Končí únor, je tedy nejvyšší čas se ještě vrátit k masopustnímu veselí v minulých dnech. Jak jsme mohli vidět i v televizi, masopustní tradice se udržují v celé republice, mohu říci, že v celém Česku. Osobně mám z toho radost. Někde, hlavně v národopisných oblastech a skanzenech se tradice udržují více, určitě více na vesnicích než ve městech. Ale i tam se najde skupina lidí, které si vážím. Moje rodné město leží na Moravě i ve Slezsku. Ostrava se snaží o návrat k tradicím, takže to byly Svatomartinské slavnosti a brzy pak Ostravské Vánoce.
***
Jako první proběhl masopust v ostravském obvodu "Jih", kde se akce konala první únorovou sobotu. Ostrava - Jih je počtem obyvatel nejlidnatější a tady se Masopust pro veřejnost konal vůbec poprvé. Doufám, že ne naposledy, na ukázku aspoň pár fotek. Obrázky si klikem zvětšíte:
Masopust v Ostravě-Jihu nabídl zpracování čuníka i maškary.
Masopust se konal v rámci programu Foklórní jaro na Jihu, aneb Na rynku je veselo. Zněly tu i písně a historky vztahující se k masopustnímu období, vystoupili kejklíři a komedianti, žongléři a kouzelníci, došlo na pohádkový příběh pro děti i „souzení kozla“ - jednoho ze symbolů ostravského masopustu.
To byl "hlavní hrdina" masopustního dne. 🐷
„Pěkná svině …“ začal svou řeč vedle zavěšeného čuníka řezník Krkovička a jal se přihlížejícím vysvětlovat, že dnes jsou už taková pravidla, která zabijačku na náměstí nepovolují. Takže zabité prase přivezli a zavěsili. Povykládal o využití každé části prasečího těla a se svými pomocníky se do toho hned též pustil. K výsledkům patřila i „Jitrnice, jakou svět neviděl“, o níž se soutěžilo, či „Balounova polívka“ prodávaná později za korunu.
Tušíte správně, že o výrobky a prdelačku za kačku byl zájem. 😜 V lidové tradici je to období přejídání, tučných jídel a bujarého popíjení. Lidé si tuto dobu užívali, protože s koncem masopustu přichází období 40 denního půstu před Velikonocemi.
Hlavní bujará oslava na konec Masopustu byla v úterý 21. února na Masarykově náměstí. Masopust tentokrát pořádá Ostravské muzeum, tématicky se zaměřením na ostravské pověsti.
V 10 hodin na náměstí začal masopustní jarmark, který nabídl zájemcům stánky s domácí zabijačkou, sladkými i slanými pochutinami (koláče, zákusky, pražené oříšky, cukrovou vatu, placky, opékané klobásy...) a také nápoji. Od 10 hodin vystoupil řezník Krkovička se svým prasetem (podobně jako na Jihu - fotky výše) a ve 14.45 hodin byla k mání i prdelačka (zabijačková polévka) za kačku.
Masopust se odehrával na Masarykově náměstí, tohle nakonec zbylo z pašíka a vše bylo pod dohledem "shůry". Stánků bylo dost a člověk se i něco dozvěděl.
Kulturní program začal na náměstí v 15 hodin vystoupením účinkujících, kteří svůj program zaměřili v duchu ostravských pověstí.
Program letošního masopustu na Masarykově náměstí v Moravské Ostravě:
10 až 18 hodin – Masopustní jarmark
10 hodin – Vynášení pašíka, vyprávění řezníka Krkovičky a začátek masopustu
14.45 hodin – Sláva masopustu aneb Zabijačková polévka za kačku
Kulturní program
15 hodin – Zahájení, vystoupení účinkujících
17 hodin – Slavnostní předání masopustního práva a zahájení maškarního průvodu
17.15 hodin – Maškarní průvod centrem Moravské Ostravy
18 hodin – Roztančené náměstí, loučení s masopustem
18.15 hodin – Zabíjení kozla a Pochovávání basy
19 hodin – Smuteční průvod s basou okolo náměstí
Téměř celou dobu programu jsem stála poblíž pódia a snažila se velmi pozorně poslouchat, abych tady mohla něco napsat. Dát jen fotky jsem nechtěla. Celým programem provázela paní Mgr. Markéta Palowská, etnografka v Ostravském muzeu, takže její slovo bylo zasvěcené. Nechci se chlubit, ale nevím, jestli na náměstí byl pozornější posluchač než v tu chvíli já 😸. Takže "tak nějak" si to pamatuji:
V 15 hodin začal na pódiu hlavní program, který trval zhruba dvě hodiny a vystoupilo tam hodně souborů - jsou na letáku. Tradičně bývá předání masopustního práva z rukou starosty městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz zhruba v 17 hodin a poté ulicemi procházel maškarní průvod.
Tradičně začíná na Masarykově náměstí, projde přízemím obchodního domu Laso a pak směřuje na Kuří rynek, kde bylo první zastavení, hornická kapela zahrála k tanci a průvod pak pokračoval směrem na Husův sad. My jsme došli k soše Věry Špinarové a vrátili jsme se zpět na náměstí a vyčkali při svařáku příchodu průvodu zpět. Je vždy vytipováno pár zastávek celého průvodu, kde se hraje, zpívá a tančí, tanečníci ze souborů berou lidi do tance a nabízejí se koblihy, které věnoval sponzor - Pekařství Boček z Krmelína. Ovšem znáte to - kdo dřív přijde, ten dřív mele 😃, protože jistě zájemců je víc než koblih.
Snahou je co nejvíce tančit, protože o masopustním tanci se říká, že je plodonosný. Před koncem masopustu se všichni potřebovali pořádně najíst, aby to období půstu pak přečkali v plné síle. Masopustní období, které začíná po Třech králích a končí příchodem Velikonoc, je o tom, že jde o přechod z jednoho hospodářského roku do druhého. To znamená, že bychom měli sníst ty zásoby, které nám zbyly z loňského roku a přichystat se na tu úrodu, která má teprve nastat. Co se týče těch specialit, tak hlavně už zmíněné koblihy. Jejich výklad je takový, že představují kulaté slunce, na které se všichni těšíme a nastane jaro a bude teplo a slunečno. Někde se dělají křehotiny neboli boží milosti, což je usmažené křehké těsto, posypané cukrem. Krajově se to jmenuje různě, ale má to symbolizovat přírodu, která začne bujet a začne se probouzet. Pro masopustní období jsou typické zabijačky, takže chudáci prasátka, ale přiznejme si, všem nám to chutná, takže jsou jitrnice, jelita, ovary a další z toho prasete. Takže hlavně to maso, protože už podle názvu "maso-pust", což znamená, že sníme to jídlo z masa, protože se musíme připravit na půst. My to nyní máme zažito v tom církevním výkladu, ale základ je pohanský, že se postíme, abychom se připravili na ty dary přírody, které nám rok přinese.
Co bylo základem všech těch masopustních zvyků a obřadů v minulosti? Především to byla prosba o dobrou úrodu na poli, aby hospodářství vzkvétalo a hodně narostlo obilí a především také luštěniny, které byly základem téměř všech jídel. K tomu se vztahují i různé masopustní tance a úkony, že při tanci se vysoko vyskakuje nahoru, což má vyjádřit prosbu, aby tak vysoko narostlo obilí nebo len... Pokud se zmíníme o plodonosné magii, je důležitý tanec masky, většinou to je Slamák, Medvěd nebo na Ostravsku hlavně Kozel, kteří tančí s hospodářem, dnes je to chápáno spíše s majitelem stavení, dnes se tančí i s hospodyní. Skutečně je to plodonosný tanec, což dnes málokdo ví, spíše to lidé považují za zábavu, ale vyjadřuje to i úctu k majiteli-majitelce stavení, že ta hlavní maska si s nimi zatančí, třeba i s dětmi a oni pak nabídnou pohoštění.
***
