Orava je malebný region na severu Slovenska. Od dětství jsem si uvědomovala, že jsme Oravu měli "co by kamenem dohodil". Na Oravský Podzámok je to od nás 154 km.
Měla jsem možnost poznat hodně lidí z Oravy. Slyšet u nás slovenštinu bylo normální. Zaměstnanci denně dojížděli vlakem do karvinských dolů, někteří až do Ostravy za prací, protože na Oravě měli své rodiny. Mnozí vstávali ve dvě ráno, aby to stíhali na vlak. Spolupracovníci se stali kamarády a oni tady našli svůj druhý domov.
Část historické Oravy je v Polsku.
Poprvé jsem byla na Oravě v 7. třídě základní školy s výletem na Slovensko. Autobus byl levný, navštívili jsme Oravský Podzámok a také Oravskou přehradu. Pamatuji si tehdejší návštěvu Oravského hradu a pak plavbu lodí po přehradě k Slanickému ostrovu. Tam jsme šli krátkou procházkou kolem kostela z 18. století a viděli místní hřbitov. Tehdy jsem nemohla tušit, jak se to zapíše do mé paměti. Jednou jsem paní učitelce před spolužáky za ty naše výlety poděkovala. 👍
Spousta lidí z Ostravska i Karvinska pravidelně jezdila na Oravu na hřiby. Kolegyně pochází z Oravského Veselého. Vyprávěla mi, kolik lidí se od druhé poloviny 19. století z jejich dědiny vystěhovalo za prací do USA! ... Zkrátka, od nás to bylo na Slovensko mnohem blíže, než do Prahy a tak jsme jezdívali do Žiliny, na Malou Fatru do Vrátne nebo dál do Vysokých Tater.
Když se řekne Orava, pro mne je to kraj, který znám už od dětství.
Řeka Orava vzniká soutokem dvou řek – Biela Orava pramení na severních svazích Oravské
Magury, Čierna Orava pramení v
Polsku. Orava má i několik ples
ledovcového
původu v oblasti Roháčské
doliny. Tam se podíváme později.
130 metrů nad hladinou řeky je do červena zbarvená skála jako součást karpatského bradlového systému. Je tvořena vápenci, které vznikaly v juře a křídě, tedy v druhohorách před 195 až 65 milióny lety jako hlubokomořské sedimenty. Chápete, dříve tady bylo mořské dno a teď je to pro turisty místo pohodlných vycházek!! Z Červené skály je nejlepší výhled na obec Podbiel. V dáli jsou vidět Roháče.
Červena skala je tento vápencový vrch nad břehem Oravy naproti obci Podbiel. Na jižním úpatí vrchu je výskyt zkamenělin amonitů. Je to druh hlavonožce z období druhohor. Svým tvarem připomínal ulitu velkého šneka. Koncem křídy před 65 milióny lety všichni amoniti vyhynuli. Vrstvy byly vyvrásněny v období paleogénu alpínským vrásněním.
Výhled z Červené skály na Podbiel a řeku Oravu v pozadí s Roháči mnozí považují za jeden z nejhezčích na Oravě. Vpravo je amonit.
Kříž má výšku 12,5 m a váží 1,9 tuny. Stojí v nadmořské výšce 690m, 130 metrů nad hladinou řeky Oravy. Je ve vlastnictví Římskokatolické církve farnosti Podbiel.
Podbiel je známý množstvím zachovalých domů a hospodářských staveb tradiční lidové architektury. V r. 1994 byl zdejší soubor lidové venkovské architektury prohlášen za Památkovou rezervaci lidové architektury Podbiel. Obec s bohatou historií leží na staré kupecké cestě, kdysi se zde vybíralo clo od kupců. Území patřilo k panství Oravského hradu.
Dřevěnice jsou pokryté šindelovými střechami. Nedaleko centra obce je památka na hutnictví a dobývání železné rudy v tomto kraji - Františkova huta.
Závěr příspěvku věnuji Oravskému hradu ve vesnici Oravský Podzámok. Fotografie ukazuje, že hrad byl z obranných důvodů postaven na strmém vápencovém bradle ve výšce 112 metrů nad hladinou řeky Oravy.
Hrad vznikl ve 13. století jako sídlo Oravské župy. Župa označovala územní správní celek v Uhrách, protože Slovensku se říkalo Horní Uhry. V čele župy stál župan. Prvně byl hrad doložen r. 1267 jako královský majetek. Z mnoha majitelů nejznámější jsou Thurzovci, kteří provedli stavební obnovu. Bohužel, roku 1800 hrad vyhořel. K obnově hradu byly nutné další prostředky a léta trvající opravy. Posledními majiteli byli Pálffyovci. Komplexní obnova hradu proběhla v letech 1953-1968, tak ho můžeme vidět i dnes.
Chcete-li se o Oravském hradě dovědět více, klikněte ZDE. Je to i v angličtině.
