Je možné, že jste toto známé dílo Jana Otčenáška četli, když je mezi námi tolik čtenářek. Já to znám také, ale ráda si poslechnu. Je to nové, vlastně čerstvé zpracování.
Maturant Pavel potká v parku mladičkou Židovku Ester, která nenastoupila do transportu do Terezína, a nabídne jí úkryt v komůrce vedle krejčovské dílny svého otce. Krátce nato je v Praze spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a nacistický teror se ještě zvyšuje... V rozhlasové dramatizaci slavné novely uslyšíte Anežku Šťastnou, Samuela Tomana, Jana Hartla, Miroslava Táborského a další.
Jan Otčenášek ( 1924 – 1979 ) byl český spisovatel a scenárista.
Proslavily ho romány Občan Brych nebo Romeo, Julie a tma, stejně jako scénáře k filmu Lásky mezi kapkami deště nebo k seriálu Byl jednou jeden dům.
Tragický příběh lásky z temných časů heydrichiády se shakespearovským názvem Romeo, Julie a tma napsal Jan Otčenášek v roce 1958. Autor v této intimní novele nahlíží téma holocaustu z pohledu lidí, kteří jím nebyli přímo zasaženi, ale i tak se jich intenzivně dotýká. Hlavním hrdinou je Pavel, z jehož pohledu příběh většinu času sledujeme. Právě dokončuje maturitu a jeho mysl je plná úvah o děvčatech a nastávající dospělosti. Při jedné z procházek potká ve večerním parku mladou dívku, která je čímsi rozrušena — opatrně s ní začne konverzaci a zjistí, že je židovka jménem Ester, která se nedostavila do transportu do Terezína. Pavel se s náhlou rozhodností odhodlává ukrýt ji v malém pokoji vedle krejčovské dílny, ve které pracuje jeho otec.
Mladou,
nevinnou lásku zde nerozděluje rodová nenávist, ale kruté okolnosti
druhé světové války, kterou v názvu symbolizuje právě slovo „tma“. V
kontrastu se světem plným krutosti a beznaděje je právě čistota, naivita
a víra v lepší budoucnost. Snaha vidět „světlo“, vykouknout ven z temné
komůrky.
Ona komůrka je místem bezpečí, světem snů a ideálů, kde si Pavel s Ester mohou plánovat svou budoucnost. Okolní svět je místem nebezpečí a strachu, v realitě se nežije, jen přežívá. Najednou je město nebezpečnou klecí a komůrka místem bezpečného rozletu.
Za dveřmi probíhá válka
Právě na kontrasty se zaměřil i autor daramatizace Matěj Samec. Soustřeďuje se na Ester zavřenou v malé místnosti vedle krejčovské dílny, v níž musí být co nejvíc potichu, a zároveň velmi dobře slyší, co se děje za dveřmi.
Posluchači mohou vnímat její strach a úzkost, vyděšený, přerývaný dech a slzy. Jen kousek od ní, za dveřmi, probíhá válka, o které se Ester více dozvídá skrze hádky, hlasité nervózní rozhovory, bouchání na dveře a vyhrožování.
Její dny jsou stále stejné, jediným zpestřením je návštěva Pavla. Nezbývá nic jiného, než si najít způsob, jak se v maličké místnosti nezbláznit. Pravidelně cvičit, něco si číst, snažit se nemyslet a raději spát. Jenže noc je plná nočních můr, v nichž ji rodiče a bratr Kamil medovými hlasy lákají do koncentračního tábora.
Herecké obsazení
Režisér Dimitrij Dudík do hlavních rolí obsadil Anežku Šťastnou a Samuela Tomana, kteří velmi přirozeně ztvárňují počáteční rozpaky, milostnou touhu, morální dilemata a strach o přežití. V komůrce oba konečně nemusí předstírat a lhát, mohou tam být sami sebou.
Knížku jsem četla, byla to dokonce povinná četba. Hani měj se moc pěkně.
OdpovědětVymazatKnížku jsem také četla a jestli to byla povinná četba, je to možné, ale už si nepamatuji. Ovšem, jak mnozí na povinnou četbu nadávali a nadávají, já po letech přišla k názoru, že "díky povinné četbě" jsem se dostala ke knihám, na které bych asi "dobrovolně" nesáhla. Takže dobře, že nás takto vedli a my jsme nějaké obsahy z internetu nemohli opsat. Tak to je. ☺ ☺
VymazatHanko,dávám Ti za pravdu,četba byla povinná a tak se četlo. Mnoho dětí se naučili chodit do knihovny a četba se stala koníčkem. Dnes je to jiné,vše zařídí internet.
OdpovědětVymazatJe to, Marti, jak píšeš. Nejvíc mi vadí, že dost dětí to z internetu zkopíruje, tím úkol splní, ale prostě nečtou. To je chyba!
Vymazat