití, pokud jen neopravujete nebo neupravujete oděvy. Chcete-li si oblečení ušít, kurs šití je řešením - sama jsem jich absolvovala asi deset. Pokud v kursu trefíte na šikovnou lektorku - švadlenu, je vyhráno. Musíte už ovšem umět ovládat šicí stroj. Mýlí se ten, kdo si myslí, že v kursu šití se mu budou individuálně věnovat a budou ho učit "fígle", které jsou v této rubrice. Tam na to není čas.

ZÁKLADNÍ VÝBAVA: 

1. ŠICÍ STROJ. Při koupi stroje, pokud máte možnost, jděte raději tam, kde vám ho představí a předvedou prakticky. Výběru stroje byl už věnován článek. 

2. OSVĚTLENÍ. Nejlepší je šít na denním světle. Novější typy strojů mají zabudované osvětlení, ale přenosnou lampičkou se nic nezkazí, večer ji používám.

3. STŮL - na umístění stroje při šití, pokud nemáte skříňkový. Osobně mám na šití  jednoduchý (a levný) psací stůl:

Rozhodně se mi neosvědčilo šít na kuchyňském stole nebo na konferáku (je nízký a člověk se hrbí). Psací stůl má hloubku jen 50 cm, nezabere moc místa a v době, když nešiji, je tam  notebook. V šuplíku mám šicí potřeby, dole je tiskárna. Větší látka se na něm stříhat nedá.

4. NITĚ. Pozor na výběr nití! Většina strojů je na kvalitu nití háklivá. Ty se pak trhají nebo se rozladí napětí nitě. Základem je bílá a černá nit. Číslo nitě, např. 120, určuje "tloušťku" nitě. S tím souvisí i volba jehly, např. 70, 75, 80 max. Polyesterové nitě jsou pevnější, lze s nimi šít prakticky všechno, ale pozor při žehlení. Nesnesou vysoké teploty - stehy se časem potrhají. Bavlněné nitě jsou vhodné na bavlnu, len, jinak na ostatní materiály používejte polyesterové. Pro stehování se používá  tzv. stehovka:

5. CÍVKY. Plastové nebo kovové, záleží na vás. Ale pozor na výšku cívky. Každý stroj to nemá stejné. Čím více budete šít, tím více cívek budete potřebovat podle barev nití, nejde stále namotávat další barvy, sama jich mám asi 20.

 

Praktická je i kazeta na šicí potřeby.

6. NÁVOD K ŠICÍMU STROJI NEBO KNIHA O ŠITÍ. Je to základ - součást výbavy stroje, ale nejlepší jsou praktické ukázky nebo videa. 

7. ŠPENDLÍKY. Doporučuji dlouhé a ostré se skleněnou barevnou hlavičkou. Ty totiž tolerují i přežehlení, případně i kolmé přešití. Hlavně ne tupé nebo silné špendlíky. Ty pak proděraví nebo i poškodí látku, je to vidět.

8. JEHELNÍČEK, MAGNETICKÁ MISKA.

   

Je to praktické, nebo aspoň magnetka. 

9. PÁRÁČEK. Bývá ve výbavě ke každému šicímu stroji, využije se k proříznutí knoflíkových dírek, ale stejnou službu udělají i párací nůžky. 

10. NŮŽKY. Tohle je opravdu investice, která se vyplatí a urychlí práci. Osobně doporučuji nůžky KAI - ty velké na látky.

      

 

 

 

Jsou i nůžky entlovací 

(já entluji na stroji), pak jedny střední (15 cm) a jedny malé (asi 11 cm). S nůžkami na šití, resp. na látku, se zásadně stříhá jen látka. 

11. PRAVÍTKA. Záleží na tom, co chcete šít. Krejčovské pravítko na snímku je potřebné pro úpravu délky sukně nebo šatů, pro konstrukci střihu je také využijete.

12. KREJČOVSKÝ METR. Hlavně nevytahaný, přesný. Švadlena se bez metru neobejde.

 

13. KŘÍDA. Klasická křída je nezbytnost.

I když se láme, každý odlomek jde použít do posledního kousku. Dobré jsou i  vypratelné fixy (nutno vyzkoušet). Lze značit  i obyčejnou tužkou... 

14. JEHLY. Singer má svoje speciální, ale jinak nejlepší jsou Schmetz.

Je jich více druhů různé tlouštky. Záleží na tom, co se šije, např. jehly na úplety nebo na džíny. Jinak se jehly lámou, ohýbají, a to pak hodně odrazuje od dalšího vytažení stroje. Je potřebné mít pár jehel do stroje v zásobě.

15. CHUŤ A VÝDRŽ. Chce to čas a také odvahu střihnout do látky - odvážnému štěstí přeje 😉.

zdroj: YouTube, Svět podle LU, internet 

Jak na správné napětí horní i spodní nitě u šicího stroje

Když se při šití smyčkuje vrchní nebo spodní nit, kolikrát jsou to nervy. To mi snad potvrdí každá švadlena. Může za to nesprávné seřízení napětí horní i spodní nitě u šicího stroje. 

Při zakoupení šicího stroje by měl být přiložen v krabici český návod. V návodu naleznete užitečné informace a je dobré si ho pozorně přečíst už před tím, než začnete šít. Každý šicí stroj se totiž něčím liší a obsluha nemusí být stejná jako u jiného šicího stroje, který znáte. Pokud návod z nějakých příčin nemáte, dá se najít na internetu.
Různé materiály, druhy i síly nití vyžadují nastavení odlišného napětí. Vždy, když se chystáte něco šít, musíte kvalitu stehů odzkoušet na vzorečku vybrané látky (i s použitím vybraných nití) a nastavení napětí případně seřídit. 

Když se při šití smyčkuje nit, chyba nemusí být v šicím stroji, ale jen v chybně seřízeném napětí horní či spodní nitě.

Tady je rychlý návod:

1. Chci šít, vezmu si zbytek látky a vyberu vhodné nitě.
2. Nacívkovanou nit vložím do pouzdra a zkusím napětí spodní nitě.
3. Navléknu si nit a odšiji rovnosteh a klikatý nebo overlockový steh.
4. Když je výsledek dobrý, přistoupím k samotnému šití. Když ne, přistoupím k bodu 5.
5. Doladím napětí horní nitě voličem napětí.

Jak správně seřídit horní nit

Šicí stroj mívá už z výroby napětí nití ideálně nastavené, obvykle bývá horní napětí nastaveno na voliči na č. 4 (při tomto nastavení se počítá se standardními sílami nití i materiálu). Změna napětí horní niti je docela častým úkonem k dosažení dokonalého stehu při šití silnějších nebo naopak příliš tenkých materiálů. Před samotným šitím se doporučuje zkusit šít na kousku použité látky a napětí nití případně seřídit. Pokud se při šití tvoří smyčky na horní straně švu, znamená to, že je napětí horní nitě příliš velké (musíte na ovladači napětí horní nitě zvolit nižší číslo). Když se naopak smyčky dělají na spodní straně šité látky, je napětí horní nitě příliš malé (musíte na ovladači napětí horní nitě zvolit vyšší číslo).

Správné napětí nití vypadá takto:

TIP: Navlékněte do stroje odlišnou barvu horní a spodní nitě – provázání bude lépe vidět.
Horní i spodní nit mají být provázány stejně, případně horní nit může být provázána o něco víc do spodní části vrstev látky (např. u šití knoflíkové dírky je to vysloveně žádoucí). Tato horní část je lícová.

---

Jak správně seřídit spodní nit

Napětí spodní niti se běžně nemění, ale pokud je to potřeba, tady je návod.  Správné napětí spodní nitě by mělo být nastaveno už z výroby. Ve většině návodů regulaci napětí spodní nitě ani nenajdete. Podle typu chapače vašeho stroje jsou jen dvě možnosti, jak to udělat.

1.    Stroje s vertikálním uložením cívky - to znamená:
- stroje s kyvným CB chapačem (např. šicí stroj Lucznik 512 Paulina nebo Lucznik 555 Laura)

- stroje s vertikálním rotačním průmyslovým chapačem Pfaff Select 3.2 a Pfaff Select 4.2.

U těchto strojů poznáte správné napětí spodní nitě tak, že vložíte cívku do cívkového pouzdra a nit správně provlečete. Pak uchopíte konec nitě (podobně jako u joja) a cívkové pouzdro spustíte dolů. Nit by se měla „vysunout“ v délce asi 10 cm, respektive cívkové pouzdro by mělo po niti mírně sklouznout dolů. Podle toho, jestli se nit nadměrně z cívkového pouzdra odmotává nebo naopak jde těžko potáhnout, musíme napětí spodní niti regulovat. U těchto strojů zmenšujeme nebo zvětšujeme napětí spodní nitě pomocí malého šroubku na cívkovém pouzdře.

Podívejte se také na video:

2. Stroje s horizontálním uložením cívky -  to znamená stroje s horizontálním rotačním chapačem (např. šicí stroj Lucznik 2060 Helena, Lucznik 2070 Malwina, Juki HZL - DX 7, ...)
U těchto strojů zmenšujeme nebo zvětšujeme napětí spodní nitě opět pomocí malého šroubku, který vypadá takto:

a) Ke šroubku je přístup otvorem z čelní strany stroje po odsunutí schránky s příslušenstvím.

b) Když stroj nemá čelní otvor, ke šroubku se dostanete z horní strany po odšroubování stehové desky. (Postupujte podle návodu ke svému šicímu stroji!)

U strojů s rotačním chapačem nelze poznat správné napětí spodní nitě. Musíte se řídit citem, aby tah nitě nebyl ani moc malý ani moc velký.

Upozornění: Buďte při utahování i povolování šroubku opatrní, otáčejte jen o čtvrt až půl otočky - závity šroubku se snadno strhají a je potom nutné zakoupit celé cívkové pouzdro nové.   

zdroj: ráj šití

Automatický navlékač jehly u šicího stroje

 

Nabízí váš šicí stroj funkci automatického navlékání nitě do jehly? Tak to máte vyhráno, ale vést vrchní nit musíte umět. Záleží na zraku, moderní stroje navlékač mají a jistě tuto funkci dříve nebo později oceníte! 

Podívejte se na  videonávod, jak toto zařízení správně používat. Je to snadné, ale je třeba to nacvičit.

Vybrala jsem tři videa, prohlédněte a porovnejte se svým strojem. 

zdroj: YouTube

Navinutí spodní nitě na cívku a navlečení horní nitě

 

Dnešní návod vám předvede, jak správně navinout nit na cívku, kterou budete používat jako spodní nit a jak ji správně vložit do chapače.  

Vybrala jsem více videí - stroje s kyvným i rotačním chapačem, vyberte si podle stroje, který máte doma. Je to dost podobné, jistě máte u svého stroje návod.

 

Jak správně nasadit cívku spodní nitě u rotačního chapače:

 

Vložení spodní nitě u strojů Lada: 

zdroj: YouTube

Krejčovské řemeslo zažilo rozmach za Karla IV.

 

Nedávno jsem v článku představila několik vynálezců šicích strojů, kteří neměli na růžích ustláno, protože krejčí a švadleny měli strach o práci, někde byly stroje ničeny. Jak ale vznikalo oblečení před zavedením šicích strojů? Dnes to může být koníček, ale v minulosti museli lidé šít v ruce veškeré oblečení. Že to byla  velice zdlouhavá práce, o tom není pochyby, ale  my dodnes žasneme nad precizními malými stehy, se kterými se můžeme setkat na dochovaných oděvech.

Druhy oděvů zde někdy představím, ale je jasné, že v  nejstarších dobách si lidé oděvy zhotovovali sami, každý jak uměl. Postupem času se vytvořilo krejčovské řemeslo, jehož služeb mohli využívat už lidé středověku. Rozvíjela se řemesla a bylo třeba více oborů lidské činnosti. Krejčí, latinsky zvaní sartores, jsou poprvé písemně doloženi ve 13. století. Krejčí a švadleny se soustřeďovali zejména ve městech. Kdo si mohl dovolit využít  jejich služby, musel být zámožnější a tak si to mohly dovolit pouze střední a vyšší vrstvy obyvatelstva. Naproti tomu na venkově se oblečení šilo podomácku a stejně tak tomu bylo i u chudších obyvatel města.

Velkého rozmachu se krejčovské řemeslo dočkalo  za vlády Karla IV. (2. pol. 14. století), kdy se konstrukce oděvu značně zkomplikovala, střihy byly propracovanější a vyžadovaly více látky, takže módní kusy se daly doma zhotovit jen těžko. Oděv se řídil gotickou módou a to už chtělo zkušenost a dovednost.  Krejčím ale v lucemburském období začali konkurovat suknáři, kteří prodávali sukno, a v té době bylo i dost sporů o monopol na výrobu oděvů. Velkým konkurentem pro krejčovské řemeslo  byli vetešníci. Ti vykupovali staré šaty, opravovali je či přešívali a potom prodávali dál. Něco jako recyklace nebo second hand ve středověku.

Jak lidí ve městech přibývalo, nemůžeme se divit,  že v letech 1344–1353 bylo na Starém Městě pražském mezi měšťany usazeno 42 krejčích a v průběhu let 1354–1393 pak do tohoto stavu přijali dokonce 92 nových krejčích.

Krejčí se dále rozlišovali podle různých specializací. Patřili sem krejčí kalhot, latinsky nazývaní sartor caligarum, caligatores, dále pak kabátníci známí jako joppatoxas či jopulatores, nebo kytléři a pláštníci, kterým se říkalo palliatores. 

Církevní odění potom šili ornátníci. Krejčí ale nezhotovovali pouze mužské a ženské oděvy, ale také ubrusy, povlečení a další textilní předměty, které byly v domácnosti potřeba.

Čím šili a stříhali?

Nitě, kterými krejčí sešívali jednotlivé kusy oděvu, musely být zpracovány s větší precizností než ty, které se užívaly ke tkaní. Při samotném šití totiž hrozilo v případě jejich nestejné šířky, že se provlékáním očka jehly snáze ošoupou a následně přetrhnou.  Nejčastěji se užívalo lněných nití (pěstování lnu bylo rozšířeno) pro jejich pevnost a snadnou dostupnost, chudší obyvatelé ale k šití vlněných oděvů užívali i nitě ze stejného materiálu. Hedvábné oděvy se sešívaly hedvábnými nitěmi, ale to bylo drahé a dovolit si to mohli jen majetní.

K šití se užívaly jehly podobného tvaru jako dnes. Byly zhotovené ze železa, ale i mosazi, ve starších dobách se potom používaly jehly kostěné. 

Dalším důležitým nástrojem každého ševce byly nůžky. Nejstarším typem byly pérové nůžky, které ale ve středověku nahradily kloubové nůžky, které byly konstrukčně podobné těm dnešním. Stříhání pak bylo prováděno pohybem ramen s oky a čepelemi proti sobě a od sebe. Tyto dvě samostatné železné součásti byly spojeny čepem, nýtem, kloubem nebo stěžejkou čili osičkou nebo pantem. Nůžky mohly mít konce, za které se svíraly prsty uzavřené nebo nedovřené. Pérové nůžky se potom nadále udržely pro střih ovcí, pro postřihování při výrobě sukna a stříhání vlasů a vousů. Po vzniku městských cechů se staly nůžky symbolem krejčovského řemesla. 

 

Středověké pružinové nůžky

Zdroj: 100+1

Šicí stroj a druhy chapačů

 

Pokud šicí stroj vybíráme, je dobré už předem o stroji něco vědět. To ale i v případě, že doma už stroj máme. Co je chapač a jaký pro šicí stroj požadovat? V čem je rozdílný CB (kyvný) chapač oproti rotačnímu chapači? Jaké výhody má mít rotační chapač u šicího stroje oproti CB? Bavíme se tady o domácích šicích strojích.

 

Druhy chapačů

Chapač je zařízení umístěné pod stehovou deskou, kde se tvoří z horní a spodní nitě steh. Je to, obrazně řečeno, srdce stroje. Protože typ chapače je pro mnoho švadlenek při rozhodování o koupi nového stroje zásadní.
Do strojů se montují převážně dva druhy chapačů. Pokud si nejste jisté, který chapač ve svém stroji máte, poznáte to celkem jednoduše. Když vidíte vodorovně ležící cívku pod stehovou deskou, jedná se o chapač horizontální a rotační. Pokud k cívce přistupujete přes nějaká odklápěcí dvířka z přední či boční strany stroje, pak to bude chapač vertikální. Zda je kyvný nebo rotační poznáte podle toho, zda jím lze pouze pohybovat doprava a doleva (kyvný), nebo otáčet dokola (rotační). U každého typu chapače jsem se pokusila přidat video, kde můžete vidět, jak právě ten který typ funguje.

1) Chapač kyvný C/B (vertikální)

 

Tento typ chapače je nejstarší a pro domácí šicí stroje nejběžnější typ. Většina mechanických šicích strojů staršího data i moderních šicích strojů má právě tento chapač. Je umístěný svisle pod stehovou deskou a běžně není vidět. Abyste se k němu dostali, musíte odsunout či odklopit přihrádku šicího stroje, odklopit dvířka, nebo dokonce vytáhnout kryt volného ramene.
Tento typ chapačů je konstrukčně řešen tak, že nerotuje, ale dělá pohyb z leva do prava. Tyto chapače jsou o něco málo hlučnější než chapače rotační a horizontální. Také neumožňují šít vyšší rychlostí a používání většího množství stehů. Další nevýhoda, která je ale podstatná jen pro opravdové profesionály, kteří chtějí využívat široké stehy je možnost nastavení šíře stehu jen do cik caku 5mm. To ale není tak důležité, cik cak do 5mm je standartní.  Jejich výhodou je možnost používání silnější nitě, nejsou náchylné na nastavení vyššího napětí horní nitě na stroji a nejsou tak náchylné na seřizování chapače při častých změnách síli nití.  Šicí stroje s tímto chapačem bychom spíše řadili mezi stroje jednoduché, s dostatečným počtem stehů, které zcela stačí na běžné šití, opravy oděvů, prošívání silnějších materiálů jako montérky, slabá kůže, koženka a bez nároků na stehy speciální. Tyto stroje se dají přirovnat spíše ke strojům, na které byly zvyklé naše maminky a babičky, kde využívaly nižší rychlosti šití a měly pouze zhruba do 15-20 typů stehů. Stroje s CB kyvným chapačem jsou vhodné pro základní šití a pro začátečníky díky své jednoduchosti a menších nároků na obsluhu, jako je čištění a jsou více mechanicky odolné. 

  

Upozornění: Video je chybně označeno, toto je KYVNÝ CHAPAČ

Výhodou těchto chapačů je možnost používat silnější nitě. Nejsou náchylné na nastavení vyššího napětí horní nitě na stroji a nejsou ani náchylné na seřizování chapače při častých změnách síly nití. Tento typ chapačů mají většinou stroje jednoduché, avšak velmi odolné.

Výhodou je také, že cívku spodní nitě vyměníte, i když máte rozešitou práci. Společně s cívkou je třeba při výměně spodní nitě vyjmout i cívkové pouzdro. To lze případně rozebrat a jednoduše vyčistit.

Čištění a mazání kluzného prostoru kyvného chapače:

2) Chapač rotační horizontální

Tento typ chapače má většina elektronických strojů. Už podle názvu je jasné, že je uložen vodorovně se stehovou deskou. Bývá zakryt průhlednou destičkou a jednou z jeho velkých výhod je to, že dobře vidíte, jestli vám náhodou už nedochází spodní niť. Díky své konstrukci umožňuje u strojů použít stehy až do šířky 9 mm. Navíc je velmi tichý a stroje díky němu mohou šít i velkou rychlostí. Vedle desky bývá umístěn ořezový nožík. Pokud má stroj funkci automatického odstřihu, právě tento nožík umožňuje odstřih spodní a horní nitě. Steh vzniká tak, že chapač rotuje okolo cívky se spodní nití, kde se háčkem jedenkrát za oběh (když je jehla v dolní poloze) zahákne do horní nitě a převlékne ji přes cívku se spodní nití. Jehla táhne nit nahoru a chapač do strany.

Pokud máte v rotačním horizontálním chapači kovové cívky, s velkou pravděpodobností se jedná o chapač magnetický, který zabraňuje povyskočení pouzdra. Jeden z nejlepších chapačů má značka Janome, kde tento patentovaný chapač perfektně drží a umožňuje šít bez poruch a zaseknutí nitě.

Rotační chapač při šití rotuje, nekývá se tedy ze strany na stranu jako CB chapač, a je proto méně náchylný k případným vibracím nebo zaseknutí. V případě potřeby se dobře čistí.

Při výměně spodní nitě vytahujete pouze cívku, bez pouzdra. 

Užitečné rady pro začátečníky + kyvný a rotační chapač na videu:

Stejně jako není možné říct, který stroj je nejlepší, není to možné říci ani o chapačích. Každý totiž umí něco jiného a je proto montován do různých typů strojů. Většina z nás si v průběhu své šicí kariéry vyzkouší šití na více strojích (beru to podle sebe), ale pokud se rozhodnete pro koupi nového, musíte se rozhodnout, jaký stroj - chapač zvolíte. Ani s jedním nešlápnete vedle. Pro šití v domácnosti to bohatě stačí.

 

 zdroj: steh za stehem, šicí stroje, YouTube

Šicí stroj má za sebou více než 200 let dlouhou cestu

Šijete? Asi ano, občas je to třeba, i když šití příliš neholdujeme. 

Nedávno jsem zahájila novou rubriku "Šicí stroj" a dnes se podíváme do historie šicích strojů. Jako každý stroj - přístroj má i ten, který možná máte doma, za sebou dlouhou cestu, než se k vám dostal. A těch vynálezců co bylo ! 😯

Lidé se naučili šít už hodně dávno. Vedla je k tomu nutnost. Příkladem je mumie Ötziho, nalezená v roce 1991 v italských Alpách. Byl to lovec oblečen v kůži, jeho oděv i boty byly sešity ručním stehem, velmi pravidelným a pečlivým. Uvedl to Antonín Havelka z Technické univerzity v Liberci. Bezpečně tedy víme, že ruční šití se k výrobě oděvů používalo už ve 4. století před naším letopočtem. 

Původně se šilo například pomocí kůstek s otvorem (kostěná jehla). Další vývoj pak šel poměrně pomalu. Velkým vynálezem byly kovové jehly, které se objevily asi v roce 1370 v Norimberku, ale musíme si uvědomit, že až do poloviny 19. století se všechno šilo v ruce.

To je až neuvěřitelné, když si představíme,  kolik švadlen a krejčích muselo pracovat na uniformách, kabátech a čepicích vojáků milionových armád např. v době napoleonských válek. Nebo na honosných šatech aristokracie a bohatých měšťanů. Nepředstavitelné...

Šicí stroje patří ke strojům, které se za více než 200 let velmi spolehlivě zabydlely nejen v českých domácnostech. Mnoho vynálezců šicích strojů obětovalo nejen své úspory či zdraví, ale často i vztahy s těmi nejbližšími.

Nejstarší popis systému pro šicí stroje pochází přibližně z poloviny 18. století. Vynálezcem tohoto stroje byl Němec Wiesenthal. Šicí stroj od Wiesenthala měl jehlu s ouškem uprostřed a bylo s ním možné ušít steh, který připomínal steh stehovací.

Dalším byl zaznamenán opět Němec Baltasar Krems z Mayen, který žil v Porýní. Ten sestavil přibližně kolem roku 1800 zdařilý šicí stroj, který šil řetízkový steh. Tento šicí stroj měl základní vybavení, které sestávalo z páky řízené jehelnou tyčí, plynulým podáváním látky či dalších zařízení, která jsou důležitými součástmi pro šicí stroje dodnes. Baltasar Krems z Mayen svůj šicí stroj využíval pro sešívání jakobínských čepic a čepic zipfel.

Kremsův šicí stroj však přinesl ještě jednu důležitou novinku. Tím byla Kremsem vynalezená jehla s ouškem ve špičce, která otevřela dveře vynálezu principu pro šicí stroje, které dokázaly šít dvojitým prošívacím stehem. Avšak právě na konci 18. století, kdy se řada vynálezců a krejčích snažila vymyslet princip pro šicí stroje, většina lidí vůbec neměla tušení o těchto konstruktérských zázracích. Tyto první úspěchy, mezi které patří šicí stroje od Wiesenthala i Baltasara Kremse, však patřily spíše mezi mimořádně úspěšné výjimky a většího rozšíření se pravděpodobně nedočkaly, ovšem představovaly důležitý základ pro šicí stroje a pokrok v oděvním průmyslu.

Nejdůležitější vynálezy na sebe však nechaly čekat další dlouhé půlstoletí. Teprve v polovině 19. století se začaly objevovat první vynálezy, které umožnily vznik konstrukce pro moderní šicí stroje. V roce 1855 přišel jeden z takových vynálezů na svět ve Vídni. 

Vídeňský krejčovský mistr Joseph Madersperger vynalezl moderní šicí stroj dnešního typu. Maderspeger použil dvě Kremsovy jehly, díky nimž mohl šít steh podobný dvojitému prošívacímu stehu. Maderspergerův princip pro šicí stroje byl založen na práci se dvěma oddělenými nitěmi. Horní nit vedla přes jehlu a spodní nit procházela člunkem. Těmto úspěchům ale předcházely pokusy dalších konstruktérů pro šicí stroje, mezi které patřil například Francouz Barthélemy Thimonier.

Šicí stroj na kličku, zdroj Wikimedia Commons

Barthélemy Thimonier do roku 1829 vyrobil přibližně 80 šicích strojů. Materiálem pro Thimonierovy šicí stroje se stalo dřevo, ze kterého pocházely díly pro všechny šicí stroje! Zdálo se, že úspěch se jménem šicí stroj je na světě. Avšak tento dojem se záhy ukázal jako tragikomický omyl. Výsledkem Thimonierových úspěchů, kterými obohatil stroje byl strach. Strach z čeho? 

Krejčí se totiž začali strachovat o svou existenci, což pro Thimonierovy šicí stroje bylo velice zlé. Aby zachránili svoje řemeslo, krejčí zlikvidovali jeho šicí stroje, čímž naprosto zruinovali jeho dílnu, ve které šicí stroje vyráběl. Nakonec šlo o život i samotnému Thimonierovi. Nechtěl-li dopadnout podobně jako jeho šicí stroje, musel narychlo uprchnout. Při tomto úprku se mu naštěstí jeden šicí stroj podařilo zachránit. S tímto šicím strojem pak jezdil po Francii a na jarmarcích ho za malou úplatu předváděl jako technický zázrak, nad kterým žasli jeho spoluobčané.

I vynálezy mají své legendy nebo historky. Těžko říct, zda následující je pravdivá, ale týká se našeho tématu: 

Legenda o vynálezu prvního šicího stroje: může za to divoký sen 

Jak byl vynalezen šicí stroj, o tom se vypravuje následující historka:

"Elias Howe, vynálezce šicího stroje, byl synem chudého farmáře, který nemohl na vzdělání svého syna mnoho věnovat. Mladý Howe, od malička chromý, musel si trpce vydělávat na svůj chléb. Zaměstnán byl jako dělník v jedné strojírně a ač se namáhal jak chtěl, nevydělal denně více než 1½ Doll., což naprosto nestačilo na výživu jeho rodiny.

Tu uslyšel jednoho dne poznámku svého zaměstnavatele, že by člověk, který by vynašel stroj na šití, získal mnoho peněz. Od té doby ho myšlenka ta neopustila. Každou volnou chvíli věnoval svému problému. Zejména často pozoroval svoji ženu při šití prádla, kterýmž zaměstnáním rozmnožovala skrovné příjmy domácnosti.

Celý rok pracoval Howe pilně na své myšlence, leč bez výsledku. Ukracoval dobu svého spánku jak mohl, jen aby pro svoji práci získal času. Jedné noci byly vyčerpány jeho síly tak, že ani neudržel nástroje v rukou a bezděčně usnul tvrdým spánkem.

Ve spánku se mu zdálo, že byl chycen králem divochů a odsouzen k smrti, pakli se mu nepodaří během 24 hod. zdokonaliti svůj šicí stroj, aby skutečně šil. Howe se již vzdal veškeré naděje, že by se mu to podařilo, a připravoval se na smrt. Král vyslal po uplynutí lhůty jím určené řadu bojovníků, kteří měli vykonati popravu. Při tom si Howe povšiml, že kopí bojovníků opatřena byla u hrotu otvorem.

Okamžitě mu bleskla hlavou myšlenka na zhotovení podobné jehly pro svůj šicí stroj a rázem viděl odstraněny všechny obtíže svého úkolu. I prosil bojovníky o lhůtu na dokončení svého vynálezu a v tom se probudil.

Byly 4 hod. ráno. Howe vyskočil neoblečen z lůžka a spěchal do své dílny. V devět hodin dopoledne měl již první jehlu opatřenou ouškem těsně nad špičkou, a jedině tato forma jehly se ukázala upotřebitelnou pro stroj, který měl nápodobit šití lidskou rukou. Ostatní konstrukce mechanismu šicího stroje byla mu již hračkou.

Tak byl vynalezen šicí stroj. Náhoda dala Howeovi do ruky tajemství, z něhož dodnes čerpají milliony lidí svoji obživu."

Původní zdroj historického článku:

Epocha 1910, autor V. L. 

Zdroj: internet

Jak vybrat šicí stroj, se kterým si budete rozumět - nová rubrika

Na blogu budu mít rubriku, která se zabývá šitím. Možná to bude pro někoho užitečné. Začneme výběrem vhodného šicího stroje.

Mnohé/mnozí, (protože šijí i muži), už šicí stroj mají, někdo si však chce pořídit nový stroj. Je to investice a další věc do domácnosti, proto je třeba nejdříve promyslet, co vlastně chci. 

Víte, že chcete šicí stroj, ale nekupujte ho zbrkle. Máte v hlavě plány a nápady, co krásného vytvoříte pro sebe, své ratolesti, co opravíte nebo dokonce budete šít na prodej. Někdo si řekne, že dnes se šít moc nevyplatí, všechno dostaneme koupit. Ale co třeba úprava oděvů (zkrácení nohavic, sukně, výměna zipu, vyšití dírek  apod.) nebo ušití záclon, závěsů a potřebných věcí do domácnosti? Loni jsme houfně šily roušky a na mnoha blozích jsem viděla, jak jsou naše ženy šikovné a kolik pěkných výrobků našily. 

Jak si ale v záplavě modelů vybrat ten správný, který splní všechno, co od něj očekáváte? Někdo začíná šít na staré elektrické mašině po mamince nebo babičce. Někde jsou ještě staré šlapací mašiny - a po desetiletích "šlapou" pořád! A řeknu vám, že mám se starými stroji zkušenost a rozhodně ne špatnou! Dříve byly výrobky kvalitní a vydržely dlouho, celá desetiletí. Máte-li možnost, zkuste oslovit v okolí známého, který šije a rád vám ukáže svůj stroj, co na něm dělá a co to umí. Lépe tak získáte představu, co byste chtěli od toho svého.

"Chci si sem-tam něco ušít, přešít, opravit"

Stejně jako vybíráte domácí spotřebiče do kuchyně nebo do dílny, vybíráte i dobrý šicí stroj. Chcete praktický funkční stroj, který dělá, co má a jak má a nejlépe za výhodnou cenu? Mechanický šicí stroj  bude pro vás dobrou volbou. Je to prostě jednoduchá mašina, která se dá lehce seřídit a v případě potřeby opravit. Jen prosím, nesvěřujte stroj kdekomu, chce to opravdu odborníka! 

Kdo není kamarád s displejem a nechybí mu větší množství ozdobných stehů, rád si zvolí tuto klasiku v moderním odlehčeném provedení. Na občasné zašití triček, zkrácení nebo opravu kalhot a výrobu základních kusů oblečení budou bohatě stačit. Po pravdě, já na takovém stroji toho ušila hodně, dokonce i kabát nebo bundy.

Lákavá bývá hlavně cenovka. Nehleďte ale pouze na ni. Podezřele nízká cena sice někoho naláká, ale většinou jde ruku v ruce s podezřelou kvalitou. Nákup levných strojů v obchodních řetězcích určitě nedoporučuji. Jsou to stroje na první pohled krásné a levné, ale bývá tam hodně plastu a vy hledejte kovovou konstrukci. Navíc není zaručen servis. Abyste se pak nedivili. Nějaká ta tisícovka navíc při pořízení se vám mnohokrát vrátí na životnosti stroje i na vaší pohodě u šití. 

"Šití je můj koníček, šití je můj svět"

Elektronické šicí stroje vás dostanou různými vychytávkami, které urychlují a zpříjemňují šití. Budete se kochat výběrem ozdobných vzorů. S abecedou si můžete vyšít monogramy třeba na celou výbavu ložního prádla nebo na dětské oblečení. Dokonce nemusíte ani šlapat na pedál – díky tlačítkům na těle stroje je ovládání ještě pohodlnější. Ovšem zodpovězte si otázku: Využijete to? 

Jak by měl takový dobrý domácí stroj vypadat? 

Rozhodně nejde o vzhled, hezké jsou na pohled všechny. Musí nabízet alespoň základní výběr stehů: Rovný, entlovací (cik cak), pružný, obšívání knoflíkových dírek…

Měl by mít kvalitní kovovou konstrukci: Stroj nemusí mít úplně všechny součástky z kovu, vyžadujte však pevnou kovovou konstrukci, která zajistí možnost šití pevnějších látek (třeba džínoviny). Součástky jsou i pevné a vydrží déle, než jen záruční dobu.

Požadujte skladnost: Jako občasná švadlenka určitě budete stroj uklízet do skříně a různě přenášet. Myslete proto na váhu i rozměry stroje.

Mít základní výbavu: Základní příslušenství od výrobce (cívky, jehly, patky a jiné) a kvalitní český návod.

Chtějte volné rameno: Pro šití rukávů a nohavic je potřeba jednoduché manipulace s látkou. Oceníte tak volné pohyblivé rameno.

Funkce: Zpětný chod, nastavení polohy jehly, automatický navlékač jehel a další. Také dvojjehla je u novějších strojů samozřejmostí a využijete ji.

Profesionálnější stroje uspokojí vyšší či nadstandardní požadavky, mají spousty dalších funkcí a rozsáhlou výbavu. S větším počtem funkcí jde v ruku v ruce náročnější obsluha. Ale i vyšší cena. Když se s nimi ale nakonec naučíte, otevřou vám dveře do světa opravdového šití. Pozor!

Pokud neplánujete časté šití a nejste náročný uživatel, může být pro vás tento stroj zbytečně složitý.

Co takový namakaný šicí stroj nabízí navíc? 

Automatické funkce a programy jako je automatické navlékání nití, automatické obšívání knoflíkové dírky a další. Ušetří vám prostě spousty práce. 

Hlavně si odpovězte na otázky:

 1. Co chci šít?

 2. Kolik času šití věnuji?

 3. Když si pořizuji přístroje (např. fotoaparát), mám ráda bohatou nabídku funkcí nebo se držím jednoduché klasiky?

O co se dále u stroje zajímat:

Příslušenství, hlučnost, servis. 

Je dobré poslechnout si užitečné rady na videu: 

zdroj: internet, video Youtube 

Kovová konstrukce stroje: