Příběhy slavných značek: Stará žitná myslivecká

 

Znáte myslivce? Dávám otázku, tak bych měla odpovědět: Asi jsem tuto značku nikdy neochutnala, navíc v naší domácnosti se nepije "tvrdý" alkohol.  Říká se, že česká whisky, jak se destilátu ze žita také říkávalo, patřila v dobách omezené socialistické nabídky k lepšímu pití. Jestli je to skutečně pravda, nemohu posoudit. 

Láhev s myslivcem na etiketě se objevila skoro v každém filmu, kde se něco slavilo. A aby ne. Jemnou chuť lihoviny mají na svědomí dubové sudy, ve kterých zraje, a výluh ze sušeného ovoce. Palírna, kde pálenka vzniká podle původní receptury už 500 let, patří mimochodem k nejstarším svého druhu v Evropě.

Znalost destilace alkoholu včetně různých receptur se do Evropy dostala ve 12. století z Blízkého východu. Zdejší mudrcové začínali zpočátku primitivně - zahříváním skleněných křivulí na slunci.

 

 

Destilační aparatury se ale postupně zdokonalovaly. Slunce nahradily destilační pece, jednoduché křivule zase čím dál důmyslnější přístroje.

 

Schopnost destilace alkoholu pohnula dějinami. Mudrci přidali ke čtyřem základním prvkům světa (země, vzduch, voda, oheň) ještě pátý (latinsky quinta essentia). Alchymisté začali pálenkám říkat "aqua vita" neboli živá voda. Měly totiž pověst zázračných elixírů navracejících zdraví.

 

 

Kromě alchymistů bylo "pálení vody" také výsadou ranhojičů, jelikož pálenkám byla přisuzována léčivá moc. Ti do ní proto přidávali nejrůznější byliny. V lidovém léčitelství se však tento přístup trochu "zvrhnul" a do pálenek se přidávaly i části zvířat či žížaly.

 

Tehdy Vilém II. z Pernštejna udělil jedenatřiceti majitelům domů města Prostějova právo vařit a šenkovat pivo, nalévat víno a zřejmě i kořalku. Byl mezi nimi i majitel domu U Zeleného stromu, hajný Jež ze Seloutek.

 

Vilém II. z Pernštejna

R. 1493 Jan Děvečka z Herštejna postoupil své dědictví v obci s pustou tvrzí a dvorem v Kloboučkách Vratislavovi z Pernštejna, který Seloutky natrvalo připojil k plumlovskému panství 

1518 Hajný Jež ze Seloutek kupuje v Prostějově dům U zeleného stromu. Je prvním známým majitelem později vzniklé Starorežné Prostějov

Dne 4. července roku 1518 Vilém z Pernštejna udělil právo várečné jednatřiceti majitelům domů města Prostějov. Jedním z nich byl Hajný Jež ze Seloutek, který vlastnil dům U Zeleného stromu. Díky uděleným výsadám se zvýšila laťka kvality a o Prostějově se plným právem začalo mluvit jako o městě s nejlepší žitnou kořalkou. 

 

To je ona, můžete si počíst: vše začalo touto listinou Viléma z Pernštejna a na Helfštejně, tehdejšího pána Prostějova, ze 4. července 1518. Tou udělil 31 domům prostějovských měšťanů právo vařit a šenkovat pivo, nalévat víno a zřejmě i kořalku (ačkoliv to listina nezmiňuje.)

Zatěžkávací zkouškou pro město Prostějov byl rok 1697, kdy vypukl nejničivější požár v historii a popelem lehla polovina města. Díky pomoci obyvatel Prostějova Dům U Zeleného stromu však vyvázl bez škod.

 

Prostějov se stal městem palíren, zvláště jeho žitná kořalka byla pověstná. Vyrábět a prodávat pálenku mohly jen domy s udělenou výsadou, což přispívalo k vysoké kvalitě. A zdejší lékař a kazatel Jan Černý přeložil do češtiny první návod, jak na destilaci alkoholu.

V nejstarší palírně v Evropě se vystřídala dlouhá řada správců a majitelů a každý přišel se svou trochou do mlýna.

Z počátku se vařilo hlavně pivo. Ježův nástupce Jan Chytrovský inovoval sladovnu a pivovarské místnosti. Vyrábět a prodávat pálenku mohly jen domy s udělenou výsadou, což přispívalo k vysoké kvalitě. Zdejší lékař a kazatel Jan Černý přeložil do češtiny první návod, jak na destilaci alkoholu. Koncem 16. století se tak v palírně U Zeleného stromu už vyráběla nejkvalitnější pálenka v celém širém kraji.

Palírna přežila nejen těžké období třicetileté války, nedostatek surovin i plundrování vojáků, ale také následné epidemie, které město téměř vylidnily. Přestála i rok 1697, kdy v Prostějově vypukl nejničivější požár v historii a polovina města lehla popelem. Slavný dům s vyobrazením zeleného stromu však zůstal jako zázrakem neponičen.

Dlouhou historii palírny dokládá i design láhve – datum založení, strom jako symbol palírny a podpis Viléma z Pernštejna|foto:Palírna U zeleného stromu

Palírna začala opět vzkvétat v první polovině 18. století s příchodem nového majitele Michaela Storcha z Markvartic. Tento profesí lékárník začal jako první pálit kořalku ze žita – do té doby se totiž pálilo zpravidla zkažené pivo, zkvašené víno či nahnilé ovoce.

Tak vznikla receptura proslulé Prostějovské starorežné, které se také říkalo „bílá kořalka“. A proč vlastně starorežná? Na Moravě se žitu říká rež.

Storch také začal do obilného kvasu přidávat výluh z bylin a koření, zejména z fenyklu a anýzu.

Základy slavné receptury Starorežné položil lékárník z Markvartic Michal Storch, který začal do kvasu přidávat výluhy z drog, zejména anýz.

 

V polovině 17. století vlastnil slavný dům s obrazem zeleného stromu lékárník Michael Storch. Za něj vznikla receptura proslulé Prostějovské starorežné. Již Storch začal do obilného kvasu přidávat výluh z bylin a koření, zejména z anýzu.

 

Už na počátku 19. století, v roce 1810, produkovala Palírna U Zeleného stromu více než 11 000 hektolitrů a Prostějov se stal palírnickou jedničkou Moravy. V roce 1925 se na reklamních cedulích se již objevuje symbol s vyobrazeným košatým zeleným stromem se siluetou města Prostějov v pozadí. Symbol zeleného stromu je zachovaný i v současném logu.

 

Postupně se zdokonalovala také prostějovská palírna U Zeleného stromu. Jejím specifikem bylo pálení alkoholu z obilí (běžněji se přitom pálilo zkažené pivo, zkvašené víno či nahnilé ovoce).

Na počátku 19. století se Prostějov stal palírnickou jedničkou Moravy. Celková produkce kořalky přesahovala 11 000 hektolitrů. Ty pravé zlaté čas však přišly v roce 1843. Tehdy palírnu koupil nový majitel Jakub Vojáček. Vojáček byl pokrokový muž, inspiroval se výrobou slavné whisky a způsoby destilace zdokonalil. Dubové sudy, ve kterých Vojáčkova pálenka zrála, se používají dodnes.

Recepturu v polovině 19. století ještě zdokonalil další majitel palírenského domu, Jakub Vojáček. Jedinečnou chuť získala jeho Starorežná i díky dlouhému zrání v dubových sudech, které se používají dodnes.

 

Vojáček dále vylepšoval způsoby destilace, inspiroval se výrobou slavné whisky.

 

 

V držení Vojáčkových dědiců zůstal podnik až do roku 1920.

 

 

V roce 1920 převzal palírnu Družstevní podnik hostinských a zmodernizoval ji.

 

 

K pálenkám přibyly i výroba a rozvoz sodovek, limonád, šťáv či sirupů.

 

 

Členy Družstevního podniku hostinských bylo přes 300 hostinských a restauratérů z celého Československa. Díky tomu vzrůstal obrat firmy.

 

 

Podnik musel nabírat nové lidi.

 

 

Již roce 1925 se na reklamních cedulích objevuje symbol s košatým zeleným stromem a siluetou města Prostějov v pozadí. Symbol zeleného stromu je zachovaný i v současném logu.

 

 

Prostějovská palírna nabízela ve 30. letech 20. století kromě režné a Starorežné i třicet sladkých či hořkých likérů.

 

 

Na začátku 2. světové války dosahovaly tržby rekordních 13 milionů korun ročně.

 

 

V roce 1947 si podnik vzhledem ke své expanzi pronajal i prostory zrušeného pivovaru, kde jeho provoz funguje dodnes.

 

 

Roku 1948 došlo ke znárodnění a přejmenování firmy na Starorežná Prostějov. 

 

Ke klasické Starorežné a dalším produktům přibyla v roce 1952 výroba griotky, kterou dříve produkoval nymburský podnik.

 

 

V roce 1960 se palírna ocitla pod správou národního podniku Fruta. Začal vyrábět Hanáckou vodku, první značkovou vodku v Československu.

 

 

V roce 1992 byl podnik Starorežné Prostějov privatizován. V té době vyráběla firma 60 druhů lihovin v produkci 13 milionů litrů. V roce 2011 došlo ke spojení Starorežné Prostějov se společností Granette Ústí nad Labem.

 

 

V roce 2017 společnost Granette & Starorežná Distilleries změnila svůj název na ten prapůvodní - palírna U Zeleného stromu.

V roce byl podnik byl privatizován. V roce 2011 došlo ke spojení Starorežné Prostějov se společností Granette Ústí nad Labem . V loňském roce se palírna vrátila k původnímu názvu Palírna U Zeleného stromu.

Současnost

EXPORTNÍ TRHY
Slovensko je největším exportním trhem s 92 % podílem na celkovém exportu společnosti.
Další:
Austrálie, Nizozemí, Mexiko, Litva, Kanada, Chile, USA, Maďarsko, Srbsko, Čína a další.

Zdroj: dvojka.rozhlas.cz, J. Škápíková, M. Šorelová, cysnews.cz, aktualne.cz, palirnauzelenehostromu.cz, Foto: Muzeum a galerie v Prostějově, Zuzana Hronová