Příběhy slavných značek: Julius Meinl

 

 

Nevím jak vy, ale já jsem značku Julius Meinl zaregistrovala už v dětství, od babičky, která si pamatovala, kde přesně v Ostravě jejich obchod byl. Tak se chodilo "do Majnla", i když tam byl už jiný obchod. A po revoluci, když se začalo jezdit do Vídně, byla to tehdy asi jediná firma, kterou jsem znala a to jejich logo také. Víte, jak to bývá, co máte spojeno s dětstvím a ještě s babičkou - to přece musí být dobré! 😘. 

Julius Meinl je rodák z Čech a zakladatel vídeňské kavárenské kultury. Takže to je tak trošku "naše" značka, ale spíše není. Při vstupu do vídeňské kavárny vás upoutá zvláštní atmosféra. Tvoří ji příjemné rituály doprovázející obsluhování hostů a pozornost věnovaná nejmenším detailům. Kromě nabídky kvalitní kávy, čerstvého pečiva a novin z celého světa se místní podniky odlišují také mramorovými stoly, dřevěnými židlemi a překrásnými lustry. Proto i mnozí návštěvníci z Čech chtějí zajít do kavárny, navíc v mnohých se dá domluvit i česky, však víte proč.

Vídeňská kavárenská kultura se v roce 2011 stala oficiální součástí Národního seznamu nehmotného dědictví UNESCO. V dokumentu se uvádí: „Pro vídeňskou kavárenskou kulturu jsou typické mramorové stoly, židle značky Thonet, boxy (lóže), novinové stolky a interiérové detaily v historizujícím stylu. Vídeňské kavárny jsou místem, kde vám naúčtují jen kávu, ale vy si zde vychutnáte čas i prostor."

Rozmach kavárenství nastal od druhé poloviny 18. století. Od 19. století byly kavárny dějištěm intelektuálního života. Ženy do kaváren nesměly až do roku 1840 a i potom jen v mužském doprovodu.
Podniky jsou dodnes svědky starých časů, okouzlují historickým interiérem, kromě nabídky tištěných novin bývá ke kávě podáván i čokoládový dort, nazvaný podle svého tvůrce sacher.

  

A to je ono, to tady nesmí chybět 😉. To je původní logo Julius Meinl. Jenže firma byla obviněna z rasismu, původně bylo logo barevné, představovalo mladíka tmavé pleti, jak pije kávu. Mělo to upozornit na souvislost, že se káva dostala do Rakouska z Osmanské říše (dále bude ještě zmínka), ale to prý připomínalo kolonialismus. Sami můžete porovnat a případně posoudit, jak to někoho uráželo. Tak vzniklo toto červené logo, které však po čase také vadilo, takže v roce 2021 vzniklo nové logo, které asi neznáte. Zůstala jen samotná kuželovitá pokrývka hlavy se střapcem, která se nosí hlavně v arabských zemích.  

 

Tady je už na kavárně vidět nové logo

 

Kritici tvrdili, že logo reprezentuje kolonialismus a utlačování a podporuje rasistické stereotypy. To je přesná citace.

Vy si spíše pamatujete obchody s logem mouřenína s tureckým fezem na hlavě. Jak to vypadá, za chvíli se nebude smět napsat ani označení "mouřenín", protože vás někdo obviní z rasismu... Jak to tak vidím, tak možná za pár let zůstane jen ten "střapec" 😀. A víte, že obchodník Julius Meinl, obecně spojovaný v první řadě s Vídní, byl Čech, rodák z Kraslic na Karlovarsku?

Julius Meinl AG (oficiálně) běžně známý jako Julius Meinl, je rakouský výrobce a prodejce kávy, lahůdek a dalších potravinářských výrobků. Takže to není jenom káva. Osobně jsem se s tím setkala v Ostravě a také v Karviné. Společnost sídlí ve Vídni v Rakousku. Nese jméno svých zakladatelů Julia Meinla I. a Julia Meinla II. Julius Meinl také provozoval síť supermarketů v několika zemích, kvůli jejich ztrátovosti ji však v 1. desetiletí 21. století zrušil. Takhle dopadly supermarkety u nás.

Julius Meinl se narodil v roce 1824 do tehdy ještě Rakouského císařství v obci Kraslice, nedaleko Karlových Varů. Vyučil se obchodu u svého strýce v Praze a ve svých 26 letech se přesunul do Vídně, kde pracoval v koloniálu prodávajícím exotické zboží. Byl to ale podnikatel tělem i duší a v roce 1862 si otevřel svůj vlastní obchod s potravinami a později dokázal najít díru na trhu a začal nabízet i denně praženou kávu.

Tehdy se káva prodávala jako zelená, tedy neupražená zrna.

 

Meinlovi neušlo, že upražit kávu doma v kuchyni není jen tak a často se připálená káva vyhazovala. Přišel proto s jedinečným systémem bubnové pražení kávy. A tím odstartoval svůj úspěch. Legendární výrobce sférických (kulovitých) a později klasických bubnových pražiček je do dneška používán těmi nejlepšími pražírnami výběrové kávy na světě.

Jako zdroj tepla ve většině případů sloužilo dřevo nebo uhlí. Až později se začíná pomalu prosazovat plyn, především kvůli čistotě spalování. Čím více se obliba kávy přesouvá z horních pater společnosti mezi obyčejné lidi, tím rychleji roste i její spotřeba.

V roce 1862 si Meinl na vídeňském Masném trhu (Fleischmarkt) otevřel svůj první obchod, kde prodával svou „denně čerstvě praženou kávu (täglich frisch gebrannter Kaffee)“. O 14 let později zbankrotoval, avšak v roce 1877 jak se říká objevil mezeru na trhu, kterou zaplnil, když roku 1891 otevřel svou první průmyslovou pražírnu kávy.

V roce 1913 předal svému synovi Juliovi firmu se sítí poboček, která sahala po celé Evropě. Krátce před vypuknutím první světové války, to už se blížily devadesátiny starého pána, přešel celý podnik na Julia juniora. Tomu už bylo 44 let a měl zajištěného dědice – desetiletého syna Julia Meinla III.

Na štědrý den roku 1914 Meinl senior zemřel. Jeho syn z rodinné firmy vybudoval největší potravinářský podnik v monarchii složený ze dvou továren, 90 filiálek, 200 skladů v Rakousku, 23 filiálek v Uhrách a dalších koutech Evropy, dávající práci více než 800 zaměstnanců.

Z majitele malého obchodu na vídeňské Köllnerhofgasse se stal největším výrobcem kávy a čaje v Rakousko-Uhersku a ambasadorem Vídeňské kavárenské kultury. Julius Ve Vídni v roce 1862 byl jako specializovaný obchod prodávající první zelenou a poté také praženou kávu. Pražení zelených kávových bobů na rodinném kuchyňském sporáku nebylo snadné a boby často vyhořely. Takže Julius Meinl dostal nápad prodávat vysoce kvalitní čerstvě praženou kávu ve svém malém skladě.
Koupě čerstvě pražené kávy se brzy ve Vídni stala populární. 

 

 

V roce 1891 si otevřel moderní pražírnu rostlin na samém místě, kde armáda Pašu Kara Mustapha zanechala své tašky kávy v roce 1683. Pamatujete si bitvu u Vídně? To je ta, při níž byli po delším obléhání Vídně Turci poraženi. Tak to bylo v tomto období. 

Po skončení první světové války v roce 1918 se společnost rozšířila do mnoha nových nástupnických států ve střední Evropě, které byly vytvořeny po zániku rakouské a turecké říše. Po vypuknutí druhé světové války v roce 1939 více než 1000 společností a obchodů zaniklo nebo byly zničeny.

 

Julius Meinl II (1869–1944)|foto: Hans Stalzer,Wikimedia Commons

Meinl měl dva druhy „kávových“ zákazníků. Jedni si kupovali zelenou kávu, aby si ji doma sami upražili, druzí nakupovali kávu upraženou, která ale ztrácela dlouhým skladováním svoji čerstvost. A Meinla tak napadlo něco úplně nového: pražení kávy přímo u něj v obchodě! Obchodnický nos ho nezklamal.

Když táta Meinl oslavil sedmdesátku, předal vedení firmy synovi. Firemní kapitál 10 000 zlatých byl rozdělen rovným dílem mezi tři společníky: Julia Meinla seniora, Julia Meinla juniora a Aloise Floderera, manžela dcery Anny a zároveň bratra Meinlovy ženy Theresy.

To vše bylo odsouhlaseno, podepsáno a do vídeňského firemního rejstříku zapsáno v roce 1896. Veřejná obchodní společnost Julius Meinl rychle expandovala. Julius mladší si začal plnit sen o velké firmě. Otevřel filiálku na Mariahilferstraße – ulici, která byla vždy výkladní skříní hlavního města monarchie.

Julius Meinl ve vídeňské čtvrti Ottakring kolem roku 1900 (vlevo) a v roce 2011 (vpravo)|foto: autor neznámý, Adolf Riess,Wikimedia Commons

Plakát Julius Meinl v Rakousku v roce 1935|foto: Fortepan,Wikimedia Commons 

Kávou všechno začalo, ale rozhodně neskončilo. Julius Meinl II. vynalezl technologii pro průmyslovou výrobu nejlepších tabulkových a tekutých čokolád a založil síť provozoven, která se rozrostla na 353 poboček nejen v Rakousku.

Julius Meinl III. byl byl "sociální průkopník" a zaměřoval se na vzdělávání. založil akademii pro učně a zkrátil pracovní týden na 5 dní.

Čtvrtý Julius Meinl obohatil rodinné podnikání o soustředěný přístup a v 80. letech oživil obchodování ve střední i východní Evropě.

Dnes už pátou generaci představuje Jeannette Meinl – zodpovídá za nákup kávy, čaje a navazuje na dlouhodobé obchodní vztahy s partnery v Jižní Americe, Africe i Asii.

 

 

 

 

zdroj: J. Škápíková , M. Šorelová, kavosi.cz, Wikipedie, extraplus.sk, pardubicky.denik.cz