"Čím byl úkol obtížnější, tím větší radost mi udělalo, když jsem na něj stačila úplně sama."Adéla Kochanovská
- První česká profesorka rentgenografie
- položila základy odborné literatury rentgenografie
- členka korespondentka AVČS jako jedna z prvních žen
- zakladatelka ČS mikrostrukturní rentgenografie
- první česká profesorka inženýrství
- nejúspěšnější česká žena v experimentální fyzice
- autorka odborných skript
- držitelka mnoha ocenění (Za zásluhy o výstavbu, zlatou Felberovou medaili, medaili FJFI ČVUT...)
Její matka si přála, aby se věnovala hudbě. Víte, jak to bývá, rodičům se něco líbí a mají představy, jak by své děti rádi viděli. Tato křehká žena však milovala svět čísel. Stala se světově uznávanou fyzičkou, první českou profesorkou inženýrství a průkopnicí rentgenografie.
Adéla Kochanovská se narodila 8. března 1907 do rodiny ostravského báňského inženýra Františka Němejce a jeho umělecky založené ženy Eleonory. Byla tedy z našeho kraje. Adélina matka ovládala několik jazyků, hrála na klavír, fotografovala a dlouhou dobu vzdělávala svoji dceru doma, protože Adéla byla velmi slabé a často nemocné dítě.
Lásku k hudbě ale Adéla nezdědila. Daleko více ji bavila matematika. „Čím byl úkol obtížnější, tím větší radost měla, že ho vyřešila sama. A tak se po maturitě v roce 1926 rozhodla, že půjde studovat matematiku a fyziku na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy.“
Volný čas trávila v laboratoři
Studium končila ve 30. letech, v době Velké hospodářské krize, a najít tak odpovídající místo bylo velmi obtížné. „Naštěstí si na ni vzpomněl profesor Viktor Trkal, profesor teoretické fyziky na přírodovědecké fakultě, který ji doporučil do patentní kanceláře.“
Ani tam, ani ve výpočetním oddělení penzijního ústavu však šťastná nebyla. Krátká pracovní doba jí ale dovolovala naplno se věnovat svému koníčku – experimentování v laboratoři Spektroskopického ústavu.
„Ústav vznikl s pomocí profesora Jaroslava Heyrovského a Adéla se tu znovu setkala se svým vysokoškolským profesorem Václavem Dolejškem. Laboratoř se věnovala spektroskopickému výzkumu pevných látek a plynů s cílem potvrdit, že představa o stavbě atomu je správná“.
Fyzička Adéla Kochanovská s kolegy v pracovní skupině Václava Dolejška
Zkoumala obaly granátů
V roce 1934 se Adéla Kochanovská stala jednou z nejbližších spolupracovnic profesora Dolejška v nově zřízeném Fyzikálním výzkumném ústavu Škodových závodů. Jejím prvním úkolem bylo zjistit, proč praskají obaly uskladněných granátů. Úspěšný výsledek jejího bádání umožnil ústavu nákup dalších rentgenek i navýšení kapacity pracovníků.
Rentgenografickému výzkumu kovových materiálů se věnovala i po válce. V roce 1947 byla už jako provdaná Kochanovská jmenována docentkou. Učila na několika vysokých školách, publikovala řadu vědeckých prací u nás i v zahraničí. Získala řadu státních ocenění.
Po celou dobu jí s péčí o rodinu a malého syna pomáhala hospodyně Josefína. „I před studenty často říkávala, že bez Pepičky by nikdy nedosáhla toho, co se jí v profesním životě podařilo. Josefína je dokonce pohřbená ve stejném hrobě jako rodiče paní profesorky, ona sama i její syn, který po její smrti spáchal sebevraždu.“
První česká profesorka inženýrství
V roce 1960 byla jmenována profesorkou na pražské technice, 243 let poté, co toto ohodnocení získal první muž. „Byla
to skutečně zcela mimořádná žena. V té době jsme kromě Jarmily Petrové
neměli žádnou ženu, která by dosahovala takových mezinárodních
úspěchů jako ona. Za půl století své vědecké kariéry ovlivnila svojí
prací řadu svých žáků a pokračovatelů.“
Za úspěšnou kariéru zaplatila svým zdravím
Jelikož se v počátcích rentgenografie vědělo jen málo o neblahých účincích záření na lidské tělo, Kochanovská se mu vystavovala bez ochrany. I to byl důvod, proč se jí podařilo donosit pouze jednoho syna, kterého porodila před válkou. Po něm skončilo několik jejích těhotenství samovolným potratem.
Svým zápalem ovšem inspirovala k vědecké kariéře a vzdělání i ženy v její rodině. Jako například historičku Věru Němejcovou-Pavúkovou nebo mladší sestru Irenu, promovanou fyzičku.
RNDr. Adéla Kochanovská, CSc. zemřela 5. července roku 1985 ve svých 78 letech.
Hani,dávám palec nahoru a udílím velkou pochvalu za tuto novou rubriku. Máš pravdu o bezvýznamných lidech se píše moc. ☺
OdpovědětVymazatDěkuji, Marti, za podporu mého názoru - mé rubriky. Také mám pocit, že mnozí pisálkové pozornost lidí odvádějí mnohdy k plytkým věcem. Časté články o tom, jestli modelka běhá, jak se předvádí v plavkách u moře, že neuhlídala kalhotky apod. zcela zastíní naše vědce, objevitele, protože psát o lidech, jak normálně pracují jsou asi nudné a hodně to připomíná socialismus, kdy se dolovalo uhlí nebo sklízelo obilí z polí, ta teď zejí prázdnotou, cukrovary se zrušily jako mnoho věcí, tak to dovážejme, pak se ukážou i další problémy... No však víš. ☺
OdpovědětVymazat