Mandril - nejpestřeji zbarvený primát v ZOO Ostrava

 

V tomto pošmourném období připomenu naši podzimní návštěvu ZOO Ostrava a k tomu jsem vybrala fotky mandrilů. Mandril je naprosto úžasná opice s úchvatnými barvami v obličeji. Pohled na opice je zajímavý a přitahuje pozornost určitě v každé ZOO.  Mandrily rýholící chová Zoo Ostrava od roku 1959 a celkem se zde podařilo odchovat přes 20 mláďat. Přírodopisci dali mandrilovi přezdívku "tajemný duch rovníkové Afriky." Jezdívají za ním expedice do pralesů, v ZOO je to pohodlné.

Je doba jarních prázdnin, které probíhají v okresech podle rozpisů až do 17. března (poslední v kraji má letos okr. Karviná) a v pracovní dny od pondělí do pátku mezi 12. a 14. hodinou je pro veřejnost mimořádně otevřeno výukové centrum zoo. Zájemci si mohou prohlédnout bohatou sbírku preparátů (vycpanin, lebek, zubů atd.). Tak proč nejít i s dětmi do ZOO. K vidění je zde např. kostra želvy či užovky, obratel keporkaka, dále preparáty exotických zvířat i zástupců naší fauny, např. ptáků přilétajících na krmítka, největšího pěvce světa a řadu dalších. Mnohé preparáty si je možné nejen prohlédnout, ale i osahat a potěžkat, např. lebku medvěda, parohy největšího jelena světa, stehenní kost slona ad. Výukové centrum najdou návštěvníci v blízkosti pavilonů Tanganika a Malá Amazonie. To je nabídka naší nejbližší ZOO:

 

Areál zoo tvoří tzv. Velký ostravský les rozkládající se severovýchodně od centra Ostravy. Jeho celková rozloha je bezmála 92 hektarů. Lesní porosty tvoří 71 ha, vodní plochy 4 ha a zbytek připadá na louky, pole a stavby. Bylo zde zjištěno přibližně 450 druhů planě rostoucích rostlin.

 

***

Mandrilové jsou blízce spřízněni s paviány a byli dříve zařazeni do stejného rodu jako paviáni (Papio), ale dnes mají svůj samostatný rod Mandrillus. Video, i když staršího data, ukáže tato zvířata v pohybu lépe než fotografie:

Tyto opice jsou dobře identifikovatelné díky zbarvení obličeje, které je znakem samců a je viditelnější při sexuálním dospívání. Samičky jsou méně nápadné. Barvy jsou podle některých pozorování výraznější v okamžicích, kdy je mandril ve stavu vrcholného rozrušení – například při soubojích o nadvládu nad skupinou nebo při napadení tlupy šelmou. Výrazné barvy nemají tito primáti jen v obličeji, ale rovněž na zadku, kde pravděpodobně slouží pro snadnější pohyb skupiny v husté vegetaci.

 

 Mandril obývá oblasti Kamerunu, Konga, Rovníkové Guineje a Gabonu. Jeho biotopem jsou tropické deštné pralesy, ale i zalesněné okraje savan, pobřežní lesy a v období sucha také kultivované plantáže (melounové, maniokové, banánové a s muškátovými oříšky). 

Pohybuje se převážně po zemi, dokáže ale i přeskakovat ze stromu na strom ve výšce 2–5 m. Každou noc si mandrilové vyhledávají nové stanoviště ke spánku, přičemž členové jedné skupiny nikdy nespí na jednom stromě. Na rozdíl od jiných opic nemají přes den vyčleněný čas na odpočinek, více než polovinu dne stráví hledáním potravy.

Mandrilové se pohybují převážně po zemi, kde hledají potravu – rostliny, kořínky, hmyz a menší ještěrky či obojživelníky. Na stromy šplhají jen v okamžicích ohrožení a na noc. Ačkoli se soustředí na malou kořist, četla jsem, že byly zaznamenány případy, kdy samci ulovili a sežrali menší antilopu. Mandrilové se naopak musejí mít na pozoru před levharty, krajtami a velkými dravci, kteří občas útočí na mláďata. Jejich velkým nepřítelem jsou i lidé, kteří mandrily střílejí jednak jako škodnou likvidující zemědělskou úrodu a rovněž pro jejich údajně lahodné maso.

 

 

Proti přirozeným nepřátelům se mandrilové dokáží často ubránit díky dlouhým řezákům (pozoruhodné přitom je, že v rámci tlupy je vycenění zubů přátelské gesto) a nezanedbatelné velikosti. Dospělí samci dosahují hmotnosti kolem 30 - 40 kg a výšky 80–90 centimetrů. Samice jsou asi o polovinu lehčí a dorůstají 55–65 centimetrů. Ve volné přírodě se mandrilové dožívají asi 20 let, v zajetí byl zaznamenán věk i kolem 30 let.

Fotili jsme každý na svůj fotoaparát a tohle je výsledek:

 

Období rozmnožování trvá od července do října. Samice může zabřeznout jednou za 17,5 měsíce. Březost trvá 168 až 176 dní, poté se rodí jedno mládě. To matka nosí nejprve na břiše, později na zádech.

 

Zdroj: ZOO Ostrava, stoplusjednicka.cz