V létě uvidíme na obloze nejkrásnější část Mléčné dráhy

 

Kéž by byla dobrá viditelnost. Zní to jak v pohádce -  Stříbřitý pás tvořený světlem miliard hvězd.

Astronomické léto začíná letním slunovratem 21. června. Nastane období krátkých světlých nocí, ale zároveň teplých nocí, které jsou příjemnější pro pozorování nebe. Opravdu, člověk nemusí vnímat, že je zachumlaný, aby mohl v klidu pozorovat nebe. Letní obloha má navíc ozdobu v podobě Mléčné dráhy, v tomto ročním období je z našich zeměpisných šířek vidět její nejkrásnější část. Jenže...

 

Mléčná dráha se jako jasně stříbřitý pás táhne napříč celou oblohou. Třpytící se pás Mléčné dráhy dosahuje šířky od 5° do 40° a sklon ke světovému rovníku činí 62°. Nejmenší šířku má v souhvězdí Persea a mezi jasnými hvězdami Sírius a Prokyon v souhvězdí Jednorožce. Největší jasnosti dosahuje v souhvězdích Střelec, Jižní kříž a Kentaur. 

 

Naše Galaxie (Mléčná dráha), která obsahuje přes 200 miliard hvězd (možná až 400 miliard hvězd a s hnědými trpaslíky snad ještě o desítky procent více), dosahuje průměru asi 100 000 světelných let.

U Mléčné dráhy je ovšem ta potíž, že je potřeba být někde, kde je skutečně tma, abychom ten stříbřitý pás viděli. V létě se ale lidé více dostávají z měst, jsou dovolené a prázdniny, takže někde u chaty, na tábořišti, na výletě si mohou najít nějaký kout, kde už neruší umělé osvětlení.

Mléčná dráha je galaxie, ve které se nachází naše sluneční soustava. Na obloze se jeví jako stříbřitý pás tvořený světlem miliard hvězd. „Myriády hvězd dosud nevídaných", napsal Galileo.

Nalézt oblast, kde spatříme Mléčnou dráhu, pomůže takzvaný Letní trojúhelník, který ji překračuje. Je to trojice jasných hvězd ze tří souhvězdí. Patří tam Deneb v souhvězdí Labutě, Vega výrazná jasná hvězda v souhvězdí Lyry a Altair v souhvězdí Orla.

Souhvězdí Lyra představuje podle antických bájí lyru největšího zpěváka a také jednoho z největších antických hrdinů Orfea. Orfeus byl synem boha Apollóna a nymfy Kalliopé. Orfeův zpěv dokázal zklidnit divou zvěř i bouři, čehož využil například během výpravy Argonautů za zlatým rounem do Kolchidy. Orfeus si dokonce dokázal svým zpěvem obměkčit vládce podsvětí Háda, od kterého dostal zpět svou ženu Euridiku.

Souhvězdí Lyra kulminuje v našich geografických šířkách o půlnoci počátkem června ve výšce asi 75° nad jižním obzorem. Vega  je nejjasnější hvězda v souhvězdí Lyry a celkově 5. nejjasnější hvězda pozemské noční oblohy. Jméno Vega pochází z arabského al-nasr al-waki (střemhlav letící orel). Od Země je vzdálena asi 26,5 světelného roku. Hvězda Vega patří k velice rychle rotujícím hvězdám. Kolem své osy se otočí jednou za 12,5 hodiny.

Pokud se na svých letních cestách  dostaneme více na jih, stačí pár stupňů, pak se při dobré viditelnosti můžeme "kochat".

Letní trojúhelník nám navíc podle ní může posloužit k základní orientaci. Když si totiž spojíme dvě hvězdy, které jsou nahoře, a spustíme přímku ke třetí, vznikne šipka, která vždy míří k jihu. 

Zdroj: Encyklopédia astronómie; kol. autorů, Obzor 1987, č. rozhlas Č. Budějovice

Jak jsem fotila "Jahoďák"

 

Jahodový úplněk nastal v neděli 4. června 2023 přesně v 05:41 hodin a je v ohnivém znamení Střelce. Říká se mu Jahodový úplněk – důvod je zřejmý. V našich končinách se však můžeme setkat i s označením Úplněk růží, které právě začínají kvést. Mám pod balkonem růžový keř a zdá se, že už nasadil pupeny, tak uvidíme.

Po stovky let termín "Jahodový úplněk" používaly indiánské kmeny v Severní Americe, ale do povědomí se dostal i u nás. Není přitom nutně spojován jen s jahodami, ale v podstatě jakýmkoliv jiným sladkým ovocem a úrodou, která rovněž podtrhuje nastupující léto. Nevím jak vy, já těm jahodám moc nedám, více mi chutnaly v dětství, ale pokaždé jsem měla alergii. Takže můj vztah k jahodám je takový "vlažný", spíš si koupím kompotované. V televizi jsem viděla, že na mnoha místech začal samosběr jahod. Jsou krásné:

 

Jahodový úplněk sice připadl na 4. června, ale už předchozí noc Měsíc majestátně svítil na obloze a tak jsem ho vyfotila. 

Není to samozřejmě jen úplněk, který by nás mohl v průběhu června uchvátit. Dalším zajímavým jevem bude samotný slunovrat 21. června, který bude nejdelším dnem v roce. Už je možné pozorovat, že večer je opravdu déle světlo. Astronomové slibují noční podívanou na Bootidův meteorický roj, který svého maxima dosáhne 27. června a s přihlédnutím k fázi Měsíce bude jednotlivé meteority možné zahlédnout v průběhu celé noci. Uvidíme, jaká bude viditelnost.

Zdroj: zoom.iprima.cz 

 

Dubnová noční obloha nabízí výhled na Merkur a Venuši

 

Pokud je jasná obloha, je možno pozorovat večer nebo kolem půlnoci planety. Ano, i ve městě, kde je světelný smog,  se dají pozorovat pouhým okem. Tři z pěti okem pozorovatelných planet můžete spatřit na dubnové obloze. Jasně, vysoko nad západním obzorem, září Venuše. Tuto planetu lze vyfotit, jak jsem tady ukázala. Ve zmíněném odkazu najdete mnohem více poznatků o Venuši. Planeta Mars bude viditelná po celou první polovinu noci nad západním obzorem, můžete ji zkusit najít na obloze večer po setmění.

 

Venuše podle našich předků

Naši předkové věřili, že postavení planet, Slunce a Měsíce ovlivňuje dění na Zemi včetně chování i nálad lidí a zvířat, ale také třeba počasí. Venuše pro ně byla jednou z nejkrásnějších planet. Možná proto, že je nejblíže Zemi a na obloze září tak jasně, ji pojmenovali také Jitřenka nebo Večernice. Venuši spojili s ženskou energií. Přiřadili jí takové vlastnosti, jako je schopnost milovat, navazovat přátelské i milostné vztahy, umění radovat se ze života a cit pro krásu a detail.

***

Dubnová noční obloha se nám oproti té březnové změnila, protože největší planeta sluneční soustavy Jupiter je nepozorovatelná. 11. dubna byla v konjunkci, laicky řečeno nejblíže u Slunce na nebeské sféře, takže v záři Slunce ji nevidíme a skoro nepozorovatelný je i Saturn, který je pořád ještě blízko u Slunce, zase co se týče polohy na nebeské sféře, a až někdy kolem půlky dubna začne ráno nizoučko ve Vodnáři nad jihovýchodojižním obzorem (astronomické označení) tak jako opatrně vykukovat. 

Na pozorování nám zbývá Venuše, která je krásně jasná, večer je vysoko nad západním obzorem. Září tam krásně jako Večernice, ale bude ještě krásnější v květnu, i když v květnu jsou zase už kratší noci. Venuši si užijeme celý duben. Můžeme říct, že se potká s měsíčním srpkem  a s jasnou hvězdou Aldebaran v Býku, 23. dubna se potká s Marsem a s Měsícem 26. dubna, protože Mars je další planeta, kterou budeme mít večer celou první půlku noci pěkně nad západním obzorem. Ta večerní obloha je pro většinu lidí taková přijatelnější, než ta ranní, pokud vstávají do práce nebo za povinnostmi. 

 

Nejbližší planetou ke Slunci je Merkur. Podobně jako na Měsíci, i jeho povrch je rozryt velkým množstvím kráterů vzniklých srážkami Merkuru s jinými tělesy. Foto NASA

Na té jarní obloze večerní budeme mít takovou lahůdku, protože právě v dubnu máme z celého letošního roku nejlépe pozorovatelný Merkur. A to by se mělo využít. Merkur je taková "divná planeta", která patří do těch pěti planet viditelných pouhým okem - Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn, ale přitom je viditelná docela těžce, protože je viditelná v relativní velké blízkosti Slunce na nebeské sféře.  To však neznamená, že by se kulatý Merkur "přikutálel" blíže ke Slunci na své reálné dráze ve vesmíru. To je proto, že Merkur spolu s Venuší patří mezi tzv. vnitřní planety, čili planety, které obíhají kolem Slunce blíž než naše Země a Merkur je ten, který obíhá nejblíže Slunci a tím pádem se promítá nejméně vzdálený od Slunce. Ta největší vzdálenost, kdy můžeme na nebeské sféře vidět Merkur od slunečního kotouče,  je 19° buď na východ nebo na západ, takže ho vidíme nejdéle po západu Slunce nejdál na východ od něj anebo naopak před východem Slunce na západu od něj, tomu se pak říká východní nebo západní elongace, což je slovo, které málokdo zná. Dole najdete vysvětlení.

My právě teď v dubnu budeme mít Merkur v té největší nejvýchodnější elongaci, to znamená, že bude po západu Slunce poměrně dlouho vidět. Přitom ale bude poměrně nízko nad obzorem, takže to chce, aby bylo jasno, abychom dobře viděli na nějaký "placatý" obzor a pak si můžeme vyzkoušet zrak, jestli ten Merkur uvidíme. Říká se o některých známých astronomech, konkrétně se to vztahuje ke Koperníkovi, že planetu Merkur ve skutečnosti nikdy v životě neviděl, protože neměl dobrý zrak. 😎

Elongace

Elongace je astronomický termín pro úhel mezi Sluncem a planetou, jak je viděn ze Země.

Pokud planeta vychází a zapadá později než Slunce, jde o východní elongaci, vychází-li a zapadá dříve než Slunce, mluvíme o západní elongaci.

Elongace 0° se nazývá konjunkce, elongace 180° opozice a elongace 90° kvadratura.

O největší (východní nebo západní) elongaci má význam mluvit jen u vnitřních planet, u vnějších planet je to vždy opozice. Vidíme-li vnitřní planetu těsně po soumraku a ve fázi, kdy je Sluncem z poloviny osvětlená, je poblíž své největší východní elongace. Je-li vnitřní planeta viditelná a z poloviny osvětlená před východem slunce, je poblíž své největší západní elongace.

Maximální elongace vnitřních planet 

Planeta	max. e. v periheliu	max. e. v afeliu
Merkur	16°	27° 56'
Venuše	45° 54'	46° 44'

Perihélium (též přísluní či perihel) je nejbližší místo ke Slunci, jímž prochází těleso, které se kolem Slunce pohybuje po kuželosečce. Afélium, česky odsluní, je nejvzdálenější místo od Slunce (přesněji od ohniska dráhy), jímž prochází těleso, které se kolem Slunce pohybuje po elipse. Je to poněkud odborné, pro někoho složité, ale buďme přesní.

Značný rozdíl maximálních elongací Merkuru je způsoben poměrně velkou výstředností jeho dráhy.

 

Zdroj: Jana Tichá a Wikipedie

Obloha - věčná inspirátorka fotografů

 

Možná je zbytečné položit otázku, jestli také (rádi) fotíte oblohu. V denním, ale i večerním, případně nočním čase. Nechtěla bych, aby to skončilo konstatováním, že tomu brání světelný smog. Ve smogu (i tom skutečném) žiji, bez přehánění, většinu života. Člověk se přizpůsobí a těchto "pár" fotek je dokladem, že  i ve městě to jde. Prostě nějak to jde. Jistě, to nejsou snímky na výstavu, protože, jak už bylo připomenuto, pouliční osvětlení aj. ve městě dělá svoje a pak je to dáno i kvalitou fotoaparátu. Snímky jsou pořízeny mým kompaktem. Nemám blog s důrazem na fotografie, jde mi hlavně o informace a slovní projev. 

Úvodní záběry zachycují konjunkci Venuše a Jupiteru. To bylo vidět pouhým okem na začátku března, konkrétně zde 1. a 2. 3. Odborník tehdy řekl: " Obě tělesa budou dost blízko na to, aby se ocitla v zorném poli menšího dalekohledu. Venuši rozpoznáte tak, že je jasnější než Jupiter.“ (ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek). 

Planeta Venuše je nejzářivější a nejkrásnější hvězdou na ranní a večerní obloze. Po Merkuru je planeta Venuše nejbližší Slunci, kolem S oběhne jednou za 224,7 pozemských dní. Tato planeta dosahuje jasnosti -4 mag, takže je po Slunci a Měsíci nejjasnějším tělesem na noční obloze. Venuše je pokryta natolik silnou vrstvou oblaků převážně z oxidu uhličitého a kyseliny sírové, že na její povrch dohlédnou jen radary. Teplota na povrchu je 500°C a tlak 90krát větší než u nás na Zemi. Teplota na povrchu je větší než na Merkuru, který je Slunci blíže. Důvodem je skleníkový efekt na Venuši. Povrch je poměrně mladý a hladký. Astronomové Venuši vyfotili takto: 

Fotografie si rozklikněte:

Letošní "velikonoční" úplněk nastal těsně před Velkým pátkem - 6. dubna. Snímky nejsou jasné, byla horší viditelnost a podle záběru naší pouliční lampy, letošní Velikonoce měly i sněhovou nadílku. Foceno ve čtvrtek a pátek před Velikonocemi.

Sněhu bylo více než ukazuje snímek, fotila jsem až v poledne, kdy toho na trávníku moc nezbylo, navíc pod tou zelenou plochou vede teplovod. Velikonoční svátky tu připomíná "vankúšik" od Daniely, kterou tímto zdravím. 😃

Tato série snímků byla pořízena na sklonku dne 15. dubna, kdy mě "nebeské divadlo" doslova vytáhlo na balkon. Fotografie vznikly v průběhu půlhodiny ze stejného stanoviště, ty světlejší záběry nebe směřovaly k severu.

Zdroj:astro.wz.cz

Pozorujte večerní oblohu: setkají se Venuše s Jupiterem

 

Lidé si užijí jeden z letošních nejzajímavějších nebeských úkazů. Ve středu a ve čtvrtek nastane takzvaná konjunkce Venuše a Jupiteru. Z pozice pozorovatele se k sobě planety přiblíží na vzdálenost půl úhlového stupně. Pozoruhodnou podívanou spatří zájemci v Česku dokonce i pouhým okem.

POZNÁMKA: Já to už pozoruji, obloha je jasná a je to krásně vidět - najdete to na západní obloze.

Protože by mělo přát i počasí, bude nebe zářit spojeným svitem Venuše a Jupiteru. Společně budou zářit jasně jako Měsíc. Obrázky rozklikněte:

Ve středu a ve čtvrtek mohou lidé na večerní obloze pozorovat blízké setkání Venuše a Jupitera.

„Po celý únor bylo patrné, jak se Venuše na pozemské obloze přibližuje k největší planetě Sluneční soustavy – Jupiteru. Vše vyvrcholí momentem, kdy budou obě tělesa od sebe vzdálena pouze půl úhlového stupně. Snadno je tedy zakryjete malíčkem na natažené ruce. A budou také dost blízko na to, aby se ocitla v zorném poli menšího dalekohledu. Venuši rozpoznáte tak, že je jasnější než Jupiter.“ (ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek)

***

Právě za soumraku bude takzvaná konjunkce planet viditelná nad západním obzorem, zájemci by tento jev měli sledovat ideálně z vyvýšeného místa. Konjunkce, tedy blízké setkání objektů na obloze, v tomto případě planet, nastává v momentě, kdy se k sobě objekty přiblíží z pozice pozorovatele. Podle Planetária Praha mohou lidé spatřit konjunkci Venuše a Jupitera zhruba jednou či dvakrát ročně.

Kdy konjunkci pozorovat: Viditelnost bude nejlepší právě 1. a 2. března podvečer.

Vzácný úkaz lze v České republice pozorovat nejen dalekohledy, ale i pouhým okem. Setkání Venuše a Jupiteru lidé uvidí klidně i ze svého balkonu. „Je třeba se podívat hned po západu Slunce, jakmile se setmí. Úkaz bude viditelný tak do půl osmé či osmé večer,“ upozornil Dušek.

Konjunkce Venuše a Jupiteru

Fyzikální ústav objasnil, že zájemci, kteří navštíví pražské hvězdárny, v dalekohledu rozpoznají Venuši jako jasný oválek. Naopak Jupiter a jeho měsíce uvidí podle ústavu v podobě slabšího disku obklopeného šňůrou tří až čtyř „hvězdiček“.

Kdo chce být svědkem konjunkce Venuše a Jupitera, neměl by na to ve středu či ve čtvrtek zapomenout, na další podobný úkaz si pak totiž bude muset počkat pár let. „Další nastanou až v letech 2025, 2028 a 2039.“

Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz, www.denik.cz, Hvězdárna a planetárium Brno

V zimě se planeta Země dostává nejblíže ke Slunci

 

Vesmírný úkaz, který se řadě lidí zdá nejprve nesmyslný, připadá na leden. V tomto měsíci se totiž planeta Země ocitá nejblíže Slunci. Přitom je venku zima a spousta lidí se tomu diví. Poslechněte si astronomku:

 

Připomíná, že střídání ročních období v mírném pásu není ovlivněné vzdáleností Země od Slunce, ale sklonem zemské osy. „Přestože se už asi ve čtvrté třídě učí, že roční období závisí na tom, která polokoule Země je zrovna natočená ke Slunci, spoustě lidí se to z hlavy vysype“. 

Rotující Země se znázorněním osy:

 

(Autor: Silver Spoon – File:Whole world - land and oceans 12000.jpg has been used for rendering.Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=21171452)

 

Planeta Země je nejblíže Slunci v lednu, ale v tu dobu máme zimu, protože naše polokoule je zrovna od Slunce odkloněná. Naopak nejdál je Země od Slunce na začátku července. 

Zdroj: budejovice.rozhlas.cz, Wikipedie

Letošní Vlčí úplněk je v prvním lednovém týdnu

 

Lednový úplněk nastal právě v noci na dnešek, konkrétně tedy 7. ledna v 0:07 ve znamení Raka.
Pro první úplněk v roce se vžilo označení "vlčí", což má své vysvětlení. Podle Indiánů nastává v zimě, kdy vlčí tlupy vyly na měsíc.

Je tu první letošní úplněk! Nese označení Vlčí úplněk či také Vlčí měsíc. Měsíc ve fázi úplňku bude pod nadvládou citlivého, ale také náladového Raka. Může vás zaskočit negativními emocemi, úzkostmi a sebelítostí.

Zdroj: https://www.extra.cz/prichazi-vlci-uplnek-ve-znameni-raka-byci-pociti-napeti-lvi-by-meli-dat-na-intuici-43aa3

Úplněk je jedna z fází Měsíce, kdy je Sluncem osvětlená celá polokoule přivrácená k Zemi. Jeho opakem je nov. Úplněk je považován za nejmagičtější fázi měsíce. Někteří lidé při něm mají problém se spánkem.

Vyfotila jsem tento úplněk ve městě a také jsem to pozorovala na Stellariu, což jsem i ofotila. 

Vlčí úplněk 7. 1. 2023 v 17:40 hod.

Lednový úplněk nastal právě v noci na dnešek, konkrétně tedy 7. ledna v 0:07 ve znamení Raka. Další nastane podle lunárního kalendáře v neděli 5. ledna ve znamení Lva.

Pro první úplněk v roce se vžilo označení "vlčí", což má své vysvětlení. Ač to tak tentokrát při pohledu na teploměr nevypadá, nastává v zimě, kdy vlčí tlupy vyly na měsíc. 

Úplněk je jedna z fází Měsíce, kdy je Sluncem osvětlená celá polokoule přivrácená k Zemi. Je také jedinou měsíční fází, za které lze někdy pozorovat zatmění Měsíce. Jeho opakem je nov.

Úplněk je považován za nejmagičtější fázi měsíce. Někteří lidé při něm mají problém se spánkem. 

Zdroj: https://stars24.cz/magazin/zajimavosti/39590-vlci-uplnek-v-prvnim-lednovem-tydnu-proc-se-mu-tak-rika

Zobrazení souhvězdí, planet a Měsíce s označením světových stran s popisem na Stellariu. 

Tyto fotografie úplňku pořízeny 7. 1. 2023 v 18:50 hod., Měsíc byl v oparu.