Čtyřicetidenní půst je v plném proudu - s receptem na preclíky

 

Masopustní veselí ukončila Popeleční středa.  To byla středa v tomto týdnu. Je sice už sobota, ale chci připomenout tradici, podotýkám - církevní, protože křesťanům tak začíná 40denní půst, během kterého by měli dodržovat řadu zásad a omezit některé potraviny. Po pravdě, u nás v rodině jsme to nikdy nedodržovali, ani babičky ne. Tedy nějak cíleně. Žily v době, kdy se podle dnešní doby postily vlastně celý život - zvyklé žít skromně a např. maso mívaly 1-2x týdně, mnohdy z vlastních zdrojů. Člověk by však měl vědět i o záležitostech, které on osobně "nedrží".

Popeleční středa (lat. dies cinerum) je v římskokatolickém liturgickém kalendáři první den postní doby. Následuje čtyřicetidenní půst spolu se šesti nedělemi. Neděle se do postní doby nezapočítávají, poněvadž se za postní dny nepovažují. Z časového hlediska tedy Popeleční středa připadá na 46. den před Velikonoční nedělí. Pro každý rok platí jiné datum Velikonoc, což ovlivňuje i stanovení data Popeleční středy.

V období raného křesťanství existovala praxe veřejného pokání po spáchání těžkého hříchu. Kajícník byl na začátku Postní doby biskupem vyzván, aby zahájil uložené pokání. Oblékl se do kajícího roucha a hlavu si posypal popelem. Obřadně byl vykázán z kostela a před vchodem až do Velikonoc žádal křesťany o modlitbu. Instituce veřejného pokání se ještě před koncem prvního tisíciletí postupně vytrácela, avšak výmluvné gesto kajícího sypání popela na hlavu se začalo uplatňovat u všech účastníků bohoslužeb.

Papež Urban II. doporučil tento obyčej na Beneventské synodě 1091 pro celou církev. Mužům se popel sypal na hlavu, ženy kvůli povinnému závoji byly popelem znamenány na čele ve tvaru křížku. Zvláštní modlitba pro žehnání popela se objevila až v 11. století. Předpis, podle kterého má být použit popel ze svěcených ratolestí Květné neděle předchozího roku, pochází až z 12. století.

Více zde: https://www.klububoudu.cz/news/popelecni-streda/

Cílem je především duchovní očista člověka. Tak se to uvádí, ať kliknete kamkoliv. Dnešní lidstvo by potřebovalo "očistit", ale to by jistě tak jednoduché nebylo. Popeleční středa je v církevním kalendáři prvním dnem, kterým začíná půst. To letos připadlo na 2. března. Od tohoto data ten půst trvá 40 dní. Obsahuje 6 neděl, které nejsou mezi postní dny započítány. Tak vidíte, i v této církevní tradici je "únik", kdyby to už člověk nemohl vydržet 😀.

Popeleční středa by tedy měla být 46. dnem před Velikonoční nedělí. Nemá přesné datum, protože i Velikonoce mají každý rok odlišné datum. Tento den má připomenout pomíjivost pozemského žití a drží se při ní velmi důsledný půst. Dodrželi jste popeleční středu? Já určitě ne. Při mši dělá kněz znamení popelem. Toto znamení se nazývá popelec. Křesťané jsou o Popeleční středě vyzýváni k tomu, aby se zaměřili na trvalé duchovní hodnoty. Pokud se rozhodnete přidat k této tradici, neměl by půst ( ve své skutečné podobě) prý trvat déle než 3 dny. Z nového pohledu na jaře někdo zařadí jarní očistu těla, vyloučí z jídelníčku určité potraviny, ale aby si zase neuškodil, že. Proto je tam ta pojistka tří dnů. Vyhnout byste se měli také alkoholu, kávě a zvýšit pohybovou aktivitu. Jen si představte člověka, který vykouří denně 40 cigárek, každý den si dá frťana (to je málo, tak tři, někdo "flašku") a zvýší pohybovou aktivitu - jak celé dny leží u mobilu, tabletu a dalších vymoženeností, tak vstane a zkusí běhat nebo chodit, třeba 5 km denně. Noo, vždyť ho z toho může šlehnout, taková duchovní očista nemůže mít úspěch, že. 

Zajímavé je, že o Popeleční středě se v Bibli nic nepíše. To tedy nemám z vlastní hlavy, i když jsem Bibli četla, ale její obsah je tak rozvětvený a složitý, že případnou zmínku o Popeleční středě lze nejspíše přehlédnout. Popeleční středa je pohanského původu a do církevní věrouky katolické církve se dostala až několik století po Kristu, v době, kdy se Konstantin pokoušel v Římské říši přivést pohany a křesťany ke sjednocení. A už jsme u toho - aby ty pohany nalákal, šel na to chytře. Použil jejich zvyky a oni se nejspíš "chytili".

Popeleční středa patří mezi významné dny pro křesťany.

 

Kněz všem věřícím dělá na čelo znamení kříže – popelce. Jde o popel z ratolestí (u nás kočiček) posvěcený na Květnou neděli minulého roku. Farář také pronáší slova: "Pomni člověče, že prach jsi a v prach se navrátíš." Přijetím popelce se člověk zříká zlého jednání, tedy hříchů. Takže - ten popel má být z rok starých posvěcených kočiček. Ale opravdu je?

Půst je důležitý, i když chceme vidět to "zlaté prasátko" o Štědrém dni, ale už jste ho viděli 😉? Pro křesťany je nepřísnějším postním dnem Popeleční středa, ale také Velký pátek, v tyto dny je dovoleno sníst pouze jedno velké jídlo denně. Ale co je "velké jídlo"? Např. moje kamarádka jí jak vrabec, sní dva brambory a "je plná", jak tvrdí. Zato její manžel sní té přílohy 4x tolik a možná tak plný není. Zkrátka "to se jen tak říká", jako všechno to musíme brát s rezervou. 

Dříve se nejedlo maso, vejce, mléčné produkty nebo ryby. Jíst se smělo pouze jednou denně. V dnešní době je půst mírnější a mohou se zvolit i jiné formy jeho dodržování než jen zřeknutí se jídla a alkoholu. 40 dní nejíst maso žádnému masožroutu neuškodí. 40 dní nepít kávu? 40 dní bez sladkostí? A co třeba alkohol a spol? Sociální sítě? Každý si může doplnit vlastní neřest. Tak vidíte, tady se chytí každý, to by se žena nakonec třeba nemohla namalovat, nalakovat si nehty, nenosit boty na vys. podpatku...

Jak jsem se dočetla, tak lidé mohou například  vykonat dobrý skutek, pracovat na obnově svého života nebo omezit i moderní technologie. Jenže, nemohu si odpustit, tohle mohu dělat kdykoliv během roku a nepotřebuji k tomu jako impuls Popeleční středu, ne?
Během půstu se vyvarujte alkoholu, kávy a cigaret. No tak, kdo je na tom závislý, ten se těžko takhle "postí". Třeba já si tu kávu určitě dopřeju a to jsem jako "duchovně" horší? V době půstu by lidé měli omezit psychickou a fyzickou zátěž. V dnešním světě se vyvarovat psychické zátěže je snad nemyslitelné, jo, pokud někdo žije izolován od zpráv různého charakteru, tak může "duchovně vzkvétat", ale jako nějaký poustevník nebo Robinson dnes žije málokdo.

A zítra? 

Černá (fialová) neděle

První postní neděle. Černou nedělí je nazývána podle černého oděvu žen, který nosily kvůli nastalé postní době, Fialová podle fialové liturgické barvy.

Kromě toho se užívají i pojmenování Liščí, Pučálka, Pytlová. Liščí neděle je odvozena od zvyku, kdy hospodyňky pekly preclíky a zavěšovaly je na stromky. Dětem se pak vyprávělo, že je nadělila liška. Název Pučálka se pojí s typickým pokrmem z praženého hrachu. Pučálka se však nazývala i masopustní maškara vystrojená do oděvu z hrachoviny, která vcházela do stavení a pro zajištění bohaté úrody rozhazovala po světnici zrna hrachu. Podle toho, kolik měla matka dětí, tolik vrbových proutků si opatřila a na každý z nich navlékla několik preclíků a zavěsila na stromy do zahrady. Ráno, ještě před východem slunce, vzbudila své děti a řekla jim:

„Milé děti, běžela tudy liška a nechala vám na zahradě preclíky na stromě. Vstaňte, umyjte se a jděte do zahrady, tam se pomodlete a poté je můžete najít a sníst.”

Láďa Hruška radí, jak upéct tradiční kynuté preclíky, jak se na černou či liščí neděli sluší a patří: 

Suroviny: 

1/2 kg polohrubé mouky,
50 g másla,
půl lžičky soli,
2 vejce (1 do těsto, 1 žloutek na pomazáni)
1/4 litru mléka,
hrubá sůl na posypání,
25 g droždí,
trošičku cukru do kvásku

Postup přípravy receptu: 

Nejprve si připravíme kvásek z vlažného mléka a rozdrobeného droždí. Přidáme trošku cukru, aby nám to lépe kvasilo a dáme do tepla na 15 minut. Potom vše zamícháme, máslo rozpustíme a uděláme těsto, které necháme 30 až 40 minut vykynout. Těsto vyklopíme, zpracujeme ho, aby nebylo vláčné. Vytvarujeme kuličku, kterou rozpůlíme na půl a z každé půlky pak vykrojíme 10 preclíku. Preclíky vyvalíme a vytvarujeme. Necháme je pak 15 minut stát, aby ještě trošku vykynuli. Pak je potřeme žloutkem a posypeme hrubozrnnou solí. Pečeme 15 minut na 200°C. 

 

Kdo chce vyzkoušet 

PRECLÍKY PODLE SANDTNEROVÉ (proslulá kuchařka minulosti), klikněte ZDE

zdroj:  cojeto.superia.cz,  tn.nova.cz, internet, receptyhrusky.cz/