Květná neděle - zvyky a tradice

Květná neděle je jediná postní, kterou jsem znala od dětství. Bylo to díky babičce, která si nesla do kostela kočičky a tam jí je prý posvětili. Tak jsem to slýchávala, nebyla jsem tam. Pak ty kočičky celý rok "opatrovala" a nesměla jsem na ně sáhnout. Jako dítě jsem nechápala, co je na suchých starých kočičkách tak krásného. Po letech se člověk dozví, že "latinsky Palmare či Dominica in Palmis, je poslední neděle v rámci čtyřicetidenního půstu". Tento den zahajuje nejdůležitější období Velikonoc – Svatý týden. Letos připadá na neděli 10. dubna, tedy na dnešek.

Podle lidových názvů se Květné neděli říká také Květnice, Beránkova neděle, nebo Palmová neděle.

Květná neděle je dnem, kdy si křesťané připomínají příjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma a počátek jeho utrpení.

V tento den byl lidmi vítán a oslavován, i když jej brzy na to čekala útrpná smrt. Právě ono vítání dalo tomuto dni jeho název. Lidé jej totiž vítali palmovými ratolestmi, respektive jejich jarními výhonky, které mu házeli k nohám. Odtud tedy slovo “květná” či “palmová”. V našich končinách žádné palmy nemáme, proto byly palmové ratolesti nahrazeny kočičkami nebo vrbovými proutky. Květná neděle se slaví už od 7. století našeho letopočtu a na tento den připadá mnoho náboženských i světských zvyků. Tak si je připomeneme.

 

Na Květnou neděli se posvěcují ratolesti.

Při nedělní mši v kostelích kněz obvykle světí kočičky nebo vrbové ratolesti a z Bible předčítá části o příjezdu Ježíše do Jeruzaléma. Také se začínají zpívat pašije.Svěcené větvičky přinášejí štěstí, ochraňují před všemi nemocemi, zlou mocí, čarodějnicemi a černou magií. Mají také velkou léčivou moc. 

Květná neděle v lidových zvycích a pověrách

• O Květné neděli se nesmělo péct z mouky!!! Lidé věřili, že by tak zapekli květy na stromech, záhonech a loukách a pak by nebyla žádná úroda.
• Na Květnou neděli si měl každý obléknout nové šaty, aby v nich člověk rozkvetl jako příroda na jaře – a čím pestřejší a barevnější oblečení, tím lepší. Kdoví, možná že odtud pochází pověra, že bychom si měli o Velikonocích koupit něco nového na sebe, aby nás nepokakal beránek.
• Někde bylo zvykem vymést dům zelenými vrbovými větvičkami, které z domu vyhnaly všechny neřesti a nemravnosti.
• Kdo na Květnou neděli vejce od černé slepice, měl ho zahrabat do slámy a uříznout si vrbový proutek. Před půlnocí pak měl vejce i proutek vzít, jít na křižovatku lesní a polní cesty a tam vejce položit. Když zamával vrbovým proutkem postupně k jihu, sever a k východu, zjevil se mu duch a vyplnil mu každé přání. Svěcené větvičky přinášejí štěstí, ochraňují před všemi nemocemi, zlou mocí, čarodějnicemi a černou magií. Mají také velkou léčivou moc.
• Nemocní lidé a zvířata by měli pít lektvar z rozdrcených svěcených větviček smíchaných s vodou, aby se uzdravili.
• Někde lidé polykali jednu až tři kočičky v domnění, že je celý rok nebude bolet v krku. Také se kočičkami potíraly oči, aby nebolely.
• Proutek posvěcených kočiček zapíchnutý do rohu pole měl přinést dobrou úrodu.
• Kočičky zastrčené za trámem v chalupě, za dveřmi, okny nebo za svatými obrázky či křížem chránily stavení před blesky, požáry a krupobitím.

Právě ke kočičkám se váží rituály spojené s tímto dnem. V kostele se během mše pučící proutky světily a lidé jim pak přisuzovali ochrannou moc. Na co všechno se proutky používaly?

• Tři svěcené kočičky dostávaly děti k spolknutí před obědem proti zimnici a bolení v krku, a také si jimi potíraly oči, aby je nebolely. Kočičky se rovněž přidávaly k dalším bylinkám a připravoval se z nich léčivý odvar pro nemocné (bez konzultace s odborníkem na byliny to ale raději nenapodobujte).

• Hospodyně dávaly posvěcené kočičky během letní bouře za okna, aby je ochránily proti blesku a krupobití.

• Proutky se také zastrkávaly za obrazy, což mělo fungovat proti čarodějné moci. Hospodáři pak - také jako ochranu proti zlým silám - dávali po proutku ještě pod krov obytného stavení a do stodoly. O Filipojakubské noci se zastrkávaly posvěcené proutky kočiček do dveří a pod práh, aby čarodějnice nemohly vstoupit do domu.

Více na https://prozeny.blesk.cz/kvetna-nedele-velikonoce?utm_source=prozeny.blesk.cz&utm_medium=copy

Jakou moc měly proutky z kostela?

Právě ke kočičkám se váží rituály spojené s tímto dnem. V kostele se během mše pučící proutky světily a lidé jim pak přisuzovali ochrannou moc. Na co všechno se proutky používaly?

• Tři svěcené kočičky dostávaly děti k spolknutí před obědem proti zimnici a bolení v krku, a také si jimi potíraly oči, aby je nebolely. Kočičky se rovněž přidávaly k dalším bylinkám a připravoval se z nich léčivý odvar pro nemocné (bez konzultace s odborníkem na byliny to ale raději nenapodobujte).

• Hospodyně dávaly posvěcené kočičky během letní bouře za okna, aby je ochránily proti blesku a krupobití.

• Proutky se také zastrkávaly za obrazy, což mělo fungovat proti čarodějné moci. Hospodáři pak - také jako ochranu proti zlým silám - dávali po proutku ještě pod krov obytného stavení a do stodoly. O Filipojakubské noci se zastrkávaly posvěcené proutky kočiček do dveří a pod práh, aby čarodějnice nemohly vstoupit do domu.

Více na https://prozeny.blesk.cz/kvetna-nedele-velikonoce?utm_source=prozeny.blesk.cz&utm_medium=copy

Jakou moc měly proutky z kostela?

Právě ke kočičkám se váží rituály spojené s tímto dnem. V kostele se během mše pučící proutky světily a lidé jim pak přisuzovali ochrannou moc. Na co všechno se proutky používaly?

• Tři svěcené kočičky dostávaly děti k spolknutí před obědem proti zimnici a bolení v krku, a také si jimi potíraly oči, aby je nebolely. Kočičky se rovněž přidávaly k dalším bylinkám a připravoval se z nich léčivý odvar pro nemocné (bez konzultace s odborníkem na byliny to ale raději nenapodobujte).

• Hospodyně dávaly posvěcené kočičky během letní bouře za okna, aby je ochránily proti blesku a krupobití.

• Proutky se také zastrkávaly za obrazy, což mělo fungovat proti čarodějné moci. Hospodáři pak - také jako ochranu proti zlým silám - dávali po proutku ještě pod krov obytného stavení a do stodoly. O Filipojakubské noci se zastrkávaly posvěcené proutky kočiček do dveří a pod práh, aby čarodějnice nemohly vstoupit do domu.

Více na https://prozeny.blesk.cz/kvetna-nedele-velikonoce?utm_source=prozeny.blesk.cz&utm_medium=copy

Lidé dříve přinášeli v procesích do kostela i březové větvičky nebo ratolesti z jívy či jasanu. Větvičky se pak svazovaly stuhami, v tento den je liturgickou barvou červená, která připomíná krev Ježíše Krista.

Po Květné neděli začíná jarní úklid

Po Květné neděli začal důkladný jarní úklid, bílily se zdi, dělal se pořádek v kredencích, myla se okna i podlahy, vymetaly se pavučiny, upravovala se zahrádka a okolí domu a připravovalo se oblečení na následující sváteční dny. Stavení zkrátka mělo vypadat na Velikonoce jako nové, jako všechno, co se s příchodem jara v přírodě zase rodí. Tak to si máknem, že? 😎

V předvelikonočním týdnu se peklo pečivo z kynutého těsta ovšem ve tvaru ptáčků, hadů, ještěrek, slepic a jiných zvířat. Mělo symbolizovat blížící se jaro, probouzející se přírodu, život a plodnost, mělo přivolávat slunce a zajistit dobrou úrodu. 

Ptáčci jako symbol jara

Konkrétně ptáčci byli s příchodem jara spojováni i jinak – šlo o symbol stěhování ptáků z jižních krajů. Ptáčci se pekli z těsta podobného tomu na mazance, jen se jinak tvarovalo. Delší váleček těsta se svázal uprostřed do uzlíku (ten představoval tělo), kratší konec se smáčkl prsty tak, aby se vytvořil zobáček, na druhém se udělaly rýhy jako peří na ocásku. Nakonec se do hlavičky strčila z každé strany rozinka místo očí. Na některých místech se takoví ptáčci připravovali i na Velikonoční pondělí. Doprostřed ptáčka se vmáčklo vajíčko se jmény dětí a ptáčci se pak schovali po zahradě, aby je děti mohly hledat.

 

Zdroj: ceskevelikonoce.cz, internet, primainspirace.cz, pinterest