Do města k řece Olši, která se stala státní hranicí

 

Hranice mezi státy probíhají různě. Za symbol rozděleného města byl vždy především považován německý Berlín. To je přímo učebnicový příklad. 

Znáte nějaké takové město u nás? 

Ze školy si pamatuji pár míst u nás, kdy změny přinesly mapám Evropy výsledky první světové války. Nově vytyčené hranice národních států po rozpadu Rakousko-Uherska mělo  více  sporných území, která se mnohdy stala ohnisky dalších konfliktů. Nejinak tomu bylo i ve Slezsku. Někdy o tom napíšu na blog.

Typickou  ukázku představuje Těšínsko. Tam se dělení dotklo přímo jeho centra – města Těšína. Zdejší obyvatelstvo možná  ani přesně netušilo, ke komu se úředně hlásit: Češi, Moravané, Slezané, Šlonzáci, Poláci, Němci, „Vasrpoláci“, příslušníci judaistického vyznání, nevyhranění… Spousta způsobů, jak se zaškatulkovat.

Spor o hranici mezi Československem a Polskem rozhodla pařížská Konference velvyslanců dne 28. července 1920. Město Těšín bylo rozděleno podle řeky Olše: historické jádro s Horním a Fryštátským předměstím připadlo Polsku, zatímco levobřežní průmyslová část s hlavním vlakovým nádražím a zhruba třetinou obyvatel se stala součástí Československa – vzniklo nové město Český Těšín.  Areály nádraží hrály vždy klíčové role. 

Název  řeky Olše (polsky Olza) má s největší pravděpodobností původ v indoevropských jazycích. 

Podle vědců zabývajících se těmito jazyky, (Jan Rozwadowski a Hans Krahe), má původ ve slově oliga, což znamená „voda, vlhkost“. Toto slovo se pak zřejmě změnilo na Olbga a Oldza (zapáchat, hnít, přeneseně také bažina, bahno, páchnout). 

V jiné interpretaci může znamenat „bohatá na vodu“. Spojení názvu řeky s názvem stromu olše (polsky olcha, olsza ) je považováno za chybnou interpretaci.

Vzhledem k tomu, že tok řeky protéká etnickým i jazykovým pohraničím, má její název mnoho různých podob. Pro Čechy je to Olše, Olša, Olza, pro Poláky Olza či Olsza, a
pro Němce Olsa, Elsa-Fluss, Else, Oelsa, Ölsa. Pramen řeky  na videu: 

Na začátku 20. století vznikl mezi polskými činiteli na Těšínsku spor ohledně názvu řeky. Nutno připomenout, že řeka pramení na území Polska (Istebna), dříve tato oblast patřila  Rakousko-Uhersku. Čeští badatelé se domnívali, že název Olsza je bližší staropolštině, a název Olza vznikl pod vlivem němčiny. Zjištění původního názvu, který se používal v nejvzdálenější minulosti, komplikovaly problémy středověkých i pozdějších úředníků či kronikářů se zachycením zvukové podoby názvu v kancelářských jazycích (s tím souvisí jejich nejednotnost). 

V Pedagogickém měsíčníku (Miesięcznik Pedagogiczny) se v roce 1900 uvádí, že bližší polské etymologii by byl název Olsza a že název Olza vznikl germánským vlivem. Názory byly značně rozdílné a spor se nepodařilo vyřešit.

Výzkumy záznamů názvu Olza v nejstarších dochovaných dokumentech (historik Franciszek Popiołek), dokázaly, že zcela převažuje tvar Olza. Tyto výzkumy později potvrdil český dialektolog dr. Adolf Kellner.

Konflikt se opět rozhořel po roce 1920, kdy došlo k rozdělení Těšínska mezi Československo a Polsko a řeka se stala státní hranicí. Československá strana začala propagovat tvar Olša / Olše. Hlavní důvod  vyplýval z kartografických prací. Československá strana používala mapy převzaté z Rakousko-Uherska, v nichž byla tato řeka nejčastěji uváděna německy jako Olsa. Přidat háček nad „s“ bylo nejjednodušším způsobem, jak název přizpůsobit nové situaci. Politická a národnostní argumentace přivedla historika Václava Davídka k tvrzení, že správný a češtině bližší je název Olše, zatímco tvar Olza je nepůvodním polonismem.

 Jak je řeka uvedena ve starých dokumentech?

  

Dokument zmiňující řeku Olši byl vydán 20. prosince 1450 (latinský zápis: fluvium Olzam).

Jiný dokument ze 6. ledna 1457 sděluje, že kníže Přemysl stvrzuje prodej části vsi Bohušovice  (latinský zápis: fluvium Olsam):

 

  

V dokumentu nahoře z 11. dubna 1573 knížete Václava (český zápis: řeka Olza).

  

17. června 1632 Alžběta Lukrécie darovala nemovitost ležící na pravém břehu Olzy Ditrichu Rundtovi (český zápis: po kamenec řeky Olzy).

Co říci k názvu na konec? Většina  z původních místních, a je jedno, zda jde o Čechy nebo Poláky, neřekne, že se jde koupat do Olše, ale jen do Olzy. Lid uchovává přes celá staletí staré formy, které dokumentují jeho pradávné dějiny. 

Je zřejmé, že motivy přejmenování Olzy na Olši byly politické.  Kromě toho začali někteří aktivisté považovat formu Olza za polskou, k níž bylo nutno vytvořit český protiklad. Tak vzniklo úřední pojmenování Olše. 

Olza tedy znamená vodu. Geneze pojmenování spadá do dob, kdy o češtině a polštině se nikomu ani nezdálo. Forma Olše vznikla s největší pravděpodobností jako projev lidové etymologie. Lidé si nedovedli vysvětlit, co Olza znamená, Olši spojovali se stromy, které lemují její břehy. 

Pravidelně se vynořují snahy vrátit Olši k původnímu názvu Olza.  Podle MV ČR jsou náklady neúměrné a zbytečné.  Změnit by oba dotčené státy musely kromě map také česko-polskou smlouvu o státních hranicích. K Těšínu prostě tato řeka patří:

Panorama Těšína, autor: Daniel Meissner, 1637, mědirytina (foto MŚC)

 

Panorama Těšína, Ignác Chambrez de Ryvos, 1800, olejomalba

 

Řeka Olše s pohledem na Zámecký vrch, Józef Raszka, kolem roku 1911, akvarel (MŚC MS/A/05491)

Zdroj: iDnes, Parlamentní listy, Openair museum, Deník, Wikipedie, YouTube